At Play in the Fields of the Lord
Režie:
Hector BabencoKamera:
Lauro EscorelHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Tom Berenger, John Lithgow, Daryl Hannah, Aidan Quinn, Tom Waits, Kathy Bates, Stênio Garcia, José Dumont, Niilo Kivirinta, Ruy Polanah, Nelson XavierObsahy(1)
Film vznik podle slavného románu Petera Matthiessena napsaného v 60. letech, tj. v době, kdy američtí spisovatelé reflektovali vztah indiánské menšiny a většinové společnosti (Přelet nad kukaččím hnízdem od Keyseyho, Malý velký muž od Bergera). Hlavním hrdinou knihy a filmu je Indián Lewis Moon (Berenger), který mezi indiány v Amazonských pralesech najde nový směr svého života. Hlavní myšlenkou díla je střet skomírající indiánské kultury s moderní civilizací, kterou zde představují jednak představitelé místní státní správy a protestantští misionáři (Aidan Quinn si zahrál intelektuála Martina Quarriera, John Lithgow pak tvrdého obchodníka s vírou Leslieho Hubena). (JimJam)
(více)Recenze (22)
Divoká Amazonie kontra šíření pravé (???) víry... Jak to dopadlo v dávno minulých staletích, to si jistě pamatují mnozí ještě ze školy. A ani v tom století, které ne tak dávno skončilo nebyl vztah mezi Indiány a misionáři úplně jednoduchý. Tady ho ještě ozvláštňuje Tom Berenger v roli Moona, který chce naopak opustit civilizaci a zapadnout mezi domorodce. Hector Babenco zrežíroval mistrně příběh, který opět vyvolá řadu otázek, co se "vedoucí úlohy" církve v tomto světě týče. Odpovědi si ale musí najít každý sám, byť vás k nim film šikovně směruje. V každém případě jde o jeden z nejlepších filmů 90. let, a to i zásluhou skvěle zahraných partů jednotlivými herci. ()
║Rozpočet $36miliónov║Tržby USA $1,345,903║Tržby Celosvetovo $-║ ()
V prvej polovičke je po vizuálnej stránke skutočne veľká vec. Nakrúcalo sa v reálnej džungli, čo každému filmu dodá intenzívnu, naliehavú a desivú atmosféru (Kanibali, Misia, Fitzcarraldo, Apokalypsa, Aguirre, hnev Boží). Režisér do nás páli jeden pôsobivý záber za druhým, pričom im kraľujú prelety polovičného Indiána Lewisa Moona nad smrteľne nebezpečnými krásami povodia Amazónie. Za týmto skutočne nemohol stáť asi nikto iný, než maniakálne nenásytný megaloman Saul Zaentz. V druhej polovičke film vymení pozemské krásy za džungľu, plnú chorôb, zabijackych živočíchov (z ktorých však vidíme len anakondu, aj to iba na pár sekúnd a spoľahlivo mŕtvu) a indiánskych kmeňov. V týchto okamihoch sa snímka snaží byť precítenou a vnútorne hlbokou, bohužiaľ v mojich očiach zostalo väčšinou iba pri snahe. Vážim si ju, ale nepokladám ju za dokopanú do úspešného konca. Hoci sú postavy zaujímavé a herci sa snažia (Bates, Lithgow, Tom Waits), na môj vkus to napriek pár extrémnym okamihom kĺže po povrchu a divák nie je „prinútený“ naladiť sa na tú správnu vlnovú dĺžku. Vzhľadom na to by som povedal, že Tom Berenger do toho išiel až prehnane naplno a veľké množstvo vecí z toho vôbec nebolo nutných (áno, narážam na rôzne jeho WTF nahé scénky). ()
Některé momenty tohoto trpkého příběhu jsou hodně působivé. Amazonští indiáni hrají sami sebe a snímané záběry z amazonské džungle přičítám jen k dobru filmu. Schéma náboženského podtextu jako prostředek výstavby je poněkud zevšeobecňující a nanejvýš románový konstrukt, takže nepodává žádný ucelený obraz skutečných problémů amazonského regionu v Jižní Americe. Co na mě nejvíce zapůsobilo a je vypravěčsky vděčné, postava polovičního Čejena Moona. ()
Nejen záběry amazonských deštných pralesů je tenhle film výjimečný. Také a zejména tím, jak přesvědčivě, protože evidentně pravdivě, zobrazuje netolerantnost, která nutně a vždycky provází všechny náboženské víry. "Copak tady v deštných pralesích mohou ti lidé uvěřit tomu, co prohlašoval jakýsi bledý muž v zemi, kde nikdy neprší?" Anebo další přibližný citát z úst misionáře: "Bylo by lepší, kdybychom sem nikdy nepřišli." K tomu skvělý Tom Berenger - a i přes délku filmu se téměř není kdy nadechnout. ()
Hĺbkou svojich úvah a myšlienkovým presahom ide o nadpriemerný film, no filmové spracovanie tejto témy som si predstavoval trochu inak. Niet divu, že je to tak dlhé, keď je tu toľko zbytočných pasáží, na ktoré sa síce dobre pozeralo, no po čase mi trochu začali liezť na nervy. Na mieste autorov by som to aspoň o hodinku skrátil, snímok by tak získal úplne iné tempo a trochu viac života. Takto niektoré miesta neboli ani poetické ani dramatické, len mdlé a zbytočné. Na druhú stranu ma však oslovili herci, aj keď ako postavy ma celkom úspešne iritovali. Z nich asi najviac ma presvedčila Kathy Bates, bola vážne úžasná, tá to hrala tak, akoby sa medzi kresťanskými fanatikmi narodila. Tiež námetom ma film zaujal a dal veľa podnetov na premýšľanie. Minimálne o tom, že čo je horšie, či obracanie na vieru úbohých domorodcov alebo rovno ich bombardovanie. Myslím, že medzi tým vo filme nebol veľký rozdiel, aj jedno aj druhé tu bolo ukázané ako zlo. Veď predsa nikto nemá právo niekoho presviedčať o svojej pravde a vnucovať mu svoju vieru (vo filme to bolo aj pekne podčiarknuté vzájomným podpichovaním medzi katolíkmi a evanjelikmi), na to sme tu mali už stredovek. To je každého osobná vec, a basta! Inak niekde som čítal, že juhoamerickí indiáni sú najšťastnejší ľudia na planéte. Hm... čím to asi bude? Nadpriemer. 75/100 ()
Tenhle film jsem kdysi nehorázně žral, hlavně kvůli skvělému příběhu amorálního a cynického severoamerického indiánského míšence, který se, po svém ayahuascovém prozření, přidá ke kmeni svých amazonských bratranců (výborný Tom Berenger). A taky kvůli tomu, jak sympaticky jsou tam vykresleni všichni ti milí američtí křesťanští misionáři - každý soudný člověk by ty omezené pitomce s mesiášským komplexem ihned určitě nejradši naházel do jednoho kotle, katolíky i evangelíky, a pěkně pomalu uvařil zaživa. Na filmu spatřuju i nějaké ty drobné mušky v podobě typických románových konstrukcí - třeba naprosto nevěrohodný pár přízemní mastodontská megera Bates a křehký idealista Quinn, nebo nesmlouvavý a suchopárný bigotní fanatik Lithgow a éterická a usměvavá misionářská běhna Hannah... Nebo to "dojemné" přátelství indiánského chlapce s tlustým bílým mazánkem. Je to zkrátka zfilmovaný román. Ale tyhle drobné vady na kráse jsou nepodstatné, film je to krásný a silný, i když už mě neoslovuje tolik, jako když mi bylo dvacet. Mé oblíbené scény: nemocný buřt: "Tati, já umírám?" otec: "Ano, umíráš." Nebo scéna z baru na začátku, konkrétně rozhovor Quinna a Berengera o Indiánech... A pak taky povedený indiánský taneček šílené krávy Hazel. (pozn.: rozhodně nedoporučuju českou verzi, protože v ní nepochopitelně nejsou dabované (někdy hodně důležité) pasáže v "indiánštině", zatímco anglické titulky k anglické verzi je překládají) ()
"Ve jménu Ježíše!" .... co všechno se může za šířením náboženské víry do jiných, odlišných civilizací lidstva skrývat. Může to být nepochopení, strach, bolest, ale i šíření neznámých nemocí a smrt. Bylo tomu tak v 17. století, kdy misionáři přinášeli "Boží lásku" kanadským indiánům (film Black Robe), bylo tomu tak i v dobách poměrně nedávných minulého století, mezi indiány amazonských pralesů. "Žij a nechej žít" ... to je ta správná výzva, kterou by se měla naše tzv. vyspělá civilizace řídit. A kdo stále nechápe, měl by se na tento opravdu dramatický snímek podívat a zamyslet se nad tím, co autor románu Peter Matthiessen, podle kterého je film natočen, chtěl naši společnosti vzkázat. /poznámka: nenechte se mýlit čb fotografiemi, film je barevný/ ()
Odzbrojující námět, silný příběh, nadčasová záležitost.. Upřímně řečeno Hector Babenco upoutal cele mou pozornost, jeho filmy jsou výjimečné a zaslouží si publicitu.. Jeden míšenec a partička „pomatených“ mě dokázala přikovat k obrazovce, je to krásně natočené a lokalita naprosto úchvatná.. Dlouze a zajímavě by se dalo o tomto snímku polemizovat.. ()
Zdařilý dobrodružný film konotující staré (paraguayské) i současné misie v divošských územích. Jeho morální poslání však odbudu jen porovnáním se současnými světoběžníky, kteří lezou na střechy světa, do afrických savan, deštných a jiných pralesů, aby nám z nich přivezly fascinující reportáže a skvělé záběry. Domorodcům však poskytují stejnou medvědí službu (mnohdy ještě horší) než misionáři – stále s nimi mění pouze pár korálků za pintu zlata (Jim Morrison: " To trade some beads for a pint of gold"). Změňme však pohled: "Hráči na hřišti Páně (At Play in the Fields of the Lord)" je zřejmě zlehčující narážkou na "Dělníci na vinici Páně" (Mt 20, 1 – 16). O co zde jde? Ježíš najímá celý den dělníky na práci na své vinici za fixní mzdu 1 denár, někoho hned ráno (Židy?), jiné v poledne (Bělochy?) a jiné večer (Indiány?). Při výplatě (všem po denáru) se ale situace dramatizuje a "ti první" si stěžují: "Tihle poslední dělali jedinou hodinu, a tys jim dal stejně jako nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!“ On však odpověděl jednomu z nich: „Příteli, nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den? Vezmi si, co ti patří a jdi! Já chci tomu poslednímu dát jako tobě; nemohu si se svým majetkem udělat, co chci? Nebo snad tvé oko závidí, že jsem dobrý? Tak budou poslední první a první poslední". ()
mě připadal film hodně nevěrohodný a nezáživný. Téma mi nebylo moc blízké, i když vyjadřuje můj názor, že křesťanství udělalo spíš víc špatného než dobrého. Herecky mi to přišlo hodně slabé, zejména tím, že mi většina prostě nesedla do svých rolí a přirozeně se chovali občas jen indiáni. Navíc ta délka je šíleně ubijejíci. Plusem občas byly záběry na přírodu a hudba. Něco mezi jednou či dvěma hvězdičkami. ()
Ani to na seba nezarobilo, jak tak pozeram. Jo pralesy Amazonie su brutalne a miestami aj desive ... len pribeh sa tu jaxi vytratil do prazdna a prilis vela nahoty na mna . 60 % ()
49. Zlatý Glóbus za rok 1991 - nominace (1) - Nejlepší hudba - Zbigniew Preisner ()
Silné téma, špatní herci,špatný film... ()
Občas se tak trochu stydím za to, že patřím k té "civilizované" části světa, která je neochvějně přesvědčená o tom, že musí civilizaci, své zvyky a víru šířit do všech končin země. Bezostyšně tím likviduje něco nádherného - staleté soužití s přírodou, nekomplikované a živoucí vztahy, které fungují několik generací, hierarchii, která je daná a všichni ji respektují. Na oplátku přinášíme víru v něco, čemu nikdo z nich nerozumí, násilí a nemoci, kterým se neumí bránit. Citlivě pojaté téma, skvělé herecké výkony a v hlavní roli amazonský prales a jeho obyvatelé. Jsou tam vůbec ještě? ()
Při čtení románu, který jsem poprvé dostala do ruky v nějakých 17ti, jsem z duše nesnášela tu krávu Hazel a jejího muže jsem namouduši nechápala. Nyní, po letech, jejího muže chápu lépe, avšak také lépe chápu postoj a snahu církve o "zcivilizování a na pravou víru uvedení" pralesních indiánů. Že je to špatně, o tom jsem přesvědčená odjakživa. Snad budu nyní trošku spoilerovat, takže kdo nechce dál číst, ať nečte. Nakonec tedy církev, kterou představují misionářští vyslanci ve vesnici uprostřed pralesa, musí tváří v tvář přírodě a přirozenému pralesnímu života koloběhu nutně kapitulovat. Jediný, komu se podaří splynout s obyvateli pralesa, je právě malý Billy. Ten ovšem nikoho z indiánů nepřetváří k obrazu Božímu. Naopak, vstupuje do životního rytmu indiánů a přijímá ho se vším všudy. Mimochodem, představovala jsem si románového Billyho daleko křehčího, režisér ho však tady ve filmu viděl jinak. Každopádně, ze všech misionářů je stále nejvíc "rozmazlená", Hazel, kterou v podání výborné Kathy Bates nesnáším pořád, nic se nezměnilo. No řekněte sami: zatímco ona čeká, že bude jako misionářova žena vyšívat dečky a pořádat slepičí dobročinné dýchánky, její "slabošský a neambiciózní" muž ji vezme z bezpečí města do pralesa plného moskytů, plazů, vřeštící zvěře, lijáků a bahna, kde se producírují nazí indiáni! No to je přece utrpení! A tady právě narazila církevně misionářská kosa na kámen. ()
Vynikající kniha a ač to nerad říkám, možná ještě lepší film. ()
Důležitý a krásný film.Důležitý stejně jako kniha Smutné tropy Levy S. nebo vše od G.Snydera. ()
Mozno nespravodlivo, ale film hodnotim 3*, pretoze som pozeral dabovanu verziu a dobrej tretine dialogov som nerozumel. Doporucenie JASON_X, som si precital az po skonceni filmu. Verim, ze pochopeny film je o dobrych 30% lepsi. ()
Dlhý, ale jednoznačne silný epický príbeh z dažďového pralesa. Vierohodný a dobre obsadený film, ktorý Vás dovedie až do pamätného finále. ()