Kto, jesli ne my
Who, If Not Us
Obsahy(1)
Film natočil známý herec, scenárista i režisér Valerij Prijomychov jako svůj autorský snímek v roce 1998, dva roky před svou předčasnou smrtí. Ve svých scénářích se převážně zabýval tématem těžko vychovatelné mládeže" a ani tento poslední film, který zrežíroval podle vlastního scénáře a zároveň si v něm zahrál hlavní dospělou roli, není výjimkou. Příběh dvou pubertálních kluků, kteří se víc z rozpustilosti a touhy po dobrodružství dopustí krádeže a utečou z domova na vzrušující výlet, je však zároveň obrazem každodenního života, plného násilí, v němž současné ruské děti vyrůstají. Prostředí, v němž vládne jediné právo síly, je džunglí, v níž i sami dospělí mají co dělat, aby přežili. Co teprve dospívající kluci, ponechaní sami sobě napospas. Drsný i dojemný snímek však v nečekaném přátelství malého rošťáka a korupcí znechuceného ex-policisty nalézá jiskru naděje pro budoucnost zdravého rozumu a snad jednou i spravedlivého práva. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (9)
TV/// Obsazení 4/10 Děj 3/10 Hudba 4/10 Efekty 4/10/// +závěrečných 5 minut, prostředí, herci –slabí příběh, málo drsné, téměř bez hudby/// Nechal jsem se zlákat vaším hodnocením a též tím, že jsem chtěl vidět i jiný film, než západní snímek. No tentokrát to ale neocením. Od filmu jsem čekal jednak lepší filmařinu a především živější film. U tohoto až na některé momenty jsem těžce usínal a dost se nudil. Trošku mě oslovili postavy, ale to by se příběh musel odvíjet drsnějším způsobem, aby mi těch postav bylo nějak líto. Zde se mi ti kluci zdáli jako malé procento těch hajzlíků a nezbedů jaké najdeme nejen v Rusku ale i u nás./// Celkem 35%/// ()
Opět další výtečný ruský film. Úvodní "videoklipová" titulková koláž byla moc fajn, potom se tento milý tón z filmu téměř vytratil, což je sice škoda, ale děj je poutavý i tak. ()
Valeri Priyomykhov střídá žánry jakoby nic (i když "komedie na vážný téma" ve výsledku převládá), ale nakonec mi to zas tak moc nevadilo. Možná proto, že se pořád něco dělo, bylo o čem přemejšlet a pořád byl člověk na něco navnaděnej, napnutej. Důležitý pro mě bylo, že film měl vtip a byl natočenej s fantazií, nejspíš proto se mi líbil. ()
Ono to s problémovou mládeží není lehké nikde, nejen v Rusku. Režisér tohoto filmu uchopil toto téma způsobem, který ho činí většině lidí stravitelným a myslím, že udělal dobře. Natočil film, který trochu přiměje k zamyšlení, trochu pobaví a ani trochu nenudí. Závěr by se mohl zdát přitažený za vlasy, ale proč by to jednou, někdy nemohlo dopadnout i takhle? Ostatně, ne vždy je represe tím správným způsobem, jak někoho udržet na správné cestě, nebo ho na ni přivést. Možná je to příliš idealistické, ale nikdo se přeci zlým nerodí. ()
Ruský autorský film Valeri Priyomykhov z 1998. Osobne by som povedal, že je to jedna z tých štúdii výchovy deti, ktorá sa oplatí vidieť. Hoci pre mňa,začiatok tomu nič nenapovedal, postupne sa prejavili všetky jeho pozitívne stránky, najmä herecké výkony a koniec koncov aj námet. Nečudoval by som sa keby to niekde vyhralo ekumenickú cenu :) ()
Hezký náhled do duší dvou sígrů. Kvalitně natočený, místy na mě dost emotivně působící film. ()
Ústřední dvojice chlapců je na svůj věk velice charismatická a to láká ke ztotožnění. Film pak plyne mnohem snáze a příběhu o přátelství dodává další rozměr. Nebýt několika "úletů" ("dojemná" scéna ze soudu) mohlo by to být za 5*. ()
Zatím jsem film viděl jen jednou, pamatuju si hlavně skvěle natočené scény z moskevského metra - domova různých houmlesů, dětských prostitutů a dalších lidí, které poněkud povýšeně označujeme za "dno společnosti". Těším se na druhé shlédnutí, pak komentář určitě ještě doplním. ()
Vynikajici snimek s prvni pulkou po niz bych necekal takovy rozjezd v deji. Vtipna mila a pritom na nic si nehrajici komedie ze soucasneho Ruska. Detsti herci vynikajici. Vypada to, ze Artur Smolyaninov uz tady zacal osud postavy, kterou pozdeji ztvarnil jako Ljutyje v Devate Rote Fjodora Bondarcuka. Never, nepros, neboj se. Krajnovuv maly mafian je uchvatnej. ()