A tanú
Svedok
The Witness
Režie:
Péter BacsóKamera:
János ZsombolyaiHrají:
Ferenc Kállai, Lajos Őze, Zoltán Fábri, Béla Both, Georgette Mertzhradt, Róbert Rátonyi, Károly Bicskei, Lili Monori, László Vámos, Ida Versényi (více)Obsahy(1)
Politická komedie považovaná za jeden z nejzdařilejších maďarských filmů otevřeně se dotýkajících kořenů stalinského režimu. Vypráví o prostém hlídači hráze Dunaje Józsefovi Pelikánovi, který je bezděčně vztažený do soukolí cynické "velké politiky" a zakouší mnohé paradoxní vzestupy a pády. (Festival nad řekou)
Recenze (23)
Satira o hlídači hráze, který jednoho dne porazil na černo prase a celý jeho život se obrátil vzhůru nohama, když se dostává do různých zodpovědných funkcí. Hyperbolizace komunistické rétoriky je decentní, nepřepjatá a místy se nese až v duchu britského humoru á la seriál Jistě, pane ministře. Jakkoli zní některé věci absurdně, v zásadě se neliší od řady oficiálních JZD akcí nebo proslulého projevu o Ježíškovi, který vyrostl a stal se z něj Děda Mráz. Film sám ironizuje situace na několika rovinách - doprovodnými titulky, prostřednictvím vynikající komediální dvojice „blbec Pelikán/vychytralý Virág“ a skrze až během filmu postupně pointované vtípky. ()
Ďaľší filmový klenot o tom, akú mal - a má hodnotu praktizovaný komunizmus. Myšlienka nádherná, no v realite nefunkčná... ()
Aj Maďari maju svojho doktora Švejka. Nevolá sa Strangelove ale Pelikán, má 50 detí a vie kvalitne hubiť sysle. Svieža (zaslúžene kultová) trezorovka, ktorá času láme zuby direktamy úprimnej jednoduchosti veľmi trefnej politickej satiry. "Som skromný a to sa mi na mne páči". Veľké prekvapenie filmovky 09 a nezabudnite kupovať maďarské pomaranče! 95% ()
Velice zručně natočená (docela dost černá a poněkud suchá, ale velmi zábavná) satira na vykonstruované politické procesy v 50. letech a vůbec na celou tehdejší dobu. Pan Pelikán jako jakýsi novodobý "idiot", prochází dobou plnou intrik a absurdit - a prostřednictvím čistoty své duše a činů tyto špinavosti nevědomky narušuje. Film ležel deset let v trezoru - pak se stal jedním z vůbec nejkultovnějších maďarských filmů a jeden z mála opravdu proslavených i v zahraničí (u nás samozřejmě neznámý). ()
Jeden z nejslavnějších maďarských filmů, satirická komedie o neduzích socialismu, dodnes překvapuje svým myšlenkovým přesahem a originalitou. Vyprávění je kypřeno vtipnými mezititulky, které děj urychlují, a snímek nejenže zesměšňuje nesmyslně vykonstruované komunistické procesy a aktivity tím, že do nich zapojuje zmatenou a v nitru nezkaženou figurku prostého hlídače hráze, ale především přináší důležité poselství, že se vyplatí ponechat si vlastní hlavu, přestože prohnaný intelektuál se do ní snaží zaset vlastní myšlenky. Snaha změnit člověka je trestuhodná a obrátí se proti viníkovi, ať už se snažíme změnit sebevětšího blbce. Herci jsou úžasní a některé scény, například slavnostní ochutnání prvního maďarského pomeranče, jsou nejen geniálně vtipné samy o sobě, ale také pomáhají účinně vypointovat celkové satirické dění... 90% ()
Naše Bílá paní je sice o pár let starší, ale vypadá mlaději. Nebýt toho, že úvodní song napsal velmi pravděpodobně jazzman Vukán, neměl by Svědek proti ní vůbec žádnou šanci při srovnání. Scénář patří mezi klasickou kvalitu uvolněných šedesátých let. ale jeho realizace spíše připomíná svými mezititulky léta padesátá. Hercům chybí schopnost timingu, která je pro dobrou komedii nezbytná. Dnes by takový film, který nefunguje ani jako drama, ani jako komedie, již vůbec neměl svým divákům co říci, v době natočení se jednalo o svým způsobem odvážný kousek. Jedna hvězdička za scénář, druhá za sympatický riff. ()
,,Život není šlehačková torta, soudruhu!" U nás doposud málo objevená maďarská "trezorová" komedie z konce 60. let si bere na paškál jednu z největších politických tragedií socialistických krajin po 2. světové válce a sice vykonstruované procesy v období stalinismu. Jeden by neřekl, jak na takovém základu lze vytvořit takhle zábavnou komedii s absurdním nádechem, u které se můžete klidně smát od počátku do konce, ale rodákovi z Košic Péteru Bacsóovi se to povedlo! :) Dějiny jsou neúprosné, stejně jako některé náhody, a mnohdy člověku předurčí situaci proti jeho vůli, ať už je to zaktnutí, odsouzení, či nečekaná možnost nového povolání a vyznamenání. Přesně to se ve filmovém příběhu stalo prostému hlídači dunajské hráze Józsefovi Pelikánovi, malému odborníkovi na zabránění povodní a ničení syslů, jehož osud pod šibenicí nakonec zřejmě zachránilo Chruščovo odhalení Stalinova kultu v únoru '56. Podobně jako tenkrát on, i my můžeme být díky filmu svědkem dalšího osudu na pozadí nejednoduchých událostí, ze kterých místy během toho smíchu opravdu mrazí. Ehm, opravdu ,,socialistický dům hrůzy." Podobných vyprávění o době nedávno minulé rozhodně nikdy není dost, a Maďaři se tentokrát nápadu chopili velice originálně. Coby snímku "zlatých šedesátých" tomu samozřejmě nechybí silný satirický rozměr a řadu krásně sehraných situací, které občas nemají daleko ke grotesce, podtrhuje i nápaditá forma vyprávění se psanými mezititulky. 90% (# Season Challenge Tour 2020: 7. téma – maďarský film před rokem 1990) ()
RIVER FILM FEST - Festival nad řekou 2009 - ECHOES OF FILM FESTIVALS - Ozvěny filmových festivalů - Na Pelikána nezbylo maso - tak hold musíme zabít deža (prase) a takovýchto úžasných hlášek a komických postav od pana Virága po soudružku Gogolákovou je ve filmu spousty... Dobrá zábava - 70% ()
Hovorí sa, že dobre napísaná a zahraná záporná postava dodá filmu šťavu, v tomto prípade je to hlavná kladná postava, ktorá si získa diváka svojou bezprostrednosťou a sarkazmom ako nástrojom boja proti komunistickej svojvôli a hlúposti. Film obsahuje veľké množstvo drobných scén, ktoré dokonale dotvárajú stalinistické metódy v povojnovom Maďarsku, vysmieva sa im, zosmiešňuje funkcionárov, kariéristov a praktiky komunistických pohlavárov a robí to najelegantnejším spôsobom ako je možné. ()
Soudruh Pelikán, víceméně prostoduchý hlídač hráze na Dunaji, zachrání život svému někdejšímu příteli a nyní ministrovi soudruhu Danielovi - čímž začnou jeho nekonečné potíže. Strana, zosobněná tajuplným soudruhem Virágem, neustále opakujícím, že "situace ve světě se vyostřuje", začne jakoby "za odměnu" přidělovat soudruhu Pelikánovi různé úkoly, které ale naivní a pro život v lidové demokracii neuzpůsobený hlídač hráze vždy dokonale pokazí - nejkouzelnější je snad situace, kdy dostane za úkol provést socilialistické reformy v zábavním parku. A tak se ze zámku hrůzy stane zámek socialistické hrůzy, kde místo buržoazních kostlivců straší Marxova maketa s blikajícíma očima či strašidlo komunismu, obcházející Evropou. - Pelikánovy největší potíže ale nastanou ve chvíli, kdy je jeho přítel ministr odhalen stranou jako vedoucí protistátního spiknutí. V připravovaném monstr procesu má totiž soudruh Pelikán stanout coby korunní svědek (když namítá, že mu na ministrově chování nepřipadalo nic podezřelého, dostane se mu ponaučení: "Špioni jsou podezřelí právě tím, že na nich není podezřelého vůbec nic."). - Tragikomický snímek Svědek, jediný v Maďarsku zakázaný tuzemský film v komunistické éře a kolegu filmů jako Tři přání nebo Bílá paní, musíte vidět! ()
Vynikajúca politická satira na pomery v komunistickom Maďarsku 60. rokov, jedinou chybičkou bol výskyt niekoľkých nudnejších pasáží, pri niektorých sa však nedal zadržať smiech (napr. Pelikán, ktorý dostal za odmenu za svoju vernosť postavenie vedúceho pri vývoji maďarského pomaranču, z čoho nakoniec vznikol citrón - Bástya elvtárs: What's this? Pelikán József, gátõr: An orange. Bástya elvtárs: An orange? Pelikán József, gátõr: The new Hungarian orange. It's slightly yellower, it's slightly sharper, but our own.) ()
Výborný obraz raně socialistického absurdistánu, kdy má nově přijatá a uplatňovaná ideologie spíše podobu hodně silného guláše. Přesto zaujme hlavně snaha přiblížit tehdejší reálie a paradoxy, aniž by bylo nutné uchylovat se k přepjaté hyperbolizaci a grotesknosti - v tomto ohledu mě skutečně pobavila scéna, kdy Pelikán přichází za známým spisovatelem, který vytvořil jeho svědeckou výpověď tak, že z ní eliminoval prvky vzpírající se socialistickému realismu i další peripetie ohledně potíže s jeho pamětí a špatnou výslovností. Samotné soudní přelíčení je pak vrcholem filmu, kdy řada nedorozumění bezděčně vytváří působivou obžalobu režimu. Film si udržuje civilní ráz, avšak neustále překvapuje nečekanými situacemi a zvraty, tak příznačnými pro ztvárněnou dobu (předem je ohlašují titulky, jako by se začínala další kapitola a vše předchozí se stalo minulostí, kterou je nutno překonat). Přesto se příběh nerozpadá na sled epizod, opakované motivy a postupná pointace vtipů (např. vězeňská kuchyně) působí jako silné tmelivo. A to už jsem si skutečně začínal myslet, že tenhle národ skutečně nemá smysl pro humor. I když se Maďaři v šedesátých letech zapojili do politickokritického proudu jen okrajově, dokázali stvořit klenot, který právem stojí na piedestalu těchto snah ve všech ostatních satelitních zemích, kde byla atmosféra uvolněnější. ()
Jednoduchý ve své složitosti, politický ve své apolitičnosti, legrační ve své vážnosti, reálný ve své nadsázce; zkrátka film, který běží jako dobře namazané soukolí. Pozn.1: Film mluví jasnou řečí, kterou není třeba komentovat. Zajímavé reálie jsou uvedeny v IMDb, v sekci Trivia. Pozn. 2: Mrzuté jen je, že jsem se se stejnými problémy nedokázaly u nás vyrovnat stejným (nebo i lepším) způsobem ve stejné době, ani pak o 20 let později. Pozn. 3: Pelikán byl mojím sousedem na Veselíčku, ze začátku byl taky srandista a čobola, ale stále více propadal demenci, až umřel po padesátce v blázinci (asi to nebyl ten správný Pelikán do filmu - i když, jak říká Pepa Nos: "... i Pelikáni mají svojí pravdu..."). ()
ocenenia : MFF Cannes 1981 - uvedené v sekcii "Un certain regard" ()
Politicka satira o obycajnom cloveku, ktory nacierno zabil a zjedol prasa. Za to ma teraz velke problemy. Film mohol vzniknut len v Madarsku Janosa Kadara, v Ceskoslovensku by to nemalo sancu. Madarska vysoka politika zobrazena na urovni, film ma co ponuknut i po roku 2020 : 94 % ()
Něco tak vtipného, jako je "Dům socialistického ducha" už jsem dlouho neviděla...v originálním znění k pobavení zde - http://www.youtube.com/watch?v=kZ2o4NxtJto ()
Přemýšlím jestli tato satira má vůbec nějakou slabinu! Vynikající režie, trefné dialogy, smysl pro humor, Lajos Őze a Ferenc Kállai v hlavních rolích jsou víc než jen excelentní. Jeden z klenotů světové kinematografie. ()
Asi nejvtipnější politická satira, kterou jsem kdy viděla. A taky velmi povedená inspirace Švejkem. ()
Krásny film, krásny. Po technickej stránke veľmi kvalitný, herecky fenomenálny. Našim českým priateľom by som tento film opísal ako niečo medzi Pelíškami a Švejkom. Do neskutočne pochmurnej atmosféry, ktorú vo mne všetky stranícke eskapády vyvolávali, bol veľmi sviežo vsunutý humor, ktorý je mi osobne veľmi blízky. Jedná sa o predstaviteľa zlatého fondu maďarskej kinematografie, a pre mňa najlepší maďarský film, čo som zatiaľ videl. ()
Jedinečné dielo. Mám dojem, že ten Kádarov gulášový socializmus bol trochu znesiteľnejší ako Bilakov stalinizmus. Starší sa asi pamätajú ako sme do Pešti chodili kupovať rifle,platne a na koncerty. ()