Le quattro giornate di Napoli
Štyri neapolské dni
The Four Days of Naples
Režie:
Nanni LoyKamera:
Marcello GattiHudba:
Carlo RustichelliHrají:
Regina Bianchi, Lea Massari, Jean Sorel, Charles Belmont, Gian Maria Volonté, Frank Wolff, Georges Wilson, Anna Maria Ferrero, Pupella Maggio (více)Obsahy(2)
Snímek inspirovaný skutečnými příběhy obyvatel Neapole začíná několik týdnů před samotným povstáním. Počátkem září 1943 se spojenecké jednotky vylodily na Apeninském poloostrově a začaly rychle postupovat na sever, z části i kvůli neochotě italské armády k boji. Brzké vyhlášení příměří s Itálií ovšem způsobilo pád vlády a většina území od Neapole na sever přešla do přímé správy nacistů. Ti své dřívější spojence odzbrojili a civilní obyvatelstvo využívali jako rukojmí i živé štíty, v případě jakéhokoliv odporu pak buřiče exemplárně popravovali. Přese všechno v sobě vyhladovělí a zoufalí obyvatelé Neapole, muži, ženy a dokonce i děti, našli sílu k poslednímu odporu. Ozbrojeni několika málo propašovanými zbraněmi, častěji však kameny, zápalnými láhvemi a někdy také nábytkem, obrátili během čtyř dnů město vzhůru nohama a donutili německé jednotky k ústupu... Děj filmu Čtyři neapolské dny (1962) vychází ze stejnojmenné knihy Alda de Jaca a povstání sleduje očima desítek postav, od vysloužilého vojáka přes zoufalou matku až po divoké výrostky z místní polepšovny. Natáčení probíhalo přímo v Neapoli bez potřeby kulis, některé části města si totiž po skoro dvaceti letech od osvobození stále nesly hluboké jizvy z bojů. Ve filmu se také hovoří pro kraj typickou neapolštinou, kterou si diváci ČT mohou vychutnat v původním znění s českými titulky. Za nezvykle civilní a nepřikrášlené zpracování válečné události byl černobílý snímek nominován jako nejlepší zahraniční film na ceny BAFTA, Zlatý glóbus a také Oscara. (Česká televize)
(více)Diskuze
ČT se podařil neuvěřitelný kousek, uvést tento snímek k 75. vítězství nad Německem, nikoliv nad nějakými nacisty, jako je uvedeno v obsahu. Film výborný, jako tolikrát v historii se ukázalo, že jedině vítěz bere vše. Italové, stejně jako Poláci, Rumuni, Maďaři, Slováci, Lotyši, Chorvati, Ukrajinci, hrdinně bojovali po boku německého wehrmachtu a Waffen-SS, když Italové dostali futro v Habeši, Poláci, Maďaři a Slováci trhali ČSR, ale jen do chvíle, než "tisíciletá říše" začínala prohrávat. Naráz stejně "hrdinně" povstali proti vcerejsimu vítězi...