Opouštět Počátky

Časozberné dokumenty, tie mám rád, a po dlhšom čase jeden rozsiahlejší ponúkla Česká televize. Dievčatá z pasťáku sú možno bežnými prípadmi, ale pre nás zo šťastnejšieho rodinného zázemia dosť nekonvenčné. Odkrývajú nám inú stranu rodiny nerodiny, tú pochmúrnejšiu, a takmer až vyvolávajú dojem, že zanedbávanie detí je dedičné. Nejdem súdiť, ale nedá mi, že aj pri všetkom súcite by si občas zaslúžili (určite zbytočne) jednu na zadok. No a pri neustálom dyme z cigariet ma napadla dokonca kacírska myšlienka, že bez cigariet by sa ušetrilo mesačne niekoľko tisíc korún (presná suma tam bola) a chlapček by nemusel mať na obed iba farfalle s cukrom. Dokument výborný nielen technicky, ale aj prístupom režisérky ku všetkým zúčastneným. (03.11.2023)

Kvalitně natočený (přes hodinu a půl dlouhý!) časosběr o zajímavých mladých lidech s problémy. Ty nejsou způsobené jen tím, že jsou dívky (a jeden chlapec) z dětského domova. Dětský domov posouvá startovní čáru dozadu o pár kilometrů všem. Ale lidem s ne úplně prospěšnými (vrozenými i získanými) tendencemi ještě mnohem dál. A v dětských domovech je přitom takových dětí většina. Také dívky v dokumentu jsou z rodin, kde sociálka zasáhla z oprávněných důvodů, které jsou ve většině těchto rodin zjevně mnohageneračním problémem… Vidíme, že dětský domov je pro ně v tomto případě nepochybně lepším řešením. Ale zároveň není nastaven tak, aby se špatnými tendencemi přenášenými z rodin pracoval – tak, jak by to s některými z nich dokázala funkční rodina. A tak se na strastiplné cestě dívek životem kupí směsice špatných začátků (počátků), která cestu k normálnímu životu oddaluje. Některé dívky se k němu propracují, pro jiné je to zatím nedostižný cíl. Jedna dívka začne své problémy předávat dál i svým dětem… Dokument ukazuje, jak nefunkční může být „pomoc“ v domovech na půl cesty a že systém, do kterého teče přece jen poměrně dost peněz, ve skutečnosti funguje jen tak napůl. Tak například pracovní návyky si v domově děti vůbec neosvojí. Vidíme, kdo je svolnější k tomu na kameru lhát a dělat se lepším, kdo je upřímný k sobě i k životu i jaký to má zpětně na život efekt. Vidíme ale také, že život je obecně mixem příležitostí, které přicházejí bez našeho vlivu, a našich reakcí na ně – záleží tak na tom, čemu jsme si v dnešní společnosti zvykli říkat „štěstí“, i na naší povaze, cílech, vůli a nasazení. Dokument přináší celé spektrum úrovní s dalšími podněty. Jasně zde třeba vidíme, že homosexualita není vždy vrozená, ale u mnohých je pouze reakcí na možnosti nebo zážitky v kombinaci s tím, co je v dané kultuře normou. Všem dívkám fandím. Doufám, že se zbaví dluhů, aby celý jejich život nebyl jen jejich splácením, najdou pozitivní vztah k práci, pochopí, co to znamená milovat dítě a fungovat jako rodina. Vidíme zde i příklad toho, že to jde – pro mě osobně je ukryt v závěrečném vyznání Adély, která přes všechno, co kvůli mámě musela přetrpět, mámu miluje a respektuje, a to hluboce a opravdově – tam je začátek všeho. (02.11.2023)

Film krásně ilustruje v čem jako společnost selháváme, když dojde na děti umístěné ve výchovných ústavech. A udělal to, co má dobrý dokument dělat - donutil mě přemýšlět o problematice, kterou jsem do té doby přehlížel a podceňoval. S trochou štěstí se naněj podívají i lidé, kteří mohou věci změnit a další generace mladých lidí, kteří se vydají na samostatnou cestu životem, nebudou muset opakovat chyby, které se přihodily hrdinkám filmu, kterým jsem opravdu drželpalce, aby se jim to konečně podařilo, ale bylo mi jasné, že jejich šance nejsou nikterak velké. (05.01.2022)

Film poodkrývá některé problémy, které musí řešit mladí lidé, kteří neměli štěstí na dobré rodinné zázemí, problémy, které si "my ostatní" mnohdy ani neumíme představit. Holky dělaly i vlastní chyby, dělat je asi budou i v budoucnu, ale nějak se s tím perou a působí to někdy smutně, někdy nadějeplně, každopádně je to lidské, opravdové, režisérkou citlivě a velmi přesně podané. Dojímala jsem se, bavila, v duchu občas těm holkám nadávala za jejich činy, většinou jim ale přála, aby se jim začalo dařit a zvládly to. Zajímavá sonda a film, který mě opravdu dokázal hned na začátku vtáhnout a už nepustil. (08.11.2021)

Ano je to smutné a ano, je to tragický pohled na chování české společnosti vůči lidem z výchovných ústavů. Dokument vás nutí se zamyslet nad tím, jak to mají někteří v životě komplikované a těžké, jelikož neměli to štěstí vyrůstat v normální rodině. Desetiletá jízda na horské draze nahoru a dolů. Někdy byste je … Dobře se na to divá, docela to utíká a baví. Jen to opět není nic, co by vyčnívalo. Další běžný dokument podle českého standardního mustru. Nic inovativního a překotného se nekoná. (15.09.2023)