Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Okouzlující, bohatá Helen Wrightová (Joan Crawford) si bere, co chce – šaty, alkohol, muže – použije je a odhodí. Pak se ale setká s talentovaným mladým houslistou Paulem Borayem (John Garfield) a tuhle jedinou hračku rozbít nedokáže. Naopak – láska k Paulovi přivede Helen až k bodu zlomu. V této uznávané a pronikavé studii touhy hraje Joan Crafword Helen jako silnou, vrstevnatou osobnost, rozpolcenou mezi nezištnou láskou a sobeckými impulzy. Garfield se jí jako ambiciózní génius zcela vyrovná. Produkční kvality Humoresky sahají až k hudebním mezihrám, v nichž hrdinu zastoupil Isaac Stern. Garfield vděčí za svou oslnivou techniku dvojici skutečných houslistů, skrytých za ním – jeden předvádí prstoklad, druhý práci se smyčcem. Bravo! (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (13)

liquido26 

všechny recenze uživatele

Romantický příběh o vzestupu neznámého génia z ulice je plný klišé, které v tomto druhu příběhu zkrátka nesmí chybět. Nicméně nuda je rozmělněna na dvě hodiny díky poměrně dlouhým a otravným hudebním vložkám, které jsou daleko za hranicí únosnosti. Kdybych byl houslista nebo fanoušek vážné hudby, asi bych dal minimálně o hvězdičku víc, ale takhle to opravdu nejde. ()

Bebacek 

všechny recenze uživatele

Průměrné plačtivé melodrama s typickou rolí Joan Crawfordové - bohatá rozmazlená náladová ženská, co má všechno a neví, co by roupama dělala, a tak chlastá a vymýšlí hovadiny a proto všechno dopadne, tak jak dopadne. Doporučuji zejména milovníkům vážné hudby, protože té si tu užijí až až (samé fidlání na pozadí melodramatického rozjímání), čemuž odpovídá natáhnutá stopáž. ()

Reklama

Agatha 

všechny recenze uživatele

Kdo lépe by měl umět zahrát rozervanou a ztracenou ženu, hledající smysl života, než Joan Crawford. Dávno už se nedivím, že byla ikonou Hollywoodu snad od nepaměti. Jsem vděčný tvůrcům seriálu Zlá krev, který mě přiměl zabrousit do archivních ročníků americké filmotéky, jelikož ta nová mi již silně nevyhovuje. Humoreska byla balzámem pro oči i uši. Dalo by se říct film o ničem, ale ve výsledku o všem důležitém. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Čo majú spoločné divy strieborného plátna Barbara Stanwyck,Bette Davis a Joan Crawford? Tak sú krásne,to je jasné ako facka.talentované,o tom niet pochýb,obdivované nielen opačným pohlavím,a čo ešte? Číri emocionalizmus,emócie,ktoré sú pre Helen Wright ako fackovací panák,úsilie v popíjaní alkoholu ju privedú až na buracujúcu pláž,kde Helen posledný krát okúsi,aké je to nadýchnuť sa... Tak nádherná žena,ktorá tak trpí,opätovná láska je nízka,z čoho má depresie.Osud sa pohráva,kde si želám,aby nikdy nespoznala Paula Boraya,jeho matku...Kto je to vlastne tento Boray? Helen je bohatá,známa,nóbl spoločnosť je často pozývaná k nim na večierky a má kontakty.A jedného večera sa tam s čírou náhodou ocitne Boray...Áno a vydatá je.Paul už od detstva miluje hudbu,presnejšie hranie,husle si k nemu nájdu cestu,proti vôli otca,matka mu k narodeninám daruje hudobný nástroj,ktorý z neho tvrdým tréningom urobí uznávaného virtuóza,ale akosi zabudol poďakovať človeku,ktorý sa započúval do melódie,nosí okuliare,krátkozrakosť ju prinúti prísť na malý krok k človeku,ktorý to„spískal na plnej čiare...”Helen sa zamiluje do Paula,dáva mu kontakty,kariéra stúpa prudkým,rýchlym tempom.Paul sa mení,sláva mu stúpla do hlavy,dilema o kariére a vzťahu je na stole.Helen sa mu doslova vtiera do zadku,kde aby sa žena takto doprosovala tvrdohlavému jedincovi,ktorého jednoducho rožkom neopije,tak to doteraz nezažívala,Paul je chladný ako mraziaci box k nej,k publiku je ako Lev,ktorý si svoju korisť vychutná.Ja by som sa takto nikdy k žene nesprával,ale„zabudol vôl,že teľaťom bol...” ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Pokus o natočení dokonalého filmu (obrazu) o hudbě a o citech, které vzbuzuje (na základě Dvořákovy Humoresky), nedopadl sice dokonale, ale Joana Crawfordová by přivedla k životu i mrtvolu (pořád myslím na poněkud již zastuzelou hudbu). Delší hudební vložky by nevadily, kdyby se čas pak puazy v dialozích mocně nedoháněly  přemírou slov. Všiml jsem si poněkud občas nepřirozené polohy Paulovy levé či pravé ruky při hraní, ale teprve na IMDb jsem se dozvěděl, že za něj hráli dva "umně" skrytí virtuozové, jeden prcoval na hmatníku a druhý se smyčcem. To se mělo ukázat, alespoň v závěrečné hudební vložce! Bylo by to příznačné pro celé dění, hned by se vidělo, kdo prodlužuje tónovou výšku a kdo ji dokáže rozeznít. ()

Galerie (18)

Reklama

Reklama