poster

Tančila jedno léto

  • Švédsko

    Hon dansade en sommar

  • USA

    One Summer of Happiness

Drama / Romantický

Švédsko, 1951, 107 min

  • ripo

    Švédskému filmu „Tančila jedno léto" předcházela z jeho uvedení na západě velká pověst. A můžeme hned úvodem říci, že v mnohém tato povést nelhala. Jde skutečně o film, který vybočuje z rámce běžné buržoasní filmové produkce, a o film pokrokový, i když ovšem ne jednoznačně. Bojuje proti pokrytecké farářské morálce, proti náboženskému fanatismu. Dovede ukázat vztah mladých lidi s překvapující jemností, vřelostí a psychologickou hloubkou. Vybojovává mladým lidem právo na lásku proti všem příkazům a zákonům církve a jejích hodnostářů. Má dobrou režii a skvělé herecké výkony, zvláště výkon představitelky Kerstin Ully Jacobssonové, která dovede dát své postavě opravdovou hloubku prožitku i při nejobtížnějších psychologických situacích mladého milostného bloudění. Její výkon možno zařadit k předním hereckým výkonům, které jsme kdy ve světové kinematografii viděli. — Nesmíme vsak zapomínat, že film vznikl v kapitalistickém Švédsku a odtud hlavní kořen jeho nedostatků — ideová neujasněnost autorů filmu a z ní vyplývající kompromisnost jejich společenské kritiky, jíž leckde úmyslné otupili ostří. Nedostatkem je i mystickotragický tón, který prolíná celý film; zvláště často a nefunkčně snímaná postava obecního blázna, což, zřejmě v koncepci režie, narušuje mysticismem každý optimističtější tón filmu. I uměle zkonstruovaný závěr s náhodnou Kerstininou smrtí hověl mystickému tónu autorů a pomohl jim, aby se vyhnuli jasnému vyřešení příběhu. Ale i u vědomí všech těchto nedostatků jde o film kladný, pro jeho protiklerikální kritiku, pro jeho vysoce umělecký obraz lásky dvou mladých lidí. A konec konců i proto, že nám umožňuje poznat pokrokovou část švédské kinematografie i Švédsko samo. Filmový přehled 50/1953(14.12.2008)

  • Fingon
    ***

    Sem tam se stane, že vidím film, který se mi příliš nelíbil, ale místo toho, abych se z něj prostě otřepal a kouknul se na jiný, musím přemýšlet o tom, že jsem byl zase jednou svědkem ztracené příležitosti. Námět mi připadal velice slibný, ale scénář jej totálně pohřbil a nezachránila jej pak ani režie, ani herecké výkony. Taková ta kacířská myšlenka typu "natočil bych to líp." Nepopadá mě to ani tak u Kameňáků, jako spíše u projektů typu Máj. Ale zpět k Mattssonovu filmu. Zaujaly mne popravě řečeno pouze dvě scény: úvodní flashforward - nikde v celém filmu nebyla kamera tak úžasná jako zde - a pak jediný záběr - kolegové se jistě těší na to, že vyzdvihnu ono nahaté koupání, ale bohužel je zklamu - zalíbil se mi záběr následující poté, kde pár stojí přímo v místě, kde se Slunce odráží od vodní hladiny a naši hrdinové stojí v odlescích. PS, Honzo, tys četl moje komentáře jen u filmů, které nám promítali ve škole, že?(7.4.2009)

  • fragre
    ****

    O existenci tohoto filmu dozvěděl jsem se neprve z vtipné detektivky Jaroslava Velinského (alias Kapitána Kida) Tmavá Studnice (Mladá Fronta, edice Třináct, 1984), kde jedna z hrdinek je neuvěřitelně podobná hrdince onoho filmu. Děj detektivky, jak se lze z reálií dopátrat, odehrává se v r. 1953, takže mi připadalo, že si pan Velinský zabásnil, neb připadalo mi nepravděpodobné, že by v roce vrcholícího stalinismu promítali v čs. kinech švédský film s nahatou scénou, ale jak uvádí předhodnotitel ripo, bylo tomu vskutku tak. --- Každý, kdo si ještě pamatuje na dobu v svém životě, kdy lásky soužení bylo tou nejdůležitější věcí, bude tím filmem trochu zasažen. Vlastně je to předchůdce amerického filmu Love Story s podobně jednoduchým, ale působivým dějem, který je neméně působivě natočen. Těžištěm filmu jsou proslovy místního pastora a hrdinova strýce nad dívčiným hrobem. Chlad táhne z toho pastora jak ve filmech Bergmanových.(22.7.2018)

  • Courtemanche
    ****

    Pro mě tento film je dalším důkazem toho, jak vyspělí stát to byl již v minulosti. Nemají Picassa, Michelangela, velké chrámy, ze Švédska neznáme nic zásadního co by ovlivnil svět. A stejně mám už po několikáté pocit že mi tady na východě ne deset anebo dvacet let jsme za světem, ale 50 až 70 let. Zatím co my pořád točíme filmy/příběhy pro zábavu, romantické, pro mladší, o obyčejných věcech bez hlubších myšlenek (a nemusím mít pravdu, ale to já považuji za zrcadlo každého národa) tak oni už dávno řeší myšlenky člověka, život, mají otázky a hledají odpovědě. To je to hlavní co mě teď napadá. 3,5/5(26.11.2014)

  • Karlos80
    ***

    Svého času a ve své době poměrně skandální film. Tento snímek natočený podle románu Letní tanec (Sommardansen) od Pera-Olofa Ekströma se zaobíral tragickým tématem a to sice v podobě tragické a zhrzené lásky studenta Görana Stendala a venkovské dívky Kerstin, kteří ve jménu své lásky musí tvrdě bojovat proti předsudkům, náboženskému fanatismu a pokrytectví. Tento zdánlivě jednoduchý příběh dokázal tento velice sociálně smýšlející režisér Arne Mattsson natočit pro mě s poněkud překvapující jemností, vřelostí a psychologickou hloubkou, přičemž také zdůraznil konflikt mladé lásky s protestanskou strohostí zaostalého vesnického prostředí. Ke stejné tématické oblasti se obrací i ve svém následujícím snímku Pro žhavou lásku mládí. Filmy Arne Mattssona ale i jiných viz. Anders Henrikson, Hampe Faustman, Hasse Ekman, Arne Sucksdorff ale i třeba staršího Gustava Molendera se po válce velice často prezentují na mezinárodních festivalech a ne náhodou se mluví v souvislosti s jeho dílem o vlivu Italského neorealismu. Všichni tyto mladí tvůrci přinesli švédskému filmu v oněch padesátých letech zcela novou filmovou podobu, nové podněty včetně leckdy moderních zpracování.(7.12.2006)