Reklama

Reklama

Čtyři hodiny v Kapitolu

  • USA Four Hours at the Capitol
Trailer
Dokumentární
USA, 2021, 92 min (Alternativní 88 min, Televizní verze: 52 min)

Režie:

Jamie Roberts

Hrají:

Donald Trump (a.z.)
(další profese)

Obsahy(1)

Tento strhující dokumentární snímek sleduje útok protestujících na americký Kapitol 6. ledna 2021, kdy se ve Washingtonu shromáždily tisíce příznivců Donalda Trumpa z celé země, aby zabránily potvrzení Joea Bidena jako příštího prezidenta poté, co byl vyhlášen vítězem voleb. Film se zaměřuje na události tohoto dne a přináší dosud neviděné záběry a přímé výpovědi zákonodárců, ochranky, policistů, protestujících a výtržníků, kteří vtrhli do budovy Kapitolu, kde se sčítaly hlasy voličů. Dokument ukazuje, jak rychle se násilí stupňovalo, když byli příslušníci ochranky Kapitolu bezmocní vůči rozzuřenému davu, a některé klíčové okamžiky střetů mezi policisty a protestujícími. (HBO Europe)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (20)

Disk 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně silný dokument a zároveň vzpomínka na jeden z nejostudnějších dnů současných Spojených států. Sledovat doslova v přímém přenosu znovu všechny dostupné záběry z Kapitolu, jak se do kolébky americké demokracie hrne Donaldem Trumpem zmanipulovaný dav, musí snad v každém vyvolat nepříjemné mrazení od zad až po zadek. Něco takového by předtím nikoho nenapadlo. Bohužel tahle událost má tragické následky v podobě smrti pěti lidí a hojného počtu zraněných. Zároveň cítíte bizár z výpovědí Trumpových příznivců, kteří i po delší době s odstupem jsou přesvědčení, že udělali dobře, a na svoje chování jsou hrdí. V kontrastu s těmito "vlastenci" jsou výpovědi policistů i politiků, přičemž většina republikánů po skončení tohoto tragického dne zachovala věrnost Trumpovi a nadále podávala námitky proti volebním výsledkům. Snad se už nikdy nebude opakovat tahle mezinárodní ostuda. ()

Triple H 

všechny recenze uživatele

Pomerne výstižný dokument o aktuálnom stave Únie. V USA a na planéte všeobecne sa posledné roky stalo módnym trendom demonštrovať, bojkotovať, kresliť transparenty, hučať do megafónov a všeobecne takto dávať najavo akýsi "oprávnený hnev na systém". To kedy sú tie protesty o niečom a kedy nie sa v celej tej záplave už dávno utopilo, a je jedno či je spúšťačom George Floyd, očkovanie proti COVID-19, LGBTQ, Elliot Page, alebo snaha zvrhnúť militaristickú vládu v Sudáne. Proste protestovať treba. A tak keď Trump minulý november po svojom spackanom prístupe ku COVID-19, cez ktorý sa snažil jemu vlastnou aroganciou pretlačiť ako tank, neprekvapivo prehral prezidentské voľby, a začal zmotávať už úplne mimo realitu postavené nezmysly o zmanipulovaných voľbách a pod., našlo sa dosť "hrdých patriotov", ktorí sa rozhodli voči tejto hroznej neprávosti vyhraniť. A tak sa vyhotovali smer americký ekvivalent NR SR, kde vtrhli dnu ako dobytok a potom...potom vlastne nič, lebo sa začali prechádzať po interiéri ako bežní turisti, robiť si selfiečka, pózovať za rečníckym pultom a vrchol ich "odboja" bolo zrejme to, že si v budove zapálili jointov a fajčili tam "revolučne" trávu (lebo čo iné má správny revolucionár pri sebe, ak nie 6 špekov v ľadvinke?). Medzičasom sa bohužiaľ vonku za touto prvou vlnou nazbierali davy, ktoré sa tlačili do budovy ako idioti, kým hŕstka policajtov im nejako skúšala vzdorovať. A keď potom niekto pri tomto zjavne protizákonnom konaní v drvivej presile proti chudákom pár policajtom či ochrankárom bol jedným z nich zastrelený, tak to už bola pre protestantov len voda na mlyn a dôkaz toho hrozného útlaku a pod. Veď čo si to vôbec tí policajti dovoľujú, snažiť sa niekomu brániť aby porušoval zákon, no nie? Z dokumentu je pritom pomerne zjavné, že všetci zúčastnení sú v zásade len bežný ľud čo si proste hľadal zámienku robiť bordel a reálne im išlo asi buď o pozornosť, alebo krátenie si dlhej chvíle. Mám pocit, že tí čo sa prepasírovali do tohto dokumentu a hovorili na kameru práve týmto dosiahli asi maximum o čo im išlo - trošku sebadramatizujúcej pozornosti, kde sa môžu tváriť a predstierať, že sa podieľali na niečom "historickom" a dôležitom. Čo by mohlo byť aj poplatné americkej spoločnosti kde sa showbusiness, politika a bežný život už dávno zliali do akéhosi ťažko rozlíšiteľného maglajzu, a kde preto existuje zrejme všeobecný záujem urvať si svojich 15-minút "historickej" slávy. A teda keď už nie sú legitímne dôvody ako pred rokmi pri Bostonskom pití čaju, sufražetkách, Civil rights movement, vojne vo Vietname, tak čert to ber, Trump prehral voľby, je načase zobrať útokom Kapitol! Všeobecne je to vlastne smiešne a trápne akých blbostí sa moderný človek s plným bachorom žrádla a s 300 000 filmami na Netflixe chytá, aby mohol vyraziť do ulíc s náladou ako Robespierre. Tomuto sklonu k sebadramatizácii zodpovedajú aj výpovede personálu v budove, kedy jedna slečna ázijského pôvodu o tomto "hrozivom dni" rozpráva prehnane emocionálne (o tom ako napríklad chcela písať rodičom pomaly SMS na rozlúčku zo životom) tak, že sa mi zdá, že v jadre si svojím spôsobom skôr vychutnáva možnosť dojímať sa sama nad sebou a môcť povedať, že zažila niečo dramatické. No proste o ničom. Kam to celé vlastne môže dospieť? Pesimista vo mne si myslí, že keďže tí ľudia sa všetci kolektívne už v tom svojom odbojárstve rozbehli, nezastavia sa pokým si nevydupú...niečo, i keď tipujem že ani oni sami nevedia čo to niečo vlastne má byť. Alebo pokým to nerozbijú okolo seba úplne, lebo to by bol nejaký hmatateľný výsledok aspoň. A optimista vo mne si zase myslí, že už sme všetci tak či onak natoľko tuční, leniví, spohodlnení a arogantní, že už sa kolektívne na niečo poriadnejšie v západnom svete tak či onak nezmôžeme a budeme musieť asi počkať kým to tu neprevezme pod kontrolu Čína, Kalifát, alebo "vojnoví utečenci" na nafukovacích člnoch. ()

Reklama

M.i.k.e 

všechny recenze uživatele

zdokumentarizováný prequel Planety opic aneb jak se fandové Oranžgutána nahněvali, že jejich modla nebyla vybrána za krále džungle. Pár dokumentů už se objevilo, takže tenhle souhrn nic nového nepřinese, ale jako sumarizace téhle události je ta fajn a ne úplně příjemné pokoukání. Jako doplněk doporučuji dokument o Q Anon...70% ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

6.1.21 jako traumatický den v kolektivní mysli američanů, ani ne tak z hlediska násilí a reálných rizik, jako spíše trapnosti incidentu, jako zprávě o "stavu Unie" a názorné demonstraci rozkolu ve společnosti, s kořeny v klimatu zlosti a stupidních konspiračních teorií (x). Duch 1776 a původní republikánský ideál, mýtus kradených voleb, lid (jinak: dav buranských vlastenců) bere spravedlnost do vlastních rukou, uvnitř se klepe zástup politických elit, nebožáků z ochranky a kancelářských piček… OK titul jen jako prostá rekapitulace, chtěl bych víc do hloubky, včetně příčin a širších souvislostí. ()

choze 

všechny recenze uživatele

Útok na Kapitol vylíčený zástupci všech zúčastněných stran - útočníky, obránci i politickými cíli. Vlastně tu nemluví snad nikdo, kdo tam tehdy nebyl, s čestnou výjimkou těch, kteří kvůli útoku o někoho přišli. Nekouká se na to příjemně, vlastně celou dobu zůstává rozum stát nad tím, jak k tomu mohlo dojít a zároveň ve vzduchu visí i možnost, že to snadno mohlo dopadnout mnohem hůř. Tuto možnost naznačují policisté a vysvětlují tak, proč tváří v tvář rozvášněnému davu nesáhli po střelných zbraních, ani aby vystřelili do vzduchu a to i když dav vtrhl do vládní budovy, což byl podle mě čistý terorismus. Celá čtyřhodinová bitva je tak (naštěstí) jen velkou strašidelnou a vyčerpávající pošťuchovanou a pokřikovanou, na jejímž konci si lůza v dobytém Kapitolu dá pár jointů, udělá pár selfíček a odtáhne domů, aniž by čehokoli reálně dosáhla nebo litovala. Třeba mnoha zranění nebo pár zemřelých lidí (plus pár zasahujících policistů později spáchalo sebevraždu). ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama