Modré období

Je k pousmání, když anime o kreslení má odbytou animaci. Dlouhé statické záběry, trhané pohyby, zvláštní výrazy postav, to vše v kombinaci s otrockým stylem adaptování mangy, kdy se nebere příliš ohled na to, že narativní postupy fungující na papíře nemusí stejně dobře fungovat i v anime – za normálních okolností bych tvůrcům někdy v půlce dal sbohem a šáteček a šel svůj čas věnovat raději lepším kouskům. Blue Period má však štěstí ze dvou důvodů. Tím prvním jsou výborně napsané postavy a síla příběhu, který je i v původní manze natolik nosný a silný, že ostatní nedostatky dovede z velké části zastínit, a druhým důvodem je fakt, že výše zmiňovanými problémy trpí hlavně první tři díly, u kterých to vypadá, že se animátorský tým sehrával za pochodu a scenáristka nejdřív v křeči přepisovala z mangy políčko od políčka, ale kvalita dílů je vzrůstající – a zejména krásně murakamiovský desátý díl v Odawaře naplno dokazuje, že dílo je skutečně v dobrých rukou. Blue Period není jen příběhem o tom, jak si někdo zamiluje kreslení. Je to příběh různých postav s různými motivacemi, různými problémy, různými názory a o cestě za hledáním sebe sama, na níž je jim kreslení společníkem. A tvůrcům anime adaptace se tuto cestu, samotné nitro postav i důležité myšlenky podařilo vystihnout téměř na výbornou. Což není vůbec málo, protože jsem zprvu nevěřil, že při sledování zažiji podobné pocity jako při čtení mangy, kdy mnou Jatorův životní příběh, do značné míry podobný tomu mému, silně rezonoval. Velmi solidní 4* a speciální zmínka patří openingu a endingu, které mi náramně padly do noty. (16.04.2022)

Na to že jsem poměrně umělecky založená osoba, mě překvapuje, že mě to jako celek vlastně moc nezaujalo. Oceňuju rozebírání malířských technik i určitá, v anime jen zřídkakdy probíraná, témata. Postavy mě bohužel nezaujaly skoro vůbec a i posun ve schopnostech hlavního hrdiny byl docela nerealistický. Je velká škoda, že animace byla špatná, protože některé obrazy vypadaly skvěle. 6.3/10 (02.03.2024)

K malování jsem nikdy neměl moc vztah a z výtvarné výchovy vždycky nejlíp za 3, ale občas narazím na něco, co ve mě zájem o výtvarné umění dokáže probudit a Modrému období se to docela povedlo. Viděl jsem pár zajímavých stylů a nápadů a většina obrazů, které tu byly, mě taky zaujala. Stejně tak jsem neměl problém pochopit, co se Jatorovi na tom všem líbí a většinou i proč to tak silně prožívá. Ale nebylo to ani tak o lásce k malování, i když jsem jí hlavnímu hrdinovi věřil, bylo to spíš o hledání sebe sama a spoustě niterných dramat, které k dospívání a zkouškám neodmyslitelně patří. A vše tu bylo hodně hluboké a intenzivní, občas až moc… Někdy se zdálo, že se v tom všem hlavní hrdina i autoři skoro až masochisticky utápí a já si říkal, kam se poděla ta radost z malování, ale i tak to naštěstí na mě většinou fungovalo. Zajímaly mě problémy zdejších postav a všechna jejich vnitřní dramata, cítil jsem tíživou atmosféru zkoušek a rozhodování se o tom, kam se dál v životě vydat i problémy s hledáním sebevědomí a překvapily mě i drobné detaily a příběhy kolem většiny vedlejších postav, díky kterým jsem i je mohl trochu poznat, sice ne tak hluboko a silně, jako hlavního hrdinu, ale i tak… Byla to záživná podívaná, plná reálných emocí, frustrace i radosti se spoustou sympatických (někdy skoro až nereálně) postav, kterým za mě vévodily obě paní učitelky, které se o Jatoru staraly. Zkrátka já si to docela dobře užil a dal bych si i nějaké další pokračování. 7,8/10 (11.12.2021)

Jakožto milovnice umění jsem nemohla tenhle počin vynechat. Sice mi přišla animace ušitá dost horkou jehlou, ale příběh mě bavil. Jak Yatora objevuje krásy a úskalí umělecké tvorby mi bylo velmi blízké a líbilo se mi zpracování všech těch jeho pocitů. Osobně bych se teda ovešla bez Ryuujiho, ale to už bych chtěla asi moc. 4/5 (27.10.2023)

Abych řekl pravdu, nikdy bych neřekl, že se budu dívat 5 hodin na seriál, kde někdo vysvětluje umění a jeho tvorbu. Proč? Protože mě umění nikdy takhle nezajímalo! I přes to jsem celý seriál zhlédnul za jedno delší odpoledne, neboť pomalá relaxační atmosféra seriálu vás doopravdy pohltí. Pomalé vysvětlování smyslu umění a jeho tvorbu vás často uklidní, avšak není tam tak dlouho, aby váš začalo nudit. Tyto vysvětlovací pasáže jsou často přerušovány vtipy či dramatickými sekvencemi, při nichž se hlavní postava vypořádává s životem umělce, který ovlivňuje jak něj, tak i jeho blízké okolí. Nedá se říct, že příběh, kterým hlavní protagonista prochází, je bůh ví jak speciální či originální, ale postavy vás zaujmou, i když ne na tak velké úrovni, jak to dělají jiné Slice of Life (kupříkladu My Dress Up Darling má podobnou premisu, ale má mnohem zajímavější postavy a zasazení). Abych se ale ještě vyjádřil k animaci/uměleckému vyobrazení obrazů. Seriál se evidentně velmi snaží divákovi ukázat jednotlivé prvky umění, takže zde uvidíte přes několik desítek originálních obrazů a skiců, něketré nedokončené, jiné zas v perfektním hotovém stavu, přičemž u většiny žasnete, jak skvěle si s jednotlivými obrazy animátoři vyhráli (možná taky kvůli prvku vysvětlení podstaty a tvorby samotného obrazu, který přidá uměleckému dílu na hodnotě). Animace obecně je průměrná, ale nijak zaostalá, takže zde nemusíte očekávat low-budget animaci chůze či minutový statický záběr (ehm, ehm). Abych to nějak shrnul - jedná se o dozajista zajímavý kousek, na který bych se doporučil podívat, pokud jste někdy přemýšleli o obrazech a jejich podstatě, ale nejedná se o masterpiece, který nikde jinde neuvidíte. Přece jen, je to průměrný Slice of Life s nadprůměrným zpracováním a nápadem. (23.01.2023)