poster

Rosetta

Drama

Belgie / Francie, 1999, 95 min

Kamera:

Alain Marcoen
(další profese)
  • Foma
    *****

    Prosím vás, tohle neni deprese, to je o naději a procitnutí. Je to geniální. Sledujeme dívku, její potíže, její dost hroznej život a přitom se s ním nemůžeme ztotožnit. Proč? Všimněte si, že vlastně nemá emoce, jenom vztek,když jí vyhodí z práce a touhu po novým místě. Ale jinak je úplně zablokovaná, k matce, ke kamarádovi, kterýho vlastně jako kamaráda nevidí, je dost hrozná. Přesto je chvílema krásná, něco z ní vyzáří a zajímá nás. Pak to zase shodí. Nakonec je nám umožněno si uvědomit nutnost emocí, nutnost koukat se kolem sebe a vidět účast, lásku, svět, život. Probuzení opět bolí, ale otvírá novou perspektivu, neni to happy end jak Brno?(28.2.2010)

  • Sandiego
    ****

    Zoufalá snaha vzepřít se životním podmínkám učiní z "mladé rozhněvané" hrdinky učiněnou bestii, jejíž konání je však až mrazivě pochopitelné a její konečná oddysea s plynovou bombou doslova drásá duši a nám nezbývá, než lapat po odpuštění. Dardennové vytváří z jednoduché sociální zápletky velmi komplexní a emociálně nabytý příběh, jenž přesahuje pouhé zachycení syrové a bezútěšné reality. Zatím k tomu ještě potřebují značně expresivní pomůcky jako roztřesenou kameru, neučesaný střih vpadající přímo do neustávající akce. Ale právě ono neustálé dýchaní hrdince za krk a její neúnavné pohyby v boji za důstojnost činí snímek nesmírně podmanivým a vtahujícím. Přesto Dardennové dosahují mistrovství až když svůj realismus nedávají tak okatě najevo a nechávají ho působit nenápadně, ale o to přirozeněji a bezprostředněji (Kluk na kole).(3.5.2012)

  • kobejn
    ***

    Hl.postava byla tak nesympatická, že bych jí s chutí odstřelil hned, místo toho sem se musel hodinu a půl přemáhat, abych se "zájmem" sledoval její osudy. Filmovej naturalismus stejně jako literární má jako každý hnutí nebo směr svá omezení, která když se dogmaticky dodržujou, tak jsou svazující. Z toho filmu byla pouze cítit snaha být co "nejpravdivější", což by nevadilo, ale tento styl je prostě příliš svazující a nenabízí moc prostoru pro diváckou účast nebo zapojení, divák tu je pasován jen do role trpného pozorovatele více či méně "přitažlivého příběhu". I na hodinu a půl je tento postup příliš stereotypní a "nudný", no nic, hlavně že se metoda vyzkoušela, někomu to sedne, mě moc ne.(25.6.2011)

  • Anderton
    ****

    Na bratov Dardennovcov idem od novších vecí po tie staršie. A uvedomujem si, že vlastne stále točia dokola ten istý film. Inovácia je však v detailoch. Možno, ak by som šiel chronologicky, tak ich k ich posledným filmom by som pristupoval kritickejšie. Aj keď som videl Rosettu ako tretiu v poradí a štylistické a tematické prvky sa opakujú, pokladám ju za ich najlepší film (z tých troch, čo som videl). Mnohé je ukryté pod povrchom, otázky dospievania, medzigeneračné porovnanie vzťahov a nad tým čnie to ich obľúbené "sociálno". Taktiež čo sa týka "chodiacej kamery" je (v mojich očiach) zrejmé, že tento dnes stále populárny kvázi moderný formálny štýl sockovských drám je už poriadne prestarnutý a malo by ho vystriedať niečo chytrejšie. Rosetta bola v tomto ohľade asi jedna z prvých.(3.12.2015)

  • JitkaCardova
    **

    Nuda. Rozkymácená kamera zblízka sledující uspěchané, křečovité pohyby hlavní hrdinky z toho bídného, leč tuctového osudu, který se kdovíproč chce takhle předestřít, prostě neudělají strhující film, nic hodného speciální chvíle k dívání. Od toho tu máme lavičky s bezdomovci, kdykoli se nám zachce se dojmout. Tohle není film, jen špatně a lítostivě ždímaná idea naivně parazitující na osvědčených, leč lhůtou poživatelnosti prošlých tzv. amatérských filmařských postupech. Pokud chcete vidět silnou hrdinku v úzkých, zajatou v originálním příběhu, vyprávěnou zároveň magicky i civilně, doporučuju podívat se na mikrodrama Kelly Reichardt - Wendy a Lucy: http://www.csfd.cz/film/242290-wendy-a-lucy/(10.10.2013)

  • - Film inspiroval belgickou vládu, která posléze zavedla zákon, že zaměstnavatel musí dát zaměstnaci mladšímu osmnácti let mzdu alespoň ve výši minimálního příjmu (Terva)

  • - Snímek získal Zlatou palmu 1999 za Nejlepší film a Emilie Dequenne si z Cannes 1999 odnesla cenu "Nejlepší herečka" za roli Rosetty. (Terva)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace