Ve válce Spojených států proti Mexiku bojovali i irští přistěhovalci. Hrdinství jejich Praporu svatého Patrika se stalo legendou. Ve 40. letech 19. století se schylovalo k válce Mexika, rozvráceného vnitřními sváry, se Spojenými státy. Po krutém hladomoru emigrovalo tehdy do Států mnoho Irů, kteří za příslib občanství vstupovali hojně do armády. Jedním z nich byl i seržant John Railey (TOM BERENGER). Když byli jeho podřízení bičováni, zastal se jich a pak se mu podařilo společně s nimi dezertovat k Mexičanům. Jejich Prapor sv. Patrika podstoupil nespočet bitev, ve kterých střídaly hrdinská vítězství osudové ztráty.(oficiální text distributora)
Válka Spojených států amerických proti Mexiku. Píše se rok 1845-1847. V těch dobách se k přistěhovalcům z Irska chovali jako k lidem snad 3.kategorie. ( A přetrvával tento názor ještě po 2.světové válce). Irové pocházeli z velmi chudé země, kde bydleli doslova v chatrčích, hygiena pod psa, živili se na propachtované půdě, takže vlastně oni byli v Britském království velmi podobní novodobým otrokům. Nelze se divit, že houfně odcházeli do "nové" zaslíbené země Ameriky. Jenže - tam byli vítání a nevítání. Proto, aby přežili dávali se najmout jako žoldnéři do armády Spojených států a bojovali proti Mexiku, které se chtělo osamostatnit. Každý, byť nepatrný přečin nebo nevykonání rozkazů bylo trestáno bičováním, vypálováním různých cejchů na těla a obličeje, zkrátka mučením. Tolik ve zkratce do úvodu. Film ukazuje revoltu Irských přistěhovalců, které vede (též Ir) ,ale z americkým občanstvím, protože se tam už narodil. Nehodlám popisovat děj filmu, ale mohu vřele doporučit : podívejte se. Je kvalitně natočen na základě SKUTEČNÉ UDÁLOSTI a řeknu vám, že bojové scény jsou bezvadné. Musíte si uvědomit, že se píše 1847 a že je to oslava hrdinství Irských vojáků-rebelů a zběhů, kteří sice nezvítězili, ale svou statečnosti pomohli k pozdější samostatnosti Mexika.(22.11.2010)
Príbeh má potenciál. Bohužiaľ zostáva vo veľkej miere nevyužitý. Dej poskočí a ocitnete sa uprostred bitky alebo v horšom prípade priamo na jej konci. Scény pôsobia občas umelo akoby sa obe strany na vojakov len hrali, ale vo filme sa aspoň nestratíte. Historické pozadie tiež nie je osvetlené v dostatočnej miere, mám pocit, že kinematografia tento úsek mexických resp. amerických dejín podáva dosť jednostranne, v tomto prípade ten promexický (z USA perspektívy stačí s prižmúrením oka spomenúť Alamo alebo Pevnosť Alamo). Hodnotenie trochu dvihla hudba, celkovo 60%.(13.10.2009)
Když jsem zjistil, že existuje film jako je Prapor Sv. Patrika, tak jsem okamžitě zpozorněl. Příběh se jevil neotřepaně, prostředí nabízelo zajímavou konfrontaci tehdejší doby, Evropanů a Severní Ameriky. Výsledek je ale asi ten nejnudnější válečný příběh, který jsem za poslední dobu viděl. Tlačí na Toma Berengera do romantiky tak vehementně, že se mi z tý ženský chtělo až zvracet. Nehledě na to všechno, že jsem po tu smrtící část filmu každých pět minut usínal. A přitom bojovné scény nejsou úplně zlé. Zbytek je ale jedna velká nuda.(1.8.2014)
Spousta Američanů se dovolává svých irských předků, poukazujíce na všechny války, které v barvách Státu vybojovali. Prapor svatého Patrika tak nemá celkem logicky v americko-irských dějinách takový prostor, protože právě on je důkazem toho, že v úžasných Spojených státech nebylo všechno tak úplně košér. Film na tohle téma mě strašně potěšil nejen svým neotřelým tématem, ale i zpracováním, které tentokrát pominulo tradiční americký patos, ale dalo přednost pohledu irských renegátů, kteří odmítli tyranii v americké armádě. Herecky výtečné, choreografie scén slušná, pravděpodobně úměrná rozpočtu a závěr...........ježiš ten byl tak kýčovitej, ale mě prostě chytnul za srdce. Příval!!! 90%(21.5.2012)
Orlau32
Válka Spojených států amerických proti Mexiku. Píše se rok 1845-1847. V těch dobách se k přistěhovalcům z Irska chovali jako k lidem snad 3.kategorie. ( A přetrvával tento názor ještě po 2.světové válce). Irové pocházeli z velmi chudé země, kde bydleli doslova v chatrčích, hygiena pod psa, živili se na propachtované půdě, takže vlastně oni byli v Britském království velmi podobní novodobým otrokům. Nelze se divit, že houfně odcházeli do "nové" zaslíbené země Ameriky. Jenže - tam byli vítání a nevítání. Proto, aby přežili dávali se najmout jako žoldnéři do armády Spojených států a bojovali proti Mexiku, které se chtělo osamostatnit. Každý, byť nepatrný přečin nebo nevykonání rozkazů bylo trestáno bičováním, vypálováním různých cejchů na těla a obličeje, zkrátka mučením. Tolik ve zkratce do úvodu. Film ukazuje revoltu Irských přistěhovalců, které vede (též Ir) ,ale z americkým občanstvím, protože se tam už narodil. Nehodlám popisovat děj filmu, ale mohu vřele doporučit : podívejte se. Je kvalitně natočen na základě SKUTEČNÉ UDÁLOSTI a řeknu vám, že bojové scény jsou bezvadné. Musíte si uvědomit, že se píše 1847 a že je to oslava hrdinství Irských vojáků-rebelů a zběhů, kteří sice nezvítězili, ale svou statečnosti pomohli k pozdější samostatnosti Mexika.(22.11.2010)
T2
║Rozpočet $11,350,000║Tržby USA $240,067║Tržby Celosvetovo $-║(10.1.2010)
backi
Príbeh má potenciál. Bohužiaľ zostáva vo veľkej miere nevyužitý. Dej poskočí a ocitnete sa uprostred bitky alebo v horšom prípade priamo na jej konci. Scény pôsobia občas umelo akoby sa obe strany na vojakov len hrali, ale vo filme sa aspoň nestratíte. Historické pozadie tiež nie je osvetlené v dostatočnej miere, mám pocit, že kinematografia tento úsek mexických resp. amerických dejín podáva dosť jednostranne, v tomto prípade ten promexický (z USA perspektívy stačí s prižmúrením oka spomenúť Alamo alebo Pevnosť Alamo). Hodnotenie trochu dvihla hudba, celkovo 60%.(13.10.2009)
Malarkey
Když jsem zjistil, že existuje film jako je Prapor Sv. Patrika, tak jsem okamžitě zpozorněl. Příběh se jevil neotřepaně, prostředí nabízelo zajímavou konfrontaci tehdejší doby, Evropanů a Severní Ameriky. Výsledek je ale asi ten nejnudnější válečný příběh, který jsem za poslední dobu viděl. Tlačí na Toma Berengera do romantiky tak vehementně, že se mi z tý ženský chtělo až zvracet. Nehledě na to všechno, že jsem po tu smrtící část filmu každých pět minut usínal. A přitom bojovné scény nejsou úplně zlé. Zbytek je ale jedna velká nuda.(1.8.2014)
Morholt
Spousta Američanů se dovolává svých irských předků, poukazujíce na všechny války, které v barvách Státu vybojovali. Prapor svatého Patrika tak nemá celkem logicky v americko-irských dějinách takový prostor, protože právě on je důkazem toho, že v úžasných Spojených státech nebylo všechno tak úplně košér. Film na tohle téma mě strašně potěšil nejen svým neotřelým tématem, ale i zpracováním, které tentokrát pominulo tradiční americký patos, ale dalo přednost pohledu irských renegátů, kteří odmítli tyranii v americké armádě. Herecky výtečné, choreografie scén slušná, pravděpodobně úměrná rozpočtu a závěr...........ježiš ten byl tak kýčovitej, ale mě prostě chytnul za srdce. Příval!!! 90%(21.5.2012)