Svědek podruhé

LFŠ 2009 Problém filmu nevidím v tom, že se člověk neznalý předchozího trezorového dílu bude ztrácet, protože se neustále odkazuje na "poprvé", ale v tom, že satira kapitalistického zřízení je natočena způsobem, jakým se točilo v 60. letech. Žánr "komedie" ovšem omlouvá mnohé Bacsóvy nedostatky, a to jak figurkaření a libování si v karikaturách, nikoliv dýchajících a žijících postavách, tak určitou tendenci ke komunální satiře. 6+/10 (25.07.2009)

Druhý díl známého a trezorového Bacsóova "Svědka" z konce 60. let silně připomíná porevoluční osudy vývoje české "básnické pentalogie" od Dušana Kleina, zejména Konec básníků v Čechách (a člověka možná ještě napadne třeba také trilogie Slunce, seno...). První Svědek a tři předrevoluční Básníkové si dělali legraci z některých absurdit lidově demokratického zřízení (Svědek byl na této satiře dokonce zcela postaven). Druhý Svědek a Konec básníků v Čechách, oba filmy natočené krátce po revoluci, se naopak snaží zesměšňovat absurdity nově nastoleného kapitalismu, zejména podivné podnikatelské praktiky (také v erotické oblasti) a propojení mafie se světem politiky - a oba filmy, maďarský i český, v této snaze ze stejných důvodů selhávají. V obou filmech jsou prezentovány staré známé postavy, nyní konfrontované s novým společenským zřízením, v němž se nedokáží orientovat, což je opakovaně přivádí do rádoby komických situací. Tvůrci obou filmů (které záměrně opakují předchozí dějový vzorec a stále odkazují ke svým starším dílům) ovšem zjevně ztratili předchozí vynikající pozorovací a satirický talent - filmy příliš tlačí na pilu, ve svých vtipech jsou prvoplánové a nerafinované, často sklouzávají až do vulgarity, celkově se pak nacházejí na úrovni lidové komunální satiry. (03.08.2009)

Absurdity tohoto typu jsou prostě něco pro mě. Jen mě mrzí, že jsem prošvihla tady na LFŠ film, který tomuto předcházel, čili Svědek (Tanú), neb bylo totálně narváno... (26.07.2009)