poster

Hráči na vinici Páně

  • anglický

    At Play in the Fields of the Lord

Drama

USA, 1991, 189 min

  • JASON_X
    ****

    Tenhle film jsem kdysi nehorázně žral, hlavně kvůli skvělému příběhu amorálního a cynického severoamerického indiánského míšence, který se, po svém ayahuascovém prozření, přidá ke kmeni svých amazonských bratranců (výborný Tom Berenger). A taky kvůli tomu, jak sympaticky jsou tam vykresleni všichni ti milí američtí křesťanští misionáři - každý soudný člověk by ty omezené pitomce s mesiášským komplexem ihned určitě nejradši naházel do jednoho kotle, katolíky i evangelíky, a pěkně pomalu uvařil zaživa. Na filmu spatřuju i nějaké ty drobné mušky v podobě typických románových konstrukcí - třeba naprosto nevěrohodný pár přízemní mastodontská megera Bates a křehký idealista Quinn, nebo nesmlouvavý a suchopárný bigotní fanatik Lithgow a éterická a usměvavá misionářská běhna Hannah... Nebo to "dojemné" přátelství indiánského chlapce s tlustým bílým mazánkem. Je to zkrátka zfilmovaný román. Ale tyhle drobné vady na kráse jsou nepodstatné, film je to krásný a silný, i když už mě neoslovuje tolik, jako když mi bylo dvacet. Mé oblíbené scény: nemocný buřt: "Tati, já umírám?" otec: "Ano, umíráš." Nebo scéna z baru na začátku, konkrétně rozhovor Quinna a Berengera o Indiánech... A pak taky povedený indiánský taneček šílené krávy Hazel. (pozn.: rozhodně nedoporučuju českou verzi, protože v ní nepochopitelně nejsou dabované (někdy hodně důležité) pasáže v "indiánštině", zatímco anglické titulky k anglické verzi je překládají)(28.5.2014)

  • Kimon
    *****

    "Ve jménu Ježíše!" .... co všechno se může za šířením náboženské víry do jiných, odlišných civilizací lidstva skrývat. Může to být nepochopení, strach, bolest, ale i šíření neznámých nemocí a smrt. Bylo tomu tak v 17. století, kdy misionáři přinášeli "Boží lásku" kanadským indiánům (film Black Robe), bylo tomu tak i v dobách poměrně nedávných minulého století, mezi indiány amazonských pralesů. "Žij a nechej žít" ... to je ta správná výzva, kterou by se měla naše tzv. vyspělá civilizace řídit. A kdo stále nechápe, měl by se na tento opravdu dramatický snímek podívat a zamyslet se nad tím, co autor románu Peter Matthiessen, podle kterého je film natočen, chtěl naši společnosti vzkázat. /poznámka: nenechte se mýlit čb fotografiemi, film je barevný/(8.11.2008)

  • misterz
    ****

    Hĺbkou svojich úvah a myšlienkovým presahom ide o nadpriemerný film, no filmové spracovanie tejto témy som si predstavoval trochu inak. Niet divu, že je to tak dlhé, keď je tu toľko zbytočných pasáží, na ktoré sa síce dobre pozeralo, no po čase mi trochu začali liezť na nervy. Na mieste autorov by som to aspoň o hodinku skrátil, snímok by tak získal úplne iné tempo a trochu viac života. Takto niektoré miesta neboli ani poetické ani dramatické, len mdlé a zbytočné. Na druhú stranu ma však oslovili herci, aj keď ako postavy ma celkom úspešne iritovali. Z nich asi najviac ma presvedčila Kathy Bates, bola vážne úžasná, tá to hrala tak, akoby sa medzi kresťanskými fanatikmi narodila. Tiež námetom ma film zaujal a dal veľa podnetov na premýšľanie. Minimálne o tom, že čo je horšie, či obracanie na vieru úbohých domorodcov alebo rovno ich bombardovanie. Myslím, že medzi tým vo filme nebol veľký rozdiel, aj jedno aj druhé tu bolo ukázané ako zlo. Veď predsa nikto nemá právo niekoho presviedčať o svojej pravde a vnucovať mu svoju vieru (vo filme to bolo aj pekne podčiarknuté vzájomným podpichovaním medzi katolíkmi a evanjelikmi), na to sme tu mali už stredovek. To je každého osobná vec, a basta! Inak niekde som čítal, že juhoamerickí indiáni sú najšťastnejší ľudia na planéte. Hm... čím to asi bude? Nadpriemer. 75/100(4.10.2017)

  • tahit
    ***

    Některé momenty tohoto trpkého příběhu jsou hodně působivé. Amazonští indiáni hrají sami sebe a snímané záběry z amazonské džungle přičítám jen k dobru filmu. Schéma náboženského podtextu jako prostředek výstavby je poněkud zevšeobecňující a nanejvýš románový konstrukt, takže nepodává žádný ucelený obraz skutečných problémů amazonského regionu v Jižní Americe. Co na mě nejvíce zapůsobilo a je vypravěčsky vděčné, postava polovičního Čejena Moona.(8.8.2014)

  • tron
    ***

    V prvej polovičke je po vizuálnej stránke skutočne veľká vec. Nakrúcalo sa v reálnej džungli, čo každému filmu dodá intenzívnu, naliehavú a desivú atmosféru (Kanibali, Misia, Fitzcarraldo, Apokalypsa, Aguirre, hnev Boží). Režisér do nás páli jeden pôsobivý záber za druhým, pričom im kraľujú prelety polovičného Indiána Lewisa Moona nad smrteľne nebezpečnými krásami povodia Amazónie. Za týmto skutočne nemohol stáť asi nikto iný, než maniakálne nenásytný megaloman Saul Zaentz. V druhej polovičke film vymení pozemské krásy za džungľu, plnú chorôb, zabijackych živočíchov (z ktorých však vidíme len anakondu, aj to iba na pár sekúnd a spoľahlivo mŕtvu) a indiánskych kmeňov. V týchto okamihoch sa snímka snaží byť precítenou a vnútorne hlbokou, bohužiaľ v mojich očiach zostalo väčšinou iba pri snahe. Vážim si ju, ale nepokladám ju za dokopanú do úspešného konca. Hoci sú postavy zaujímavé a herci sa snažia (Bates, Lithgow, Tom Waits), na môj vkus to napriek pár extrémnym okamihom kĺže po povrchu a divák nie je „prinútený“ naladiť sa na tú správnu vlnovú dĺžku. Vzhľadom na to by som povedal, že Tom Berenger do toho išiel až prehnane naplno a veľké množstvo vecí z toho vôbec nebolo nutných (áno, narážam na rôzne jeho WTF nahé scénky).(6.2.2017)

  • - Filmovou předlohou se stala stejnojmenná kniha úspěšného amerického novelisty Petera Matthiessena z roku 1965. (Conspi)

  • - Filmové městečko Mae de Deus bylo výhradně pro účely filmařů zkonstruované na pozemcích společnosti Pirelli. Ta se po natočení filmu rozhodla rozprodat jej místním obyvatelům jako topivo. (Conspi)