Prapor sv. Patrika

Válka Spojených států amerických proti Mexiku. Píše se rok 1845-1847. V těch dobách se k přistěhovalcům z Irska chovali jako k lidem snad 3.kategorie. ( A přetrvával tento názor ještě po 2.světové válce). Irové pocházeli z velmi chudé země, kde bydleli doslova v chatrčích, hygiena pod psa, živili se na propachtované půdě, takže vlastně oni byli v Britském království velmi podobní novodobým otrokům. Nelze se divit, že houfně odcházeli do "nové" zaslíbené země Ameriky. Jenže - tam byli vítání a nevítání. Proto, aby přežili dávali se najmout jako žoldnéři do armády Spojených států a bojovali proti Mexiku, které se chtělo osamostatnit. Každý, byť nepatrný přečin nebo nevykonání rozkazů bylo trestáno bičováním, vypálováním různých cejchů na těla a obličeje, zkrátka mučením. Tolik ve zkratce do úvodu. Film ukazuje revoltu Irských přistěhovalců, které vede (též Ir) ,ale z americkým občanstvím, protože se tam už narodil. Nehodlám popisovat děj filmu, ale mohu vřele doporučit : podívejte se. Je kvalitně natočen na základě SKUTEČNÉ UDÁLOSTI a řeknu vám, že bojové scény jsou bezvadné. Musíte si uvědomit, že se píše 1847 a že je to oslava hrdinství Irských vojáků-rebelů a zběhů, kteří sice nezvítězili, ale svou statečnosti pomohli k pozdější samostatnosti Mexika. (22.11.2010)

Príbeh má potenciál. Bohužiaľ zostáva vo veľkej miere nevyužitý. Dej poskočí a ocitnete sa uprostred bitky alebo v horšom prípade priamo na jej konci. Scény pôsobia občas umelo akoby sa obe strany na vojakov len hrali, ale vo filme sa aspoň nestratíte. Historické pozadie tiež nie je osvetlené v dostatočnej miere, mám pocit, že kinematografia tento úsek mexických resp. amerických dejín podáva dosť jednostranne, v tomto prípade ten promexický (z USA perspektívy stačí s prižmúrením oka spomenúť Alamo alebo Pevnosť Alamo). Hodnotenie trochu dvihla hudba, celkovo 60%. (13.10.2009)

Preniknutie do menej známej vojny medzi Spojenými štátmi a Mexikom, v ktorej čiastočnú rolu hrali aj írski emigranti. Je fajn, že aj takáto vojna dostáva priestor, aj keď celkové vykreslenie doby i samotnej vojny nie je z radu tých najlepších. Srší z toho béčkové spracovanie blížiace sa skôr televíznej kvalite. Ani konanie postáv, hlavne to silné hlásanie sa ku katolicizmu, nie je vierohodne podané. Inak, Berenger nebola zlá voľba, ale čosi mu chýbalo. A tak sa film musí spoľahnúť aspoň na dobré prevedenie vojnových scén a samotného konfliktu, resp. rebelanstva. Škoda, že tie dostávajú menej priestoru a ten zbytok sa často nevyhýba nude a akejsi nevýraznosti. (10.09.2020)

Když jsem zjistil, že existuje film jako je Prapor Sv. Patrika, tak jsem okamžitě zpozorněl. Příběh se jevil neotřepaně, prostředí nabízelo zajímavou konfrontaci tehdejší doby, Evropanů a Severní Ameriky. Výsledek je ale asi ten nejnudnější válečný příběh, který jsem za poslední dobu viděl. Tlačí na Toma Berengera do romantiky tak vehementně, že se mi z tý ženský chtělo až zvracet. Nehledě na to všechno, že jsem po tu smrtící část filmu každých pět minut usínal. A přitom bojovné scény nejsou úplně zlé. Zbytek je ale jedna velká nuda. (01.08.2014)

Spousta Američanů se dovolává svých irských předků, poukazujíce na všechny války, které v barvách Státu vybojovali. Prapor svatého Patrika tak nemá celkem logicky v americko-irských dějinách takový prostor, protože právě on je důkazem toho, že v úžasných Spojených státech nebylo všechno tak úplně košér. Film na tohle téma mě strašně potěšil nejen svým neotřelým tématem, ale i zpracováním, které tentokrát pominulo tradiční americký patos, ale dalo přednost pohledu irských renegátů, kteří odmítli tyranii v americké armádě. Herecky výtečné, choreografie scén slušná, pravděpodobně úměrná rozpočtu a závěr...........ježiš ten byl tak kýčovitej, ale mě prostě chytnul za srdce. Příval!!! 90% (21.05.2012)