Peklo

Přestože se téměř polovina Jihokorejců nehlásí k žádnému náboženství, tak mystery seriály a filmy milují. A je vcelku jedno, jestli si autoři pohrávají s buddhismem, nebo křesťanstvím. Zpravidla se nerozpakují použít oboje. Vím to, protože už jsem pár takových seriálů viděl. Hellbound bohužel patří k těm slabším. A není to protože vlastně mysteriózní, ani hororový není. Spíš mi vadí, že postrádá drive a pro korejskou tvorbu typickou práci s postavami. Jakoby to bylo tvořeno rovnou pro západní diváky. Podobně jako Parazit ... . Co naštěstí nechybí je... rovněž typicky korejský přesah. Tentokrát se tvůrce opřel do pokrytectví nábožníků, lidské stádovitosti a sklonům řešit jiné názory a postoje pěstmi...v tomto případě často trubkou, nebo pálkou. Jakoby byla ta touha do někoho si praštit v DNA většiny asiatů. Pokud čekáte horor, nebo hutné drama, asi budete trochu zklamaní. Helbound má spoustu dobrých nápadů, zajímavých momentů a myšlenek, ale jako celek je to nepříliš vtahující a bez atmosféry. Konec řady láká k pokračování nečekanou událostí, ale na můj vkus už je to tak nějak navíc. Osobně bych spíš uvítal redukci na tři intenzivní epizody. (22.11.2021)

Čekal jsem sice trošku něco jiného dle ukázek, ale nevadilo mi to, spíše naopak. A jsem rád, že jsem se nenechal odradit hodnocením zde, nebylo k tomu daleko. Od začátku mě to chytlo - originální námět, tajemno, nezodpovězené otázky, vynikající atmosféra (komorní, chladná, připomínalo mi to severské filmy), témata k zamyšlení, ukázka fungování společnosti. Přečkal jsem i to zbytečné násilí, ve kterém si Korejci očividně libují a neskutečně otravného a uřvaného vůdce Šípovců. V podstatě jde první sérii rozdělit na dvě poloviny, kdy každá je jiná, ale obě výborné. Druhá se dá celkem snadno připodobnit k dnešní situaci ve světě. Rozhodně se mi to líbilo více než Hra o oliheň a jsem zvědav na druhou sérii. Poctivých 80%. Howgh! (05.12.2021)

Tak nový korejský filmový zázrak se nekoná. Není to druhá Oliheň. Pro starší ročníky to bude srozumitelnější, protože mají s totalitou své zkušenosti. Ať už strašením církve peklem nebo komančovské zákazy svobody projevu a slova. Nebylo by to špatné nebýt místy děravého scénáře a místy příliš dlouhých a nudných monologů. Jediné co mi fuckt udělalo radost byl ten rybník pro rybaření. Okamžitě se mi vybavil Kim Ki-Dukův film Ostrov, který mě naučil sledovat korejskou filmografii a který mám dodnes otisknutý v paměti. No ovšem tento seroš se kvalitě Kim Ki-Dukovy tvorby opravdu nevyrovná. Za mě 45% (20.11.2021)

Oproti malému hodnocení tady na ČSFD, kde to dle mne bude dost prvním dílem a kampaní, která lákala na démony stahující lidi do pekla. Scény s nimi díky ne jejich povedenému designu a CGI animaci  jsou tím nejslabším v seriálu. I když, než člověka uškvaří na škvarek, tak ho předtím ještě brutálně zrasí a nadělají trochu krvavý bordel. Ale tím hlavním v seriálu je podání náboženského fanatismu, a tím co dokáže tento nadpřirozený jev vyvolávat. Je za tím Bůh? Je lepší lidi nechat ve vědomí, že je to boží vůle, aby nepáchali hříchy, než celý tento koncept vyvrátit důkazem, že je to v podstatě náhodný výběr? Pod povrchem má Hellbound více, než se na první pohled zdá, ale chápu, že někdo to vezme jako slátaninu, 7/10 (28.11.2021)

Jak je to tedy s tím peklem? Pro děti si chodí čerti. A pro dospělé? Na tuto otázku se snaží, skutečně děsivým a brutálním způsobem, odpovědět tento seriál z jihokorejské produkce. Není tajemstvím, že v tom má prsty anděl smrti. Není od věci, že v tom je samozřejmě náboženství, dle kterého by motto seriálu mohlo znít asi takto. ´Žij spravedlivě, nebo tě zasáhne Boží hněv.´ Ale to samozřejmě není všechno. K tomu slouží také něco jako vládnoucí sekta, která toho zneužívá a ve svůj prospěch manipuluje strachem a zastrašováním. Z toho tak vzniká jediná otázka: Pochází stvoření posledního skutku opravdu od Boha? Námět seriálu především vzhlíží ke stavu věci a poukazuje na typické chování různých vrstev obyvatelstva. Dává najevo, jak se mění společnost, jak falešní proroci zneužívají danou hrozbu ke své moci v oblasti náboženství, a jak hlavně vzniká hrozba strachu a teroru, jehož jedinou legitimitou je něco, čemu málo kdo dává nějakou váhu. Zpracování je však docela těžkopádným artiklem. Převažují především dlouhé konverzační etudy, čímž jsou děsivé scény o to víc brutálnější, ale také z toho číší dojem, jakoby byly do sebe zapleteny dva námětově podobné filmy. Postavy v prvních epizodách jsou najednou v těch prostředních zaměněny za jiné, aby se do těch posledních zase vrátily. Logika? Ale jo, ta v tom je, jen je potřeba dějový vývoj opravdu pozorně sledovat. V těch konverzacích, pro mnohé značně nudných, je jedinečnost v informační hodnotě. Moralizační aspekt příběhu je jednoznačný. Poukazuje na nebezpečí náboženského fundamentalismu  se zaměřením na holá fakt, jak lehce se dá manipulovat s lidmi. Pochybnosti jednotlivců o svém místě na tomto světě je tak plně na místě. (23.02.2022)