Oscar Wilde

Každému, co jeho jest. Jedinečným, neopakovatelným, svým citem nechejme se vést. V lásce je dovoleno vše. Nevysvětlitelné emoce cest. Ona nehrbí hřbet, nezná hranic, nedrží se tradic, nelpí na konvencích, na pravidlech. Tajné vášně, lákavou rozkoš chovat, však jen v nitru, publikum není třeba. Výtečný Jude Law - Apollón vytepaný ze zlata, zosobněná sladkost, sluncem protkaná líbeznost, čirý světský hřích, božské dítko, pozemsky vztekající se plavovlasé kvítko. Nepředstírající oddanost ducha romantické ztepilosti mravních dispozic. "Zakázaná" lidská slavnost, na níž ještě nebyla připravena společnost. (27.05.2016)

Miluju Oscara Wildea a jeho knihy popřípadě divadelní hry. Tento jeho biografický snímek mne ohromil. Na druhou stranu mě, ale celkem zamrzelo, že zde dali minimum z jeho spisovatelského života a zaměřili se na jeho milostný vztah "Oscar a Bosie". (a předtím na pár "jeho" chlapců) Stephen Fry exceloval ->podoba Wildea tu byla, dokonce jsem to věřil i Jude Lawovi, který se tak vžil do role homosexuálního Bosieho, až to trochu děsilo. (02.10.2009)

Oscar Wilde v místě a čase, kdy homosexualita byla hluboce nemorálním a trestným činem, ač ženatý a již slavný a sledovaný, napochodoval na večírek a sbíral pěkné kluky jak známky a oni se o jeho zájem mohli přetrhnout. Žádné dlouhé přemlouvání a Oscar je odkládal jak fusekle do té doby, než potkal Bosieho, kterého hrál Jude Law a já chci věřit, že to, jak Jude svoji roli se vším všudy a úžasně zahrál, byla opravdu jen poctivá herecká rachota. (28.10.2005)

Vcelku slabota....celé se to prvoplánově točí jenom kolem wildových homosexuálních vztahů...Fry se vícenež snaží ale jeho postava tu nedostává moc prostoru pro pořádné vyjádření sebe sama...Lawův výkon mi příjde jako účelová reklama sama na sebe(podívejte-ukázal jsem prdel,dokázal jsem políbit chlapa,byl jsem moooc emoční =jsem dobrý herec)...Celé to tak něják zběsile skáče v čase......Má to pár dobrých momentů ,díky kterým film úplně nezatratím ale není to žádná sláva......škoda,že se zfilmování Wildova života nechytil někdo zaujatý,schopný a zodpovědný-nevylezla by z toho jen levná teploušká povídačka. (08.04.2010)

Keď tak čítam tunajšie komentáre, vidím, že niekomu možno postačilo, že tvorcovia filmu "neuhli kamerou" pred homosexuálnymi scénami, mne to ale rozhodne nestačilo. "Uhli" totiž pred ozajstnou drámou Wildeovho života a len sa tak frivolne zviezli na "atraktivite" témy. Hovoriť otvorene o tejto stránke umelcovej osobnosti nie je nijakým hrdinstvom ani zásluhou. Scéna zo súdnej siene našťastie podtrhla jeden dôležitý moment: Wildeova mravná "zvrátenosť" tu totiž zafungovala iba ako zástupný symbol odvekej bariéry medzi "normálnym" meštiackym svetom a "nenormálnym a nemorálnym" svetom umelcov. Ak si ale človek po tomto neškodnom filme znovu prečíta napríklad Oscarovu trpkú epištolárnu spoveď menom "Epistola in carcere et vinculis" - vyškerí sa naň ozajstná, do krvi rozdrásaná a mokvajúca rana z jedného vzťahu - samozrejme, vzťahu medzi Osacrom a Bosiem. Vzťahu medzi odovzdaným, chápavým, citlivým a preto zraniteľným mužom a jeho opakom, egoistickým, neurotickým a výpočítavým frackom, ktorý spôsobil smrť slávneho spisovateľa omnoho skôr, než mu k nej dopomohlo fyzické vyčerpanie a trvalo poškodené zdravie z dvojročných nútených prác. Wilde s obľubou vravieval, že do svojich diel vkladal iba svoj talent, zatiaľčo svojho génia vložil do svojho života. Ak by sa chcel v budúcnosti nejaký filmár opäť zmocniť témy Wilde, možno by do svojho diela nemusel vložiť svojho génia, ale talent, ten by som poprosil vyžmýkať do poslednej kvapky. P. S. Stephen Fry, akokoľvek mu vlastne režisér nedal veľa príležitostí ukázať aj čosi viac, než len masku dekadentného pôžitkára s vlhkým pohľadom, sa predsa len narodil práve pre túto úlohu, to teda fakt. (21.01.2008)