Dům plný strachu

Generační noční můra, kterou si my všichni - děti osmdesátých let - pamatujeme z dětství, aniž bychom vůbec znali její název. Škoda internetu a jeho neomezených informačních dálav. Mohli jsme se navždy dohadovat, čím že nám to vyplachovali hlavy. (10.03.2009)

Scénář: Vojtěch Jasný, Andrée Pelletier, Louise Pelletier, Michael Rubbo .. Příběh chlapce, kterému po úděsném šoku vypadají všechny vlasy. Po aplikaci speciálně udělané arašídové pomazánky, se růst vlasů vrátil, ovšem s nevídanou rychlostí. Jeden malíř s těchto vlasů začne dělat štětce, které prodává a sám s nimi maluje podivné obrazy, do kterých se poté dalo vstoupit... Netradiční fantasy "pohádka", která mě v dětství pokaždé pořádně vystrašila a přinesla několik neklidných nocí plných deprese.. (18.04.2005)

„Je strašne jednoduché byť vtipný v dome plnom bláznov. Stačí byť normálny.“ Akože... už ten názov. Arašidová nátierka. V detstve som videl tony filmov, ale len máloktorý ma traumatizoval tak, ako tento. Jasné, keď ako malí vidíte horory typu Maniac Cop, Detská hra alebo Nočná mora z Elm Street 4, „asi“ vás to vydesí. Teraz však mám na mysli nehororové tituly. Úchylnej (?) Arašidovej nátierke sa to nepochybne podarilo spolu s Perinbabou a Troma veteránmi (v ktorých mimochodom takisto brutálne rýchlo rastie istá časť ľudského tela, pýtam sa: je to náhoda?). Tiesnivá, intenzívne znepokojivá snímka je nesmierne halucinogénno-surreálna. Scenár je do takej miery bláznivý, WTF, divoký, kuriózny a nepredvídateľný (šialený maliar unáša deti a maľuje živé obrazy), až neviete, či si z vás niekto robí srandu alebo čo (z nemocnice odmietnu prísť pre zranené dieťa, chlapca škola vyhodí kvôli zdravotným problémom...). Ak film uvidí niekto prvý raz v živote ako dospelý v roku 2022, tak to preňho bude proste asi len príliš čudné na to, aby to bolo dobré. Ale pre mňa je to minimálne z nostalgie určite 4*-ová záležitosť. A treba dodať, že ešte i dnes, v roku 2022, je to neskutočne atmosférické, ponuré, krásne desivé a čudné. Možno dokonca ešte čudnejšie, ako keď som to prvý raz videl ako dieťa. Jediné, čo ma ako dospeláka zaskočilo, bola krajina výroby. Myslel som, že taký pitoreskný film mohli natočiť jedine Holanďania alebo čo ja viem Gruzínci, ale ono nie, boli to „len“ Kanaďania (ale to, že je výsledok taký, aký je, je vplyvom rozmanitosti tvorcov: režisér Austrálčan, jeden zo scenáristov Čech, kameraman Maďar, jeden z hercov z Laosu). OK a teraz recept. Píšte si: päť mŕtvych múch, jedno hnité vajce... (16.08.2022)

Nezatížen dětskou zkušeností a tedy i traumatem a nočními můrami, které evidentně potkaly kohokoli, kdo film zhlédl v dětství (což na filmu vyzdvihují nejen české reflexe), se "Dům plný strachu" jeví jako bizarně amorfní snímek. Na jednu stranu totiž fascinuje zcela neukotveným vyprávěním, které se nespoutaným řetězením fantaskních motivů podobá až volnému proudu vědomí, potažmo lze říci, že se řídí spíše dětskou logikou než racionalitou dospělých. Při tom ale konkrétní filmové vyprávění dramaturgicky vázne a výsledek je spíše nesourodý a rozbředlý. Částečně to souvisí s tím, že "Dům plný strachu" není vystavěný podle klasické narace ve stylu Hollywoodu, ale má blíže k hongkongským filmům, kde také vyprávění opouští výchozí linii, vydává se zcela novými a hlavní motiv vůbec nerozvíjejícími směry a až ve finále se vrátí uzavřít vše předtím nakousnuté. Zde se tak téma postavení se svému strachu odkloní do eskapád s vypadanými vlasy, nechuťáckým receptem, nezadržitelně rychle rostoucími vlasy a továrnou na magické štětce, kde pracují děti unesené maniakem vydávajícím se za učitele výtvarky. V základu tak "Dům plný strachu" na mnoha úrovních vyjadřuje strach dospělých z bujné představivosti, který přenáší také na diváky. Vedle popsaných peripetií i postavy učitele, který usiluje o to potlačit v dětech jejich fantazii, tomu odpovídá i ústřední linie snímku, tedy vyděšení, které je tak intenzivní, až z něj člověku vypadají vlasy, ale jež, jak se ukáže v závěru, je pouze dílem bujné představivosti. (18.05.2014)

Nezapomenutelná noční můra. // Na ty dlouhé vlasy, paruku, vyhořelý dům nikdy nezapomenu. (03.03.2008)

Jak píše Cival a mnozí další - podprahová bezejmenná generační noční můra dětí 80. let, na kterou jsem zapomněl a pak zapomněl, že jsem na ni zapomněl, ale když jsem tu na ni náhodou narazil a přečetl si první větu obsahu, v tu ránu byla zpět z hlubin podvědomí, kde si díky své traumatizující tajemné atmosféře, šokové scéně ve vyhořelém domě a surrealistickým obrazům hrozivě nezadržitelně rostoucích vlasů celou dobu hověla a kdoví co tam napáchala. Dnes už sice nevyděsí, ale stále jde o dost zvláštní rodinný film (mezi jehož čtyřmi scenáristy figuruje i Vojtěch Jasný) nepřekvapivě kanadské produkce (kdo kdy viděl nějaký kanadský horor, ten chápe, kanaďani jsou hrozní podivíni) s omšelým vizuálem, který připomene jiný nostalgický kanadský kult, seriál "STŘEDNÍ ŠKOLA DEGRASSI" (kde se také objevil představitel Connieho Siluck Saysanasy) nebo disneyovský horůrek WATCHER IN THE WOODS, eventuelně atmosféricky podobný britský PAPERHOUSE. (24.09.2009)

Ať dělali, co dělali, Jasného přínos se jim úplně eliminovat nepodařilo. A to je co říci. Jinak přebujelost pohádkování blízkých motivů si tu víc než vybrala svoji daň. Problém je v tom, že dort se nevaří, ale peče. (03.05.2022)

Tohle je natolik podivný film, navíc je to pohádka pro děti, že skutečně nevím, jak hodnotit. Něco tak ulítlého se mezi běžnou dětskou produkcí nevidí. Děj je naprosto zběsilý a tak strašně neobvyklý, jako by ho napsal třeba Roald Dahl... kdyby mu radil William Burroughs:) (20.09.2010)

Jasné pamätám si ! Na nove 9:30 sobota ráno. Občas sa im podarí dať aj niečo pozerateľné. (05.06.2005)

Tak som si dal reprízu po vyše 20 rokoch a ... Musím napísať že film ktorý som v detstve tak miloval, stratil svoje čaro. Holt, už sme predsa starší a máme iný pohľad na filmy. Hodnotenie čisto z nostalgie. (10.12.2011)

Tak, na tento film by nemali pustat malych chlapcov...Odkedy som ten film videl, stale sa zobudzam so strachom, ci mam vlasy...;-) (25.06.2004)

keď som mal 10 bolo to strašne super (31.03.2016)

Vedle Čelistí moje největší dětská noční můra. (25.10.2009)

Tenhle film o chlapečkovi, kterému po aplikaci podivné substance začaly růst nadměrně vlasy, mě jako malého hodně poznamenal. To byla terpve pořádná deprese... (02.09.2003)

Zdejší obsah celkem navnadil. Ale ve skutečnosti to není zase taková šílenost jak jsem čekal. Chápu, že mnoho hodnotících se na to dívá z nostalgickýho pohledu. Mě však tenhle film v dětství úplně minul a poprvé jsem ho viděl až teď kdy už jeho 80kový kouzlo nedokážu naplno docenit a ocenit. Film určenej spíš pro děti a mládež. Ikdyž si myslím, že dnešní děti by nad tím tak možná akorát ohrnuli nos. Za mě to jsou slabší 3 hvězdy. Neurazilo ale ani nijak víc nenadchlo. (10.03.2023)

Som ročník 87 a videl som to práve prvý raz. :/ (10.07.2019)

Čistě z nostalgie... (02.04.2016)

Napísal by som aj dlhší komentár, ale musím si odbehnúť pre arašidové maslo :) (21.09.2008)

Já si na tenhle film ze svého dětství nevzpomínám, ale vyprávěli mi o něm bratranec s kamarádem jako o jednom z nejděsivějších filmových zážitků dětství. Neváhali jsme proto, a poodhalili roušku tohoto (dle okolních komentářů všemi) obávaného snímku. Nebudu více prozrazovat, nerad bych vás od tohoto dětského 'kultu' nějak odrazoval či něčím vás ovlivňoval. Ty 3* jsou rozumným neutrálem mezi dětským strachem a dospělým pohledem na tuto 'rodinnou zábavu'. (05.10.2008)

No nevím, mně to neděsilo, spíš fascinovalo:) (25.08.2009)