Cesta kolem světa za 80 dní

Woke verze Cesty kolem světa z 80 dní. Nic nového pod sluncem - začátkem 60. let se tato verneovka objevila v komunistické parodii Pavla Kohouta na československých a posléze západoevropských jevištích. Západní Evropa se tehdy teprve probouzela, ta východní už makala od šesti. (19.01.2022)

Další zmrvený remake. 1)  Většinu toho, co jsem chtěl napsat, vystihla již dříve komentátorka Jinny**. "Fanfikce psaná bílou mladou západní ženou z 21. století. Feminismus, rasismus, kolonialismus - čekala jsem, že se nakonec objeví i téma práv gayů." Lépe to nepovím._____  2)  Snad by mi nakonec ani tolik nevadilo, že Passepartout je sebevědomý černoch, paní Auda zmetamorfovala do jakési Estelly, Detektiv Fix prošel změnou pohlaví a proměnil se v sufražetku Abigail Fixovou a spousta dalších postav je oproti knize i předchozím filmovým verzím k nepoznání, zatímco jiné naopak chybějí._____ 3)  Nejhorší je, že verneovská atmosféra tajemných dobrodružství a srdnatých hrdinů je totálně pryč. To tvůrcům odpustit nemohu. (15.01.2023)

Před časem mi zčistajasna na YouTube přistál trailer na tento seriál. Dlouho po odvysílání. Řka "to by mohlo být zajímavé" po dokoukání traileru jsem žil svůj život dál bez koukání. Narazil jsem po čase na zlomový tumblr příspěvek popisující seriál slovy: "Vážně, Around the World in 80 Days má všechno. Rozkošnou romanci lidí různých ras. Zdravý, platonický vztah mezi mužem a ženou. Šikanující lidé dostanou, co si zaslouží. Docenění cizích kultur. Bývalí a bývalky loučící se v dobrém bez záště. Ansámbl, který se neskládá jen z těch samých pěti BBC herců jako obvykle. Kritika kolonialismu britského impéria. Nafukovací balón. Vynikající výkony od všech herců a hereček. Soundtrack od Hanse Zimmera. Emocionálně zranitelný David Tennant s rozepnutou košilí." Bylo také fajn vidět motivaci složenou z něčeho jiného než z romantické lásky. Ale romantici smutnit nemusí, lásky je tam i tak dost. Nejen v příběhu, ale i v tom, jak seriál byl vytvořen. Celkově bych řekl, že seriálu prospěla volba koprodukce několika zemí, vše je hezky uvěřitelné (pominu-li naprosto Hollywoodský závěr). (18.06.2022)

Měl jsem možnost shlédnout starší verzi Cesty kolem světa za 80 dní z roku 1989 s Piercem Brosnanem. Ta byla zábavná a dobrodružná. Tento seriál je hodně fantaskní zpracování. Tak předně Phileas Fogg. Ten je jako klasický Brit. Usedlý, navštěvující svůj klub a přátele. To hlavní ale je, že je to v první řadě, mírně řečeno srab. Poser.utka, který se bojí všeho, včetně cestování. Naopak Passepartout nejenže je černoch, což působilo nejen na tehdejší Evropu poněkud zvláštně, jak ostatně filmaři zdůrazňují. On je pravý opak svého pána. Dobrodruh tělem i duší, který se nebojí rozdat nějakou tu ránu. Co už se ale autorům nepovedlo je poněkud nedůvěryhodné chování Francouze ke svému nadřízenému. Občas mu odsekává, sem tam neuposlechne jeho rozkaz, v tehdejší době něco nemyslitelného. Tím spíš u tak zásadového Angličana, jakým hlavní hrdina bez pochyby je. Novinářka Abigail Fixová je pak doslova otravná a dost mi trvalo, než jsem si na její umíněnost bez špetky vděku zvykl. Rozpočet produkce asi nebyl zrovna velký, což je právě na zastaveníčku v jednotlivých místech vcelku poznat. Výprava zkrátka není tou nejsilnější stránkou. A tak mi nezbývá dodat, že seriál působí víc vážně, než by zde bylo vhodné. Také asi zapůsobily místní feministky a propagace menšin, odpor k rasismu je více než patrný a to i bez ohledu na historické podklady. Naopak se mi líbila úvodní znělka a hudba. (06.08.2023)

Výchozí pozice nejspíš byla: „Pojďme natočit Cestu kolem světa realisticky. Žádné vtípky, žádné šťastné náhody a nečekaná dobrodružství – spíš únava, reálné nebezpečí a hrůza namáhavé cesty divokými končinami.“ A jak řekli, tak udělali. Phileas Fogg se vypraví na cestu zatížený dávnou vinou, která jde přímo proti jeho charakteru anglického gentlemana a já prostě nemůžu uvěřit, že by se takto mohl zachovat. První dobrodružství – revoluce v Paříži – je podáno s krví, střelbou a strachem o život.  Ano, tak to bylo v reálu, ale ne ve fantastické verneovce. …. A takto to pokračuje dál. Když přistoupíme na tento úhel pohledu, máme tu drsné putování, na které je přibraná jedna novinářská sufražetka. OK, to by ještě šlo, ale pak zjišťujeme, že Fogg zažívá na své cestě úplně jiné situace než v románu, a ty, které známe, zase nezažívá. Je to smutná, až truchlivá pouť. Naděje je na ní pramálo, lidem jde opravdu o život, a pokud o něj nepřijdou, budou obráni minimálně o veškeré své iluze. Navíc, jakoby se Angličané chtěli vykoupit ze své koloniální minulosti. Zobrazují sami sebe až sebemrskačsky jako čiré zlo. Dost možná to tak často bylo, ale nemůžu si pomoc, měli by to řešit v jiném filmovém díle a ne na pestrobarevné výpravě, která by spíš měla vzdávat hold technice, lidskému umu a různorodosti kultur. (04.08.2023)