Obsahy(1)
Co jsou zač, ti anarchisté? Kde se v Čechách vzali? Jak je možné, že už téměř sto padesát let, přes pronásledování v nejrůznějších politických režimech, jsou jejich myšlenky pro mnoho mladých lidí stále přitažlivé? Anarchisté se nikdy netěšili přízni většiny obyvatel poklidné české kotliny. Lidem vždy připadali příliš radikální, příliš jiní. Dnes, stejně jako na konci devatenáctého století. Anarchismus je fenomén, o kterém vládnou zcela zkreslené představy, který má pestrou a veřejnosti málo známou minulost. A je to právě historie anarchismu v Čechách, která přivádí autory filmu k pátrání po tom, co přes staletí z anarchistických myšlenek přetrvalo, a čím žijí anarchisté dnešní. Ve filmu jsou zmíněny některé významné osobnosti českého anarchismu (K. Vohryzek, S. K. Neumann, F. Sauer, J. Hašek) a hovoří v něm i současní představitelé tohoto hnutí u nás. Stále platí to, co hlásal před sto dvaceti lety známý anarchista Karel Vohryzek: „Kamarádi! Anarchism z velké části je nepochopen posud! Nepochopen od přátel i nepřátel. Co je vlastně anarchism? Nauka, dle níž všechny záležitosti mají být zůstaveny svobodnému rozhodování individuí a dobrovolných sdružení.“ Celým filmem se prolíná autentické hledání zbytků tajné anarchistické tiskárny z roku 1885. (Česká televize)
(více)Recenze (4)
Fakt by mne zajímalo, proč veřejnoprávní televize dělá levé části extremistického spektra otevřenou dokumentární reklamu? Dějiny hnutí - pokus o vraždu Karla Kramáře, vražda Aloise Rašína, krádeže cizích nemovitostí, pouliční násilí, dlažební kostky a Molotovův koktejl jako argument... Fedor Gál neví, co mluví...to jeho akceptování levicových extremistů je nepochopitelné, přijde mi to, jako kdyby tvůrci dokumentu o Heydrichovi nebo Hitlerovi nechali mluvit někoho, kdo ho v podstatě adoruje... Česká televize natočila anarchistickou propagandu... ()
Částečně historické vyprávění od 19.stoleti, přehled příznivců, vzdělávací spolky... Fedor Gal jako příznivec chválí poslední možnost občana se proti něčemu postavidle svého svedomi - občanskou neposlusnost. Hovoří zde i pár nynějších anarchistu, kteří vysvětlují svůj pohled na věc "násilí je obrana" proti strukturam. Celkově mě dokument zklamal svou krotkosti a konformnosti. Od anarchistu jsem cekal něco více. Není zde také nikdo s oponentnim názorem. Takže nuda za 30 %. ()
Áčkaři jsou pro mě dno. Dokument byl ale zajímavej. ()
"Kdo jsou anarchisté? Anarchisté jsou lidé solidární, a extrémně citliví na chyby systému. Neuměj totiž držet hubu a krok, což dělá většina populace. A rádi demonstrují svůj protest proti systému. Anarchistou je jednoduše ten, kdo zpochybňuje autority. Přesněji řečeno, potírá povinnost poslouchat." ________ Již nějakej ten pátek pohlížím na svět dle motta ikony anarchismu Michaila Bakunina: "Skutečně svobodný jsem jen tehdy, když všichni lidé, kteří mne obklopují, jsou stejně svobodní." – kdo však neví o anarchismu zhola nic, středometrážní dokument 'Neposlušní' je ideální vstupní branou do téhle kultovní undergroundový utopie – velmi stručně totiž polopaticky rámuje historii anarchismu v Česku, a pojímá jeho podoby současné i minulé. Byť v současný době anarchismus přežívá převážně ve formách ekologického aktivismu, radikálního antifašismu, samozřejmě v punkové subkultuře, nemluvě o squaterech a levicovém Twitteru, celkem mě mrzí, že na tenhle společensko-kulturní fenomén většinová společnost pohlíží jako na obyčejný levicový extremismus – pravdou je však opak. Anarchismus je zejména filozofický směr (potažmo ideologie) s více jak stoletou tradicí, který si zakládá na principech libertarianismu, extrémní decentralizace, konsensuální občanské participace, sociálního nonkonformismu, volné organizace, stát vnímá jakožto monopol na násilí a vynucování, revoltuje vůči hierarchiím, a jeho stěžejní gró spočívá ve všeobecný skepsi vůči autoritám – a nejen z těchto hledisek je anarchismus, alespoň dle mýho skromnýho úsudku, nejdokonalejším vyjádřením demokracie – což je zároveň důvod, proč k němu tak inklinuju. A jakožto člověk, který takřka o všech jeho formách – např. anarcho-syndikalismu, anarcho-komunismu, anarcho-feminismu, ale i anarcho-kapitalismu (zdravím Urzu) – a zásadách má načteno několik knih, vím o čem mluvím...... Děkuju tedy historickýmu spolku Zádruha a Anarchistický federaci, že tenhle myšlenkový směr udržují stále naživu i v tuzemsku – pakliže neberu v potaz zahraniční osobnosti, jako intelektuála Noama Chomskyho, anebo internetové celebrity jako Contrapoints, Abigail Thorne, anebo streamera Vaushe, kteří se pokoušejí protlačit anarchii do moderního mainstreamu...... Samozřejmě, co se týká dokumentu samotnýho, je to víceméně amatérský a evidentně šitý horkou jehlou – a co si budem, tenhle filozofický směr nemůže nikdy v reálných měřítkách fungovat, což je další z řady důvodů, proč má k němu mnoho lidí averzi, ač stále víc a víc lidí s ní pomalu ale jistě začínají sympatizovat– ale o to víc je jako životní styl anarchismus neocenitelným pozlátkem a kulturním fenoménem. Málokdo však ví, že nejznámější český anarchista, Jaroslav Hašek, v postavě Švejka reflektoval jak svou osobnost, tak charakter českého národa. To posléze vybízí k provokativní otázce – jsou Češi národem anarchistů? Inu, samozřejmě že ano – neznám totiž národ, který by byl tak extrémně neposlušný. Naneštěstí, díky výsledkům voleb nejspíš zažijem repete devadesátek, takže doslova očekávám 'renesanci anarchismu v Čechách' :))) .... PS PRO TY KTEŘÍ UDĚLILI ODPAD: Nebul. ❤️🖤Ⓐ () (méně) (více)