Duna: Část druhá

Musím aktualizovat svoji recenzi necelé dva týdny poté, co jsem absolvoval druhou část Villeneuvovy Duny. Inu, ano, ty více jak 2,5h utekly jako voda, klidně bych se koukal další hodinu či dvě. A opětně, jako jsem psal u první části - vizuální orgie. Nicméně nedá se ignorovat, že jsem čekal více. Scéna, kdy Paul poprvé zkrotí Shai-Huluda, měla být aspoň jednou tak delší a více epičtější - ale to je můj subjektivní dojem. Co je objektivní, je ztvárnění Giedi Prime - někteří jsou oním černobílým "čímsi" fascinováni, ale mě teda tato pasáž nijak nenadchla, spíše naopak. A scéna v aréně se soubojem Feyd-Rauthy? Nuda. A samotné vyvrcholení filmu? Nezvládnuté. Císař v podání Christofera Walkena? Nemastný neslaný... Jediný, kdo opravdu vyniká a kdo všem ostatním ukradl šou jak se říká, je Javier Bardem. Za něj, za CGI a za jinak povedený zbytek si druhá část Duny 4* zaslouží, plné hodnocení ale zcela jistě ne. (03.03.2024)

Zřejmý důkaz toho, že jsou nudolálie i závislost na psychotropních látkách úspěšně léčitelné! Dřívější sveřepý artový hnědopich Denis, věhlasný to uspávač hadů obrazem, se již zdá být dokonale zdráv a nyní téměř bez recidivy zaDuněl tak mohutně, že si po skončení spektáklu musíte pomoct rukou utřít koutek, vrátit spadlou čelist na místo a zavřít hubu. Nejen, že parádně trefil genius loci dnes již klasické předlohy, ale rovněž ji přetavil v dosud téměř nevídané pompézní audiovizuální orgie, u nichž málem nevíte, jestli vás zrovna prcá obraz nebo zvuk. Samozřejmě na to však nesmíte čumět na mobilu v ruční kamerové distribuci nějakého indického čorkaře s bangladéšskými titulky. Podobně jako dříve údajně nezfilmovatelný Džexnův Pán prstenů i toto si bezesporu zaslouží své piedestální místo ve všech konsenzuálně dostupných análech, a to včetně světové kinematografie. Dokonalost, kde je naprosto všechno přesně tam, kde má být, a spektakulární linka D z pískovny v centru až na Jižák jezdí ve zcela pravidelných a přesných intervalech, a její sedačky skoro nepotřebují odčervit ani po svinských islamistických fundamentalistech, ani zkurvených fašistických bílých hubách. (03.03.2024)

10/10. Druhá projekce v Imaxu celkový požitek ještě umocnila a já se nyní už absolutně nebojím říct, že tohle je filmová událost naší generace. Kdo pohlédne za onu očividnou vizuální poetiku, barevně rozprostřené spektra a majestátnost samotného filmového média (za podpory až nadpozemsky znijících a přitom často intimních skladeb) - ten z těchto fascinujících písčitých dun vyhrabe komplexní (sakra epické!) lovestory o jedné fanatické vizi budoucnosti, jenž tématicky rámuje nadčasovost původní předlohy a která strhujícím způsobem sází jednu emocionální ránu za druhou. Z až meditativní kulturní explorace přetéká druhá Duna k cinefilním blockbusterovým vrcholům do temných zákoutí lidských tužeb, přičemž v závěrečné hodině dropne tak všeobjímající atomovku, až to člověka dožene k slzám radosti. Být svědkem něčeho takového... je jednoduše jedinečné. (05.03.2024)

Je fascinující, že když prohlásím, že Duna 2 byla výborná, ale jednička byla o chlup lepší, jsem v menšině a zním až nemístně kriticky. Možná je to mou neznalostí knižní předlohy, ale zkrátka epizoda ze života Fremenů mě bavila méně. Duna 2 představuje úžasný audiovizuální zážitek, je to velkofilm se vším všudy, ale rozhodně v něm nespatřuji onu proklamovanou genialitu. Samozřejmě film zdařile buduje protagonistu i antagonistu a za uhrančivé atmosféry směřuje vše k jejich nevyhnutelnému střetu, ale je to něco, co jsme nečekali nebo doposud neviděli? Je to něco, co svojí silou a katarzí překoná např. střet Batmana s Banem, či Jokerem? Je v tom osudovost silnější Matrixu? Nemyslím si. :) Je to jen další skvělý velkofilm... 8/10 (18.03.2024)

Dospělé sci-fi s vyzrálými tématy, které si váží intelektu svého diváka. To nemůžeme dostávat častěji? Než se dostanu k menším výhradám, musím předně zdůraznit tři věci. Jděte do kina. Jděte do kina. A do třetice jděte do kina. Pro epické filmové počiny, v nichž je po technické stránce všechno správně a k tomu ještě zcela uchvacující a působící neskutečným měřítkem, má smysl dát peníze za nákup lístku. Divácký zážitek zkrátka druhá Duna předkládá ve vší parádě. A mohla mít klidně přes tři hodiny - i při těch 166 minutách místy působí až moc zkratkovitě, čtvrthodinku navíc by utáhla s přehledem. Výraznějším problémem je pro mě fakt, že TimCha a Zendaya spolu mají téměř nulovou vzájemnou chemii a jejich vztah, ač je stěžejním pilířem filmu, působí uspěchaně a nevěrohodně. Emocionálně jsem se zkrátka na postavy nenaladil. Denis Villeneuve každopádně v mnoha jiných ohledech převádí knižní předlohu do filmové řeči velmi efektivně a opět posouvá laťku současného science-fiction o kousek výš. A ačkoliv si na trojku nejspíš docela dlouho počkáme, těším se hodně a jsem zvědavý, co za spektákl si pro nás opět připraví. (27.02.2024)