Kým sa skončí táto noc

Tak to byla zase společnost, blbec střídal blbce, ale aby se neřeklo, že film straní mužům jsou tam i dvě krávy. Neskutečná řachanda, hodně mě to ve své podstatě připomínalo Hoří má panenko, samozřejmě jiný prostředí, jiná sorta lidí, ala nahota charaketrů totožná. No Petře Solane zaujal si mě. (04.04.2024)

LFŠ 2009 (27.07.2009)

Po vážném dramatu Boxer a smrť přichází Peter Solan se zdánlivě odlehčeným tématem. Na malém prostoru hotelové restauce se odvíjí banálně vypadající příběh. Všichni se chtějí bavit, seznamují se, tančí. Jak postupuje večer, odkrývají se nenaplněné sny, touhy, zklamání osobní selhání. Film má díky improvizovaným dialogům neuvěřitelně uvolněnou atmosféru, která se nakažlivě přenáší na diváka. Zvuk nalévajícího se Napoleóna vhání sliny do úst, příjemná hudba svádí k tanci. Atmosféra se mění skoro neznatelně a najednou je tu konfliktní situace, po předešlé pohodě není ani stopy. Mírně v pozadí, ale nikoliv upozaděna stojí barmanka, jako studnice vědění (co je který host zač), bar je přístavem, místem posílení, krátkých epizod před dalším vyplutím do sálu nadějí. Postava pijana a zároveň hostitele, který vyhledává kontakt, aby jej vzápětí odmítl a ponořil se opět do své samoty. Asi nejvíc si Solan vyhrál s mladou rozvernou čtveřicí. Když vezmu reálný věk herců, je všem něco kolem dvaceti, tedy období naivity a závislosti na rodičích mají za sebou, před sebou více očekávání, než může reálný život splnit. Pomyslný přelom začíná dobou placení, rozchodu domů a zavíráním baru. Okamžik odhalení, rezignace, únavy po nočním bdění. Velmi jemné provedení jak ze strany scénaristy a režiséra, tak i herců. (28.02.2015)

"Ty budeš mať doma takú vojnu, že ani pri Tobruku nebolo tak horúco..." Tento film nie je veľmi o príbehu. Je o atmosfére. Jedna noc v nejakom bare vo Vysokých Tatrách a niekoľko postáv z česko-slovenského prostredia. Film si s týmto skutočne vystačí a keď som sa v úvode snažil niečoho chytiť, tak som po chvíli pochopil, že tento film nechce rozprávať podrobnosti, ale využiť hudbu, alkoholový opar a niekoľko vzájomne prepletených minipríbehov na maximálne autentické sprostredkovanie niekoľkých nočných hodín v bare. Po fantastickom Solanovom filme Boxer a smrť som si povedal, že dám filmu šancu a ostal som milo prekvapený. Nespomínam si kedy som S. Dančiaka v lepšej úlohe. Vzhľadom prekvapí i mladučký M. Labuda, ale najviac ma zaujala postava, ktorú stvárnil J. Pántik. Taká plná peňaženka v tých časoch nebola vôbec bežná, navyše kto si dovolí vyliať fľašu najdrahšieho (vtedajších 650sk) Napoleona len pre svoj dobrý pocit? K nezabudnuteľným patrí i jeho výkon na trúbke a vysoké C. Kvalitný film, ktorý rozhodne patrí k tomu n aj, čo v bývalom Československu vzniklo. 80%. (04.05.2014)

Velmi podareny filmik. Danciak aj Labuda su lahodkovi, ale celu show si pre seba kradne dokonaly Pantik. 8/10 (06.08.2018)

Dojezdy pro hvězdy. Traumata 9/10, návštěvník, co přišel třikrát nevhod 8/10, Marián Labuda 11/10 (27.02.2017)

- Dnes večer niekto zomrie. - Stavíš sa? Tak toto sa mi páčilo. Prvé stretnutie s Petrom Solanom bolo takmer perfektné. Jednoduchá fabula na vlnách klubového jazzu, zmyselného opojenia a drobných príbehov návštevníkov jedného baru v Tatrách, v ktorom sa s vami barmanka rada priateľsky porozpráva a s úsmevom na tvári vám trochu prikrášli účet. Zo začiatku mi prišli dialógy veľmi zvláštne konštruované, čo mi však nebránilo, aby som sa nechal uniesť dejom plným ľudskej márnivosti a pominuteľnosti, nezmyselného konania a pokusov o niečo viac, než je v ich silách. Zdanlivo roztrieštený príbeh je ako kakofónia, ktorá, keď sa s ňou narába tak obozretne a netradične ako v tomto malom slovenskom diele, môže byť premenená na takmer dokonalý súzvuk a symfóniu oslavy momentu. Možno ešte najlepšie obišiel ten chlapík, ktorý najprv prišiel pred otváračkou, druhý raz, keď už bolo všetko plné a tretí raz po záverečnej. Skvelý slovenský film, ktorý si zaslúži uznanie a má v dejinách našej kinematografie výsadné postavenie. 85% (24.04.2014)

Jen pro tuto noc - jak by mohl říct náš nejznámější, prvorepublikový milovník - stojí za to žít. Kým sa skončí táto noc, budeme o sobě vědět vše. Najdeš se zde i TY? V další vynikající, československé spolupráci s výbornou šedesátkovou atmosférou a brilantní celospolečenskou psychologií, mi trošku překážela monotónnost prostředí. (28.02.2015)

Rej klaunů, postupně se odlupují masky s veselými a bezstarostnými úsměvy a přichází opravdovost, která není vždy tak pěkná, jako maska na ní. A mezi tím vším prochází tajemný muž v tmavých brýlích, který si, snad jen pro tentokrát, opomenul vzít kosu. (03.05.2019)

Najlepšie sú na tom tie hudobno-tanečné vsuvky. Nie, najlepšie na tom je, že to vôbec nepôsobí ako náš film. Prečo to vtedy raz šlo a inokedy to nejde? 85% (31.07.2022)

Kým sa skončí táto noc je ekvivalentom tej prístupnejšej, komediálne ladenej odnože českej novej vlny. Tá slovenská je však vo všeobecnosti o niečo prístupnejšia. Samozrejme je otázne, či to takto diferencovať a nenazvať ju jednoducho československou. Nejaký belgický štýl by sme tiež nedelili na dve časti. Kým sa skončí táto noc pôsobí prirodzeným, autentickým dojmom a to aj z dnešného hľadiska. Voľné narábanie so scenárom a improvizácia tomu len pomohli, na druhej strane sa asi mnohí diváci budú sťažovať, že Lásky jedné plavovlásky sú vtipnejšie a ich scénky lepšie pointované. To síce sú, ale komediálnosť nebola Solanovým a Vichtovým primárnym cieľom. (07.11.2014)

Tento film ma zaujal už pri jeho premiérovom uvedení. Viacero scén a zápletiek som úspešne v diskusiách používal ako príklady správania. Napriek tomu štyri hviezdičky a miesto v mojej Top 100 dostal až teraz. Prekážala mi figúrkovitosť Polónyiho postavy vynálezcu, nepochopil som pointu v postave mládenca opakovane a neúspešne sa pokúšajúceho o návštevu podniku a ešte zopár detailov. V kvalitne napísanom, nakrútenom a zahranom filme sa však stratili. Nakoniec ma presvedčilo porovnanie s rovnako hodnotenými českými filmami. (24.11.2008)

Nová vlna 60. let má mnoho tváří. Peter Solan nezvykle zvolil za dějiště svého filmu luxusní noční bar. Sleduje dvojici slovenských montérů, kteří se snaží balit dvě české sekretářky na dovolené. Do děje často zasahuje záhadný host, který tu rozhazuje peníze vskutku nevídaným stylem. Ale tenhle film není o ději, spíše o atmosféře. Stačí se na ni naladit a zážitek se dostaví sám, ani se kvůli němu nemusíte opíjet. Čistě pro zajímavost: dekorace postavená pro tento film v následujících dvaceti letech fungovala jako skutečný bar. (12.07.2013)

Až do konca som čakal na niečo, čo prelomí tento film na 4 hviezdy a ono to neprišlo. Len výborné výkony Dančiaka, Labudu a Pántika mi nestačili, aj to treba povedať, že hrali opilcov a kto vie, či vôbec hrali. Takto to ostalo celé na konverzáciách, ktoré by boli celkom ukradnuté. Aspoň som sa ale dozvedel, že Zelenohorská bývala kedysi veľmi pekným dievčaťom. (18.06.2020)

Slovenská konverzačka, ktorá sa nehrá na Ameriku, aj keď je zasadená do luxusnej tatranskej reštiky. Pôsobí prirodzene a pritom zobrazuje určitú nevšednosť autonómneho územia jedného večera v alkoholovom opojení. Snaživý Labuda, frajerský Dančiak, krehká Zelenohorská a pekelne presvedčivý Pántik na tom majú obdobný podiel ako skvelá réžia a scenár, ktorý údajne sprevádzala ich improvizácia. (06.01.2018)

Pobavila jsem se, jako bych tu noc v hotelu pod Tatrami prožila taky. Režisér Peter Solan byl výborným vypravěčem a taky měl dobrou ruku na herce. Excelují tu Július Pántík, Labuda s Dančiakem, spolu se svými českými partnerkami i další představitelé tragikomických postaviček personálu restaurace a hostů. Více než na Lásky jedné plavovlásky, které se tady v komentářích připomínají, jsem při sledování filmu vzpomínala na Světáky. Přesto, že patří do jiného žánru. (11.12.2014)

https://www.youtube.com/watch?v=5F718vM1hHE / Nightclubbing, we're nightclubbing/ Bright-white clubbing/ Oh isn't it wild? (12.04.2016)

Noční bar kdesi ve Vysokých Tatrách jako jeviště, na kterém snad každý z hostů sehrává svou představu o vlastním životě za ideálních podmínek. Z jejich výstupů se přitom tkají dramata, která přesahují hranice této scény, a nejde jen o to, že tváře pod nasazenými maskami puchnou zítřejšími slzami. Více než nejrůznější nedorozumění zakládají trapnost těchto vysněných chvil improvizované dialogy, které zrádně obnažují to nejintimnější – jazyk. Hosté-herci (a vlastně i herci-hosté) úporně navazují dialogy, aby se horkými chvilkami probojovali do posledních vteřin noci, do samého svítání. Na jeho konci pak musí přijít velkorysé gesto – se zákonitostí, která je vlastní každé tragédii. (27.12.2022)

Po všetkých stránkach uvoľnení , iný , ale pritom dokonalý film. Peter Solan je predsa len režisér, ktorý vie točiť, a ktorý tak trocha vždy posúval latku vyššie. Kým sa skončí táto noc, je na jednu stranu veľmi komorný príbeh, z pár postavami, ktoré sú navzájom poprepletané len nocou strávenou v tom istom bare. Práve tento bar je strediskom nezabudnuteľnej ba priam až bohémskej atmosféry, ktorá doslova pulzuje, kde každý zvuk trúbky a každý glg napoleona znamená hutnejšiu a reálnejšiu atmosféru. Po chvíľke sa jednoducho ocitneme sami v príbehu. Sledujeme osudy Miloša a Kvetinku - ich prvé zoznámenie s dvoma pražáčkami, ktoré prežívame rovnako rozpačito ako oni. Rovnako aj postava Júliusa Pántika, ktorá je dokonala a ku koncu až tragická nás sprevádza dejom a skvelými dialógmi. Film sa po celý čas na nič nehral a snažil sa znázorniť starosti a strasti všetkých zúčastnených a formou akým nám tieto udalosti boli vypovedané, hraničí z majstrovstvom. Na poli slovenského filmu asi jeden z najlepších filmov 60. rokov. Tibor Vichta je génius. Pretože napísať takýto scenár , natočiť takýto film a postavy zahrať tak ako to spravili herci v tomto filme ma napĺňa hrdosťou, ale zároveň smútkom, pretože takéto filmy sa dnes netočia. (29.10.2009)

Takové trochu Formanovy Lásky jedné plavovlásky po slovensky. Jen kdybych měl říct, o čem film vlastně je, tak moc nevím. Snad prostě o událostech jedné noci, které se kdysi kdesi možná staly, možná ne. Prostě život sám zachycený na jednom místě během jedné noci. (11.08.2010)