Morning Glow
Režie:
Dan WlodarczykKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jiří HájekHrají:
Petra Bučková, Jan Plouhar, Pavel Zedníček, Pavel Nový, Halka Jeřábek Třešňáková, Lenka Vlasáková, Veronika Žilková, Ivana Andrlová, Denisa Biskupová (více)VOD (1)
Epizody(6)
Obsahy(1)
„Je to příběh o střetu hodnot, kdy rodině vezmou dítě kvůli nepatřičnému jménu,“ vysvětluje režisér Dan Wlodarczyk. Název minisérie odpovídá netradičnímu jménu dítěte, které trápí místní sociální pracovnice. Další příběhy alternativních rodin, převážně z přelomu milénia, byly často převyprávěny a upraveny médii. Série tak pokládá univerzální otázku – kde končí osobní svoboda člověka a kde začíná společenská norma? Dá se vůbec dnes žít mimo daný systém? (Febiofest)
(více)Recenze (61)
6/6 Další ze seriálů Voyo originál inspirovala kauza dívky, která se podle rodičů měla jmenovat Půlnoční bouře, protože se narodila za bouřlivé noci v roce 2001. Téma seriálu je košaté, jsou tam všechny ty systémové problémy spojené s rodičovstvím, domácí porody, domácí výuka, vztahy na vesnici, zkrátka eko-bio-lesana v plné polní. První díly jsou hodně zajímavé, sledujeme příběh mladé dvojice, která si chce žít po svém, její motivací opustit město nebo celkově hlavní proud je mmj. touha po dítěti, on naráží na překážky kudy chodí. Ve vesnici, kde zapustí kořeny, se jim nedaří zapadnout, začínají mít problémy kudy chodí, ale odměnou za alternativní způsob života je jim brzy celý houf dětí. Problémy vrcholí svárem se sociálními pracovnicemi a odebráním první dcery v kojeneckém věku... Celé obsazení hlavních rolí se ve svých postavách vcelku našlo, protože měli co hrát. A byla radost to sledovat. Bučková a Plouhar vytvořili velmi uvěřitelnou dvojici s celou škálou emocí. Různé dílčí figurky se vysloveně povedly Zedníčkovi, Novému nebo Jeřábek Třešňákové, Vlasáková s Žilkovou si dopřály výborné antagonistky, skvělá byla po letech i Andrlová. Ale jako problematické vidím poslední díly, které mají dojít k určitému vyvrcholení, ale namísto toho, abychom sledovali zralý a lety utužený vztah hlavní partnerské dvojice, na jejich názory a postoje nezbylo už místo. Takže klíčový postoj jejich dcery zůstal ze široka neobjasněný a ukončený předčasnou zkratkou. Škoda toho, možná, že by stačil ještě jeden díl na vysvětlenou, možná, že tvůrci chtěli dát systému za pravdu? ()
Nemám moc velký přehled o aktuálním dění ve světě českých seriálů, ale Jitřní záře mě potěšila. Příběhem, očividnou snahou o objektivitu i hereckými výkony. A taky tím, jak mě přinutila přemýšlet a spekulovat a ztrácet se v tom, komu fandím, a kdo je tu ten největší zloduch nebo oběť. Občas to na mě bylo trochu moc, občas jsem pro ně měla naopak plné pochopení. Ať už pro postavy z jedné či druhé strany. ()
Problémem Jitřní záře je, že neudrží víc než jednu myšlenku naráz a musí každý jeden aspekt svého problému řešit popořadě. Kdyby se to vše zkondenzovalo do tří kompaktních epizod, bylo by to vlastně fajn, ale takhle to působí polopaticky a strašně utahaně. ()
Tahle ruina, tedy tohle půvabné místo si je našlo samo. Magistra, která nehodlá do školáčků nic natloukat a která kuchtí karbanátky z lebedy, a zemědělec, který nehodlá přihlížet, jak jeho kolega řeže krávy. Nechtějí chodit do práce, protože věří, že si vše sami vypěstují (ale pro státní dávky ruku natáhnou). Žádný spěch, žádná chemie, technologie či permanentní tlak na výkon, ještě navíc s výhledem na malebnou šumavskou krajinu. Prostě žít po svém a mimo zavedené společenské struktury. A otěhotnět na čerstvém vzduchu a bez pesticidů tady prostě půjde snáz. Jenže všechno to začne problémem se studnou a nočními rituály u ohně. A následně i jménem, které své dcerce vybrali. A už to jelo. Na dveře rodičů vyznávající alternativní životní styl zabouchá policie, odbor sociálních věcí, soudní vykonavatelka… S párem Pavlou a Karlem sympatizujeme víceméně jen proto, že na ostatních postavách nic sympatického není (až na výjimky, třeba sestru v kojeneckém ústavu), některé jsou až na hraně parodie. Ústřední duo je po herecké stránce neokoukané a fajn, právě nejedna vedlejší postava ovšem zoufale přehrává a vypouští z úst krapet šílené věty. Zpracování případu, jenž vyvolal debatu o státních zásazích do rodičovských práv a nemožnosti žít totálně podle „svého“, je za mě bez větších výhrad, samozřejmě se ale nejde nevyhnout faktu, že my prostě stát budeme ždímat, ale ať nás jeho úřednický aparát nechá žít, jak my chceme. A to, že je prostě nutné dítě úředně zaregistrovat, by minimálně vystudovaná učitelka vědět měla. Škoda, že nezkoumáme onu jinakost, ono vymezení, hlouběji nejdeme po příčinách strachu z cizího, z jiného. Druhá polovina série je pak věnovaná právě dceři, která si stále silněji uvědomuje, jak ji omezuje způsob života, který pro ni rodiče zvolili. Zároveň přibývá zbytečného zkratkovitého jednání, ve kterém prostě chybí souvislosti, rodiče se „nijak“ nevyvíjejí, navíc svým chováním a postoji mnohdy popírají to, co celý život sami razili. Už to jednoduše není o těch „zlých“ lidech okolo, těžiště se přesouvá do jejich soukromí. Samotné vyústění mi vlastně docela sedlo. ()
Pátý díl je zbytečný, šestý je už jen natahování, ale závěr je filmařsky dobře vypointovaný. Tvůrci předkládají pohledy z různých stran a nesnaží se vnucovat divákovi černobílý svět, postavy jsou díky tomu značně životné. Vynikající je vedoucí sociálního odboru. Žilková je zde ve výtečné herecké kondici a když je před kamerou ona, vše je mnohem živější, konflikty mnohem zásadnější, zkrátka táhne seriál kvalitativně vzhůru. Závěr seriálu vyznívá příliš jednoznačně, nenávidíme systém, chceme z něj jen týt, chceme žít svobodný život osvobozený od svazujících pravidel, ale odmítáme připustit, že by někdo mohl porušit naše pravidla. Sice s tímto postojem souhlasím, všechny alternativní matky, jež nechávají své potomky svobodně růst, rozuměj dělat kdykoliv a kdekoliv nehorázný bordel, bych nakopala do zadnic, ale seriál si výkřikem „Jsem Viktorka!" v mých očích zkazil pověst vyváženého a nestranného, škoda. ()
Vypatlaný pár bio lidí v boji proti vidlákům a celému konzumnímu světu. Ze začátku zajímavé a slušně natočené, později slabší, dojíždějící na neutrál a ničím překvapující. V rámci exkluzivních českých projektů pořád nadprůměr. ()
Na české poměry velmi zdařilá miniserie, která přibližuje život lidí, kteří chtěli žít mimo systém, ale ten si je vždy dohnal. Nejhorší je, když tihle lidé aplikují svůj život i na své děti, aniž by je nechali si vybrat. Určitě stojí za pokuk, ale hlavně vybízí k zamyšlení. 75% ()
Chápu, že leckomu vadí, že seriál nezaujímá jasné stanovisko a že se na něj ze stran sympatizantů i odpůrců sype kritika. Ale mě to vyhovovalo, protože to alespoň člověka donutí zapnout mozkové závity. Nenajdete tu jednoznačně kladnou postavu, ale není tu snad ani vyložený záporák, pokud nepočítám jednoho ze slabomyslných vesnických buranů. Sympatie se tak přelévají tu na jednu, tu na druhou stranu, což mě strašně bavilo. S čím jsem měl trochu problém byli obyvatelé vesnice stojící proti nevítaným sousedům. Působili na mě občas jako až troškovské karikatury, což mi logicky moc nevonělo. Ale fakt je, že záporáci obecně našim filmařům moc nejdou. Uvítal bych i natažení o jeden díl, který by se víc zabýval pubertou a celkovým vyústěním příběhu. Podle mě to proběhlo strašně rychle. S herci jsem neměl ten nejmenší problém a pořád si stojím za tím, že Petra Bučková je strašně nedoceněná herečka. Potěšila i překvapila Žilková v roli sociální pracovnice. V podobné poloze jsem jí snad ještě neviděl. Nově to vyšlo i tentokrát a já se pomalu začínám těšit na další projekt, což by mě ještě před několika málo lety vůbec nenapadlo. 75% ()
Mirka Spáčilová opět na cracku, ovšem Jitřní záře platí za velmi zajímavý projekt, jakkoli zejména dík paradoxu obrovského posunu přístupu ke kauze v rámci jedné a téže televizní stanice.. Od bulvarizace k brnkání na melodramatickou strunu.. ()
Kdyby z toho udělali devadesátiminutový film, tak se nic nestane. Utahané, nudné a bez emocí … sobecká matka, co odděluje děti od společnosti a normálního života, normálně bych ji takovou pláskla, Bučková je mi nesympatická i jako herečka, takže za mě dvě hvězdy, protože poslední díl byl nedokončený, nevyjasněný, prostě na facku. ()
Pozitivem této minisérie jsou herecké výkony (největší prostor má výborná Petra Bučková v roli matky) a určitá nejednoznačnost vyprávění, tvůrci nefandí ani jedné straně (alternativní pár versus úřady prosazující standardní výchovu), dávají divákovi prostor si vybrat. Druhá polovina seriálu už ale ztrácela na atraktivitě a závěr byl vyloženě uspěchaný, ničemu neprospěl ani časový skok (z Jitřenky v první třídě byla najednou sedmnáctiletá skoro dospělá slečna). Dovedla bych si představit více epizod se zaměřením na Jitřenčino dospívání nebo naopak osekání prvních dílů. Určitě se ale jedná o povedenější z Voyo projektů. ()
Povedlo se to nad očekávání. Nebylo to naštěstí nijak černobílé - fandit úředníkům se nedalo, ale v podstatě nešlo fandit ani ústřední dvojici. Ledaskomu by se taky asi líbilo žít ultra svobodně, ale málokdo na to má náturu, kromě toho "zajetá" a funkční společnost se někdy sakra hodí, že (viz okamžitý přílet vrtulníku pro utopeného synka; bylinkami by ho oživili těžko). Petra Bučková i Jan Plouhar to navíc hráli skvěle. Skoro to vypadalo, že to ani nehráli... :) ()
cením snahu tvůrců pojmout tenhle příběh objektivně a nedělat tady z někoho vyloženě zloducha a z někoho zase oběť (snad jen s výjimkou postavy Karla Zimy, která je kretén celou dobu) a celkem nenásilně nutí diváka k zamyšlení co je vlastně to správné a kdo má "pravdu" a kdo ne.Sám sem byl celou dobu značně na vážkách a moje sympatie se měnily celkem pravidelně. Zatímco v první půlce sem byl spíš na straně rodiny, která si chce žít po svém "mimo systém" a systém je prakticky nutí k tomu aby se do něj zapojili, tak v té druhé mi naopak začali všichni úspěšně lézt na nervy,protože sice chtějí být mimo, ale zároveň ten systém potřebují a nijak jim nevadí z něj tahat peníze. To jim koneckonců moc dobře řekl Pavel Zedníček v roli otce/dědečka. Ke konci, kdy už je Jitřenka velká z reality napůl vytržená holka pak na povrch vyvěrá sobeckost Junkové, která je přesvědčená o tom, že ona jediná dělá věci správně,ale dětem kterým upírá školu a kontakt s vrstevníky se vlastně moc nevěnuje.Na české poměry je Jitřní záře v mnoha ohledech nadstandardní dílo už jen z toho důvodu, že je schopno pokládat otázky a nutit diváka aspoň chvíli přemýšlet nad určitými věcmi.Škoda, že to nedokáže prodat naplno...65% ()
Zajimavy namet, ktery je velmi dobre zfilmovany. Hezke prostredi a kamera. Lide v serialu jsou jaci jsou, zadne vylozene kladne, ani zaporne postavy. Mnohdy ukazujici obraz cele spolecnosti. Dobre herecke obsazeni a vyber postav. Z hercu urcite nejvice zaujala Petra Buckova. Jako ostatni uzivatele, musim zkritizovat stopaz. Na sest dilu se tam toho skutecne moc nedeje. Coz velmi kazi celkovy dojem, ktery je jinak ve vsech smerech dobry. ()
Velice rozporuplné téma. Natočeno je to skvěle o tom bez debat, včetně skvělých hereckých výkonů (Bučková, Vlasáková, Žilková), takže hodnotím pouze dějovou stránku. Zajímavá rodina a pro mě velice sympatický styl života, asi na 99 % - až na ty soc. dávky. Rodiče si také protiřečí, zprvu vychovávají Záři otevřeným způsobem, ve finále se jim nelíbí její rozhodnost a její představa života.. No, každopádně hodnotím 5*. ()
Jitřní záře právoplatně balancuje mezi červeným a modrým hodnocením, na poli 6 epizod nám totiž přinesla opravdu silné momenty i naprosto zbytečné pasáže. Mě osobně vlastně více zasáhla první polovina, kdy se v popředí řešil konflikt nepřizpůsobivých se silně konzervativními ortodoxními vesničany. Suma sumárum jsem i se “záporákem” Karla Zimy soucítil víc než s hlavními protagonisty. Ale potřebných kvalit na těch 3,5 hvězdy seriál dosáhl. Uvidíme, jak se Voyu povede podzimní Král Šumavy. ()
⚪V súhrne - ambiciózne, veľa dejových liniek, motívov, ale skutočne dobre si scenár poradil asi len s tou hlavnou, všetky ostatné tam boli len ,,dopočtu," či aby tam boli.⚪Úvodné časti zbytočne detailné a podrobné, linky so susedmi, obcou, sociálnymi pracovníčkami vyšumeli do prázdna a nie je jasné, na čo im bola venovaná tak veľká pozornosť (hlavne Žilkovej napr.)⚪ Záver zase skratkovitý, skôr uponáhľaný, v ktorom sa charakter Záře nestihol prejaviť, v ktorom slabo fungovala psychologizácia aj vzťah matka-dcéra. Postava otca je tiež zaujímavá, hlavne tým, že nemá na dej skoro žiadny dopad, nevidíme hlbšie interakcie so Září a pod., až skoro nie je jasné, akú funkciu v seriáli mala.⚪Okrem slušnej výpravy a niektorých hereckých výkonov scenáristický priemer, nič, čo by bolo treba chváliť či odporúčať.⚪ ()
Skoda slabyho finale, jinak by to bylo s cistym svedomim na ctyri hvezdy. Nova je na dobry ceste, takhle by to slo. Vyhrady mam k Petre Buckove, tam bych si dovedl predstavit jinou herecku. Ale zase je pravda, ze zadny poradny momentalne nemame. Nejvetsi pozitivni prekvapeni - vynikajici vykon Zilkove! ()
Obsahuje drobné SPOILERY... Mohlo by to jistě být hodně zajímavé. Příběh s kontroverzním ústředním tématem, navíc podle skutečných událostí, si o to vysloveně říká. Ve výsledku mě to ale spíše celé vytáčelo do vrtule a nebylo to kvůli tomu, že by se mi v základu příčilo, když chce někdo žít alternativně nebo bych naopak k smrti nesnášela dodržování veškerých pravidel ve všech sférách života (když se nejde do uplných extrémů, mám ve skutečnosti pochopení pro obě strany). Vadilo mi, jak to bylo celé zkratkovité, s dialogy, kdy si člověk říkal, že ten, kdo mluví, musí být úplný tydýt (přítomno na obou stranách barikády), klišoidní a stereotypní, mnohdy až nesmyslné (jsi alternativní=musíš na zahradě cvičit jógu a skákat okolo ohně v předepsaném úboru s předepsanými kamarády, neumíš se pomalu ani podepsat, přestože jsi strávil roky "v civilizaci" a žil "normálně"; jsi úřednice ze sociálky=musíš podle toho vypadat, chodit si do kantýny pro chlebíčky a rozplývat se nad tím a hlavně moc nepřemýšlet nad ničím a nikým atd. atd.). Nelíbilo se mi, jak se jednotlivé kapitoly příběhu odehrávaly předvídatelně, příliš popořádku, nepropojeně jedna s druhou (typicky občasná setkání prarodičů Záře s její matkou - když se blížil nastup povinné školní docházky a prarodiče přijeli s aktovkou, bylo vám jasné, že se teprve v daný moment dozví, že dítě do školy nepůjde, informování spolu s patřičnou hádkou se pěkně sfoukne dohromady s informováním diváka, který je asi tak blbý, že ho nenapadne, že si ti lidi třeba někdy volají, volně se spolu baví, občas se potkají a asi si všechny podstatné informace neřeknou naráz na jedné velké návštěvě, co se zrovna vejde do seriálu - podobné schéma tu máme, když se prarodiče dozví o plánu dcery žít "jinak" nebo domácím porodu...). A dalo by se pokračovat dále a dále... Pak to nezachrání ani dobří herci (třeba Petru Bučkovou mám vyloženě ráda a i v Jitřní záři je dobrá, ač mi na roli, v některých fázích příběhu, pravda, moc neseděla věkově), kteří se tu sešli, ani to samotné atraktivní téma. Po skončení jsem si nevšimla, že už je konec (z nějakého důvodu jsem si myslela, že má minisérie osm dílů a ještě pár dní po zhlédnutí šestého tak žila v domnění, že mě další dva čekají). To asi také vypovídá o mnohém. Škoda, že minisérie na Voyo zatím většinou člověka dokážou nejdřív navnadit, aby pak byly nedotažené či přímo pokažené. Od dalších už asi nebudu mít přehnaná očekávání a třeba pak budu méně naštvaná/zklamaná. 40 %. ()
Ezopiče vs. Vidláci - remíza. Tož mně jenom kávičku. Je mi ovšem líto jejích rodičů. ()
Související novinky
Minisérie Jitřní záře startuje na Voyo
Rok 2022 je ve znamení originálních minisérií na Voyo. Poslední úspěch sklidil příběh Ivety Bartošové, od 10. června Voyo představí další dlouho očekáváný seriál. Minisérie Jitřní záře zobrazuje, jak… (více)