poster

Nenápadný půvab buržoazie

  • Francie

    Le Charme discret de la bourgeoisie

  • Itálie

    Il fascino discreto della borghesia

  • Španělsko

    El discreto encanto de la burguesía

  • Slovensko

    Skrytý pôvab buržoázie

  • Velká Británie

    The Discreet Charm of the Bourgeoisie

Komedie / Drama / Fantasy

Francie / Itálie / Španělsko, 1972, 102 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • jahol
    ***

    Další z filmů, který pro mne nepřežil tok času. Od počátku sedmdesátých let právě žánr absurdní komedie nabral ve svém rozvoji neuvěřitelnou dynamiku a jeho vývoj mě zanechal u dohohle dílka v hodně rozpačitém rozpoložení. Strašně moc jsem se pokoušel hrát Buňuelovu hru s sebou, ale nemohu si pomoci - ta tolik vyzdvihovaná neuchopitelnost, snovost a jemnost jeho humoru je podle mne jen vynucena absencí větší naléhavosti a přesvědčivosti. Jako kdyby někdo vzal pořádný surrealistický zářez z let nedávno minulých a pro diváky ohrožené infarktem udělal ultralight verzi...Někdo tenhle film přirovnával k Monty Pythonům... ale kdeže...(27.5.2011)

  • genetique
    ****

    Kiežby malo moje snové rozhranie niekedy takúto spletito hravú atmosféru, plnú absurdity, bizarnosti, nápaditosti a kúzelnej, kriticko-posmešnej satiry. Hneď by bol deň krajší (alebo možno aj nie). Ale takto mi Luis Buñuel vylepšil aspoň ten dnešný. Vábivá analýza povrchnosti súčasnej spoločnosti a jej dokonalých ideálov (od cirkevných hodnostárov až po najvyšších politických predstaviteľov), ktoré sa svojou podstatou dodnes nezmenili a ani sa tak skoro nezmenia. Svoje povedali hlavne smiešne až trápne faux pas v tých najvážnejších a spoločensky najprísnejších situáciách. Snové fantasy prvky, prelínané s realitou sa občas vymkli spod kontroly, ale určite to neuvádzam ako jednoznačne záporný faktor. Teším sa že som našiel skrytý pôvab tohto filmu a hneď sa vydám na jeho hľadanie v ďalších Buñuelových kúskoch. 80%.(19.1.2009)

  • Willy Kufalt
    ****

    (3x) ,,Kdepak máš zbraň, holčičko? Seš vyzbrojena spíše na lásku, než do války!"                                                             . . .       Rok po akčním krimi-thrilleru Francouzská spojka přichází opět na scénu Fernando Rey coby elegantní mužík pašující drogy, tentokrát v zcela odlišném filmovém žánru. No věru, takový zločinec v pozici drogového dealera to nemá úplně jednoduché ani v případě, že ho momentálně nemají na stopě žádní policajti. Zcela postačí vlastní strach, falešný pocit pronásledování, a hned se to pak odrazí na nejedném nepovedeném večírku buržoázní partičky. A hlavně, nějaký ten vrchní policajt s pouty, stejně jako ještě děsivější hrozba v podobě agresivních ozbrojených teroristů, může přeci dorazit i ve snu. ;o) To pak nepomůže ani imunita diplomatického zástupce. . . . Jo, tahle nenápadně půvabná satira, ze života společnosti plné svérázných aristokratů z vysokých politických a společenských funkcií, nabízí vedle jisté kritiky společnosti občas i slušně překvapivou zábavu. Místy nepřehledná hranice mezi skutečností a snem (a pozor! – dokonce "snem ve snu" :-)) nenechá čekat zajímavé pointy, třeba když se všichni zastřelení protagonisti objeví po probuzení jedné z postav ze sna znovu živí a zdraví na scéně. Ovšem nejvíc mne dostalo zcela nečekané rozevření divadelní opony na návštěvě v hale, kdy se z buržoustů nechtěným kouzlem okamžiku stávají herci, které v oné "přísně tajné" společnosti pozoruje najednou celé zaplněné hlediště! ------ ,,Vaše zem je právě centrem pozornosti. Prý držíte světový rekord v počtě vražd na počet obyvatelů." 80% (Poprvé viděno v rámci Challenge Tour: "52 let filmů za 52 týdnů" – 2019)(14.4.2019)

  • Hellboy
    *****

    Zábavný sled scének skupinky naprosto zdegenrovaných lidí z vyšší společnosti. Bunuel se fakt předvedl. Vyloženě komické scény, které se povětšinou týkají jídla, prokládá zdánlivě nesouvisejícími situacemi, jako je biskup-zahradník, voják s krušným dětstvím nebo levicová teroristka, a četnými snovými sekvencemi, jak je jeho dobrým zvykem již od Andaluského psa.(22.3.2010)

  • Madsbender
    *****

    Quo vadis, bourgeoisie? Na večeru, na obed... Lahodný satirický bonbónik, ktorý pretavuje falošné masky vyšších mocibažných sfér do úchvatnej a filmársky nesmierne precíznej surrealistickej hračky. Dámy a páni, vitajte, usaďte sa, sledujte! - kričí Buñuel zo zákulisia a k celistvému uchopeniu podvratného odhalenia krikľavého spoločenského moru, labyrintu lží a podvodov nám predostiera štvoricu kľúčov. Bezdôvodné historky, ktorými len zabíjajú čas a odvádzajú pozornosť od skutočných problémov. Tradícia veselohry a absurdného divadla - ako dokladá rafinovaná scéna na javisku - všetko je náležite zohrané, vypilované do najmenších detailov, podporené vnútrozáberovým strihom a nonšalantnou gráciou réžie, ktorá zastrešuje fragmenty okamihov - avšak bez okamžitej pointy; zmysel nedáva v jednotlivostiach, ale celku. Sny, ktoré sú oknom do duše a dôkladne analyzujú postavy; čím dômyselnejšia je ich konštrukcia (sen v sne) a komplexnosť ukrytej, zazdenej reality mimo naše vnímanie, tým viac vypovedajú o myšlienkových pochodoch tých, ktorým sa snívajú. A napokon symbolická cesta, ktorá nikam nevedie, metafora Trimalchionových stolovníkov, ktorí zdanlivo stále kráčajú, ale zostávajú na rovnakom mieste, len materialisticky a povrchne získavajú, alebo strácajú a miznú v bezodnej priepasti dejín. Áno, úžasne krutý, ba až morbídny, ale pravdivý a preto neskonale vtipný - taký je nenápadný pôvab buržoázie. 90%(3.3.2015)

  • - Název filmu je čistě náhodný a surrealistický, stejně jako jsou například Andaluský pes (1929), Zlatý věk (1930) či Anděl zkázy (1962). Buñuel a Carriere se rozhodli hledat titul v poslední den natáčení - ve stejný den, kdy shodou okolností zemřel de Gaulle. Film se měl nejdříve jmenovat Pryč s Leninem neboli Panna v hřebčinci, poté Šarm buržoazie, definitivní podobu pak ustanovilo přidání náhodně vybraného adjektiva discret čili nenápadný. (froston)

  • - Pro film bylo napsáno pět odlišných verzí scénáře. (froston)

  • - Film vznikl v Buñuelových 72 letech. Poté Buñuel natočil ještě dva filmy, na jejichž scénáři spolupracoval opět s Jean-Claudem Carrierem. (hippyman)