Recenze (2)
Záznam muzikálu z Broadwaye o 9/11. Stěží si představit děsuplnější koncept. Jeden z toho úplně slyší ty slzopudné budovatelské vlastenecké chvalozpěvy o nezlomnosti amerického ducha a árie na hrdinství. A, světe div se, opak je pravdou. Je to dle skutečné události o tom, jakmile se uzavřel americký vzdušný prostor, tak na kdysi nejdůležitějším letišti světa (kde se tankovalo před/po přeletem oceánu) jsou nucena nouzově přistát letadla mířící do USA. Osmatřicet velkokapacitních letadel s cca sedmi tisíci pasažéry z celého širého světa, kteří uvízli na kanadském nehostinném ostrově ve městě s necelými deseti tisíci obyvateli v době, kdy zrovna místní autobusáci stávkují a zbytek světa je v šoku, nikdo nic neví, všeho je nedostatek (v čele s informacemi) a oni uvízli v místě, kde nechtějí za dané situace být ani o vteřinu déle. A tohle je několik konkrétních osudů v průběhu následujících pěti dnů, kdy si k sobě lidé přeci jen najdou cestu a vytvoří se celoživotní pouta navzdory všemu... Ano, veze se to na "feel-good" vlně, místy je to i vtipné, a přesto to umí upřímně dojmout. Jako film/dokument je to natolik silné a nosné téma, až se divím, že už z toho dávno není oscarový biják s hvězdným obsazením. Jako muzikál... Je to však neméně působivé. Tuctový (počtem, nikoli nadáním a kvalitou) ansámbl tu jede v módu "každý má stejně důležitou trojroli". Neuvěřitelně živelné představení v obdivuhodném tempu, ani na moment se to nezastaví. Minimalistické pojetí scény umožňuje "se vyblbnout" s přechody mezi lokacemi apod. Vynikající, strhující a sympaticky "lidské". Ano, je to nesporně "muzikál pro davy", ale echt zdařilý. ()
Kdybych to hodnotil jen jako hudební žánr, dal bych tak tři *, protože třeba Webberovy muzikály (např.) jsou muzikálně samozřejmě úplně jinde. V tomhle případě mi ale přijde, že větší roli (aspoň pro mě) tam hraje ten příběh a jeho zpracování na pódiu divadla, tzn. to představení jako takový (jehož je toto "jen" záznam) - a to mi naprosto vyrazilo dech. Jak obsazením a hereckejma/pěveckejma výkonama, tak scénářem - ale i režií/scénou, díky který to za mě nepochopitelnym způsobem drží pohromadě i v neuvěřitelnym tempu, kdy jednu scénu střídá druhá bez jakýhokoliv zaškobrtnutí nebo situací, ve kterejch by se divák přestal stíhat orientovat. Každej herec se pohybuje mezi cca třema rolema a všechny tyhle každej jeden herec dává naprosto fenomenálně... to je prostě úroveň, která (po tý stránce ztvárnění a interpretace) za mě téměř hraničí s dokonalostí. Uzavření leteckýho prostoru po útocích 9/11 a odstavení 40 letadel na kdysi největšim letišti světa u devítitisícovýho měsečka Ganderu znamenalo pro tuhle díru téměř dvojnásobný navýšení populace - a tahle krizová situace a způsob, jak se s ní Kanaďani/hostitelé snažili prát, je dneska (v optice posledních třech let pandemie a ruský agrese na Ukrajině) maximálně aktuální a ty mechanismy jsou vlastně pořád stejný: Lidi v tom prvnim krizovym vzedmutí chtěj pomoc, ale nevěděj jak; nevěděj, kde začít; nejhorší je jen sledování zpráv a nicnedělání; najednou vyplouvaj nový předsudky spojený s novou situací a novym nepřítelem, atd. atd. I ten depresivní návrat do šedý všednosti po tom, co se všechno vrátilo do "normálu", tam byl zobrazenej krásně. I když "do normálu" je špatný spojení - těch cca pět dní, co tam ty lidi strávili, pro většinu z nich znamenalo změnu, po který už jejich život nikdy nemohl bejt a nebyl jako dřív. Některý věci prostě nejdou odestát... I to je podle mě společný se současnou covido-russkou situací. Tldr - pro mě obrovsky silnej zážtitek, kterej si naprosto jistě zopakuju znova. ()