Hráči na vinici Páně

Některé momenty tohoto trpkého příběhu jsou hodně působivé. Amazonští indiáni hrají sami sebe a snímané záběry z amazonské džungle přičítám jen k dobru filmu. Schéma náboženského podtextu jako prostředek výstavby je poněkud zevšeobecňující a nanejvýš románový konstrukt, takže nepodává žádný ucelený obraz skutečných problémů amazonského regionu v Jižní Americe. Co na mě nejvíce zapůsobilo a je vypravěčsky vděčné, postava polovičního Čejena Moona. (08.08.2014)

Nejen záběry amazonských deštných pralesů je tenhle film výjimečný. Také a zejména tím, jak přesvědčivě, protože evidentně pravdivě, zobrazuje netolerantnost, která nutně a vždycky provází všechny náboženské víry. "Copak tady v deštných pralesích mohou ti lidé uvěřit tomu, co prohlašoval jakýsi bledý muž v zemi, kde nikdy neprší?" Anebo další přibližný citát z úst misionáře: "Bylo by lepší, kdybychom sem nikdy nepřišli." K tomu skvělý Tom Berenger - a i přes délku filmu se téměř není kdy nadechnout. (24.07.2011)

Divoká Amazonie kontra šíření pravé (???) víry... Jak to dopadlo v dávno minulých staletích, to si jistě pamatují mnozí ještě ze školy. A ani v tom století, které ne tak dávno skončilo nebyl vztah mezi Indiány a misionáři úplně jednoduchý. Tady ho ještě ozvláštňuje Tom Berenger v roli Moona, který chce naopak opustit civilizaci a zapadnout mezi domorodce. Hector Babenco zrežíroval mistrně příběh, který opět vyvolá řadu otázek, co se "vedoucí úlohy" církve v tomto světě týče. Odpovědi si ale musí najít každý sám, byť vás k nim film šikovně směruje. V každém případě jde o jeden z nejlepších filmů 90. let, a to i zásluhou skvěle zahraných partů jednotlivými herci. (12.03.2013)

Tenhle film jsem kdysi nehorázně žral, hlavně kvůli skvělému příběhu amorálního a cynického severoamerického indiánského míšence, který se, po svém ayahuascovém prozření, přidá ke kmeni svých amazonských bratranců (výborný Tom Berenger). A taky kvůli tomu, jak sympaticky jsou tam vykresleni všichni ti milí američtí křesťanští misionáři - každý soudný člověk by ty omezené pitomce s mesiášským komplexem ihned určitě nejradši naházel do jednoho kotle, katolíky i evangelíky, a pěkně pomalu uvařil zaživa. Na filmu spatřuju i nějaké ty drobné mušky v podobě typických románových konstrukcí - třeba naprosto nevěrohodný pár přízemní mastodontská megera Bates a křehký idealista Quinn, nebo nesmlouvavý a suchopárný bigotní fanatik Lithgow a éterická a usměvavá misionářská běhna Hannah... Nebo to "dojemné" přátelství indiánského chlapce s tlustým bílým mazánkem. Je to zkrátka zfilmovaný román. Ale tyhle drobné vady na kráse jsou nepodstatné, film je to krásný a silný, i když už mě neoslovuje tolik, jako když mi bylo dvacet. Mé oblíbené scény: nemocný buřt: "Tati, já umírám?" otec: "Ano, umíráš." Nebo scéna z baru na začátku, konkrétně rozhovor Quinna a Berengera o Indiánech... A pak taky povedený indiánský taneček šílené krávy Hazel. (pozn.: rozhodně nedoporučuju českou verzi, protože v ní nepochopitelně nejsou dabované (někdy hodně důležité) pasáže v "indiánštině", zatímco anglické titulky k anglické verzi je překládají) (28.05.2014)

mě připadal film hodně nevěrohodný a nezáživný. Téma mi nebylo moc blízké, i když vyjadřuje můj názor, že křesťanství udělalo spíš víc špatného než dobrého. Herecky mi to přišlo hodně slabé, zejména tím, že mi většina prostě nesedla do svých rolí a přirozeně se chovali občas jen indiáni. Navíc ta délka je šíleně ubijejíci. Plusem občas byly záběry na přírodu a hudba. Něco mezi jednou či dvěma hvězdičkami. (01.02.2012)