Reklama

Reklama

Vzestup ke slávě dlážděný touhou a sebezapřením... Každému se vybaví chuť a vůně Francie, pařížských bulvárů a uliček, když slyší nezaměnitelný hlas šansonu patřící Edith Piaf (19. prosince 1915 – 10. října 1963). Filmů o této jedinečné zpěvačce vznikla celá řada. Snímek z roku 1974 byl natočen podle knihy její nevlastní sestry Simony Berteautové, která žila ve stínu své nadané sestry, ale která ji vždy podporovala (kniha byla vydána i v českém překladu). Zachycuje Edithino dětství na pařížských ulicích až po počátky její oslnivé kariéry. Místo konzervatoře dvorky a uličky Pigalle, Ménilmontant a pařížské periférie až po první představení v nočním klubu Louise Lepléeho poblíže Avenue des Champs-Élysées. Představil ji divákům pod uměleckým jménem „Vrabčátko“ – La Mome Piaf, pravděpodobně se inspiroval její křehkou malou postavou, měřila pouhých 142 centimetrů. Ale jako by na tom záleželo, nesmrtelné šansony Edith Piaf stále vypalují v duších lidí nesmazatelnou stopu. (Česká televize)

(více)

Recenze (17)

Zazie 

všechny recenze uživatele

Dnešní film o Edith Piaf není zdaleka prvním a jediným, který byl o pařížském vrabčáku natočen. V 70. letech vznikl podle životopisného románu zpěvaččiny nevlastní sestry Simone Berteaut (vyšel i u nás) tento snímek, který se zaměřuje na víc než bouřlivé mládí Edith, ještě než se stala slavnou. Její hlas zazní ve filmu jen jednou - Je ne regrette de rien při závěrečných titulcích. ()

progression 

všechny recenze uživatele

Tak jsem si po mnoha letech zopakoval skvělý životopisný film o Edith Piaf natočený podle výtečného románu, který napsala Momonka (Simone Berteaut). Jako by film vůbec nezestárnul, zasáhnul mne úplně stejně jako tehdy (stejně jako román). Film sice zobrazuje jen první polovinu románu, krušné začátky Edith, čím vším si prošla než se stala slavnou i všechny rány osudu, které ji potkaly v začátcích její kariéry (a další ji čekaly i později, když už byla slavnou - to už v tomto filmu není, spíše ve filmu  Edith a Marcel, natočeném o něco později. Obdivoval jsem skvělý herecký výkon Marion Cottilard v novém filmovém zpracování života Edith Piaf, ale nemohu si pomoci, pro mne je "srdcovka" tento film, Herečka hrající Edith je nejenom vizuálně věrohodnější (Edith byla opravdu hodně malá - o to měla větší hlas) i prostředí pařížské periférie, kde Edith vyrůstala je v tomto filmu podle mne přirozenější a věrohodnější. Zpěvačka Marsová nazpívala písně Edith Piaf do filmu také výborným způsobem a hlas Edith Piaf ve filmu zazní až v úplném závěru filmu, kde zpívá asi svoji nejslavnější píseň "Ničeho nelituji". Vzhledem k tomu, že román psala Momonka, která žila celou dobu věrně po boku Edith, obsahuje film i hodně zajímavého z života Edith, což už třeba není tolik vidět v novějších filmových zpracováních. Každopádně skvělý filmový zážitek a ještě více ten čtenářský, který je pochopitelně úplnější a komplexnější.  Obé můžu jen doporučit. ()

Reklama

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Film se nezdá být nějak přikrášlený, jak to u podobných snímků bývá, čemuž napomohlo možná i to, že zachycuje život Edith Piaf ještě předtím, než se stala skutečně slavnou. Že měla těžké začátky je známé, ale snímek ji vykresluje i jako složitou osobnost, s níž nebylo lehké vyjít. Je výborně natočený a když se k tomu přičte i jeho zřejmá pravdivost, zaslouží si nejvyšší ocenění. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Výsek života legendární zpěvačky. Než se z ní stala hvězda, tak toho zažila opravdu dost. No, a potom samozřejmě taky. Mladí to bylo opravdu bouřlivé. Její život by vydal na několik románů. Klobouk dolů před Metty Marsovou, která herečku ztvárňující Edith Piaf nazpívala. Já jsem nezaznamenala rozdíl. Čekala jsem na jednu jedinou píseň, jestli ji uslyším a v samotném závěru jsem se jí dočkala. Nelituji, že jsem tenle film viděla. Je to totiž lahůdka. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Edith Piaf jako vrabčáček z pařížských ulic, kdy teprve začínala nebo spíš, pokoušela se začínat. A tleskali ji leda tak lidé z chodníku. Film mapuje drsné prostředí, z něhož vzešla a vcelku si nebere servítky. Ukazuje život, který možná působí romanticky v šansonech, nikoliv však, když ho musíte sami žít. Snímek je bez sentimentu a vy Edith musíte fandit a nedivit se jejím pozdějším běsům a nočním můrám, které ji přivedly do předčasného hrobu. Pálila svoji svíčku z obou konců a hořela u toho jasným světlem. SHRNUTÍ: Smutky malého vrabčáčka, na které nemohl existovat lék. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (1)

  • Edith Piaf neměla do roku 1936 zachycený svůj zpěv na žádném nosiči. Proto v tomto snímku byla nahrazena zpěvačkou Betty Marsovou, jež dokázala věrně napodobit její hlas v době velmi mladého věku. (hippyman)

Reklama

Reklama