Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh matky a chlapce za druhé světové války v koncentračním táboře, kde dojde k jejich rozdělení. Ona jej tajně navštěvuje, nosí mu jídlo a nabádá, aby nezapomněl kdo je a odkud pochází. Po skončení války se nesetkají, chlapce se ujme bývalá zdravotní sestra a vychová jej. Když chlapec dospěje, rozhodne se vydat po stopách své matky. (oliik)

(více)

Recenze (8)

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Válečných filmů je hodně, dobré jsou jen ty, kde kromě toho, že se tam míhají chlapíci v uniformách, dost se tam střílí a je tam spousta mrtvých, je i nějaký příběh. Tohle je přesně ten případ. Ale syrové brambory vám ani po tomhle filmu chutnat nebudou, tedy pokud nejste morče. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Chtěl jsem využít čas co se kurýruji s chřipkou a jsem sám doma a tak jsem sáhl po pár válečných filmech co se mi doma už delší čas válí. Po šílené Volyni jsem chtěl něco z války, ale krapet odlehčenějšího a tak jsem sáhl po pro mně doposud neznámém snímku z roku 1974. V téhle době se točily buď skvělé válečné kousky, nebo naprosté odpady. Nečekal jsem tedy od filmu nic moc a tušil, že se spíše bude pohybovat někde u hranice odpadu. O to více mně šokoval. Film začíná v padesátých létech v Leningradu, kde žije postarší žena svůj osamnělý život. Z normálu jí vytrhne telegram, že zítra bude mít mezistátní hovor z Gdaňsku a ať se dostaví na poštu. Z nejistoty co bude se začne myšlenkami vracet zpět do války kdy Němci přepadli Sovětský svaz a kdy se ona se synem dostala do koncentračného tábora. Tam jsou oba posléze od sebe odděleni a s příchodem Rusů jsou dospělí evakuováni bez dětí... Pro většinu matek zde končí poslední vzpomínka na své potomky. Hrdinka filmu si však dobře pamatuje vytetované číslo svého syna a i detail, že poslední osmička byla křivá. Neúnavně proto po válce hledá kde se dá, píše dopisy organizacím, úřadům, avšak bezvýsledně....----- Film mne skutečně dojal. Už jsem to tu psal jinde. Moje babička se po válcestarala jako zdravotní sestra v rámci akce Zámky pana Přemysla Pittera o děti osvobozené v koncentrácích. Přesně takové děti jako byl syn hlavní hrdinky. Zapomněly svoji mateřskou řeč, původ a na rodiče jim zbyly jen mlhavé vzpomínky... Čas od času dokud ještě žily se tyto ,,děti'' setkávali u nás. Babičce láskyplně říkali maminko a také ji tak brali. Jejich hrůznou minulost prozrazovala ta odporná čísla na loktech a nešlo se na ně občas pokradmu nepodívat. Nikdo si neumí představit čím ti lidé prošli... Snad i s přihlédnutím k tomuto faktu měl na mně film opravdu velkou účinnost a určitě jej doporučuji k vidění. Je to další z obžalob holkaustu a zvěrtev, kterých se Němci dopouštěli za druhé světové války. Jelikož se ve filmu mihnul i neblaze proslulý Dr. Mengele dovolím si pochybnost k jeho filmovému kníru. Dle mého za války chodil bez něj a knír používal až po válce v rámci svého maskování... Dávám za 5 syrových brambor. * * * * * ()

Reklama

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Tento silný film je o vojne a jej dôsledkov. Je sfilmovaný podľa skutočnej udalosti a v skutočnom Osvienčime. Tesne po napadnutí Sovietskeho zväzu nacisti zajaté ženy a deti poslali do koncentračného tábora Osvienčim. Po krátkej dobe došlo k ich oddeleniu. Tento melodramatický konflikt je o stratenom chlapcovi a jeho znovuobjavení po 20. tich rokoch a priniesol do deja druhú matku, ženu inej národnosti. ()

Una111 

všechny recenze uživatele

Tenhle film - bez zbytečného patosu o těch nejhlubších lidských citech - prostě nelze shlédnout se suchýma očima! Byl mi doporučený jako dobrý, ale netušila jsem, že je tak dobrý! Plných 5*! ()

Galerie (7)

Reklama

Reklama