Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Během posledních dnů druhé světové války se venkovskou krajinou toulá sedmnáctiletý chlapec. Zajmou ho ruské jednotky, potom ho propustí, potom znovu zajmou. Přidělí ho jako pomocníka Koljovi, který se uprostřed otevřené krajiny stará o stádo krav. Slunce svítí, vítr fouká, nic není takové, jakým se být zdá. Mezi polorozpadlými sochami se schovávají hladoví uprchlí vojáci, v nádrži se koupou nahé dívky, širá travnatá pláň je podminovaná. Ani jeden z chlapců nemluví jazykem toho druhého. Rozumí si, protože jsou oba především lidé. (Morien)

(více)

Recenze (22)

CheGuevara 

všechny recenze uživatele

Drama takové jak má být, film o vině, válce a jednom velkém přátelství. Celá čistá a černobílá kamera jenom umocňuje ceolkový zážitek a požitek z filmu. Maďaři se vytáhli a dokázali natočit nádherně citlivý film, který není nijak přehnaně nacionální, ale právě naopak politicky a citově vyvážený. Zlatý fond evropské kinematografie, který stojí za vidění. PS: nenechte se odradit tím, že je to maďarský snímek, i jejich kinematografie má své skvostné díla. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Ráda bych učinila patetické a oficiální vyjádření, že toto je jeden z filmů, díky kterému jsem ráda, že jsem naživu. Nejenže jsem se kvůli němu zase začala do kina šňořit, jako kdybych šla na rande, ale zároveň jsem ještě mnohem intenzivněji začala vnímat filmové řemeslo jako takové. Tento jediný film katapultovat režiséra do desítky mých oblíbených. A díky Ponrepu za ohromnou příležitost vidět to na plátně. Chci umět maďarsky. ♥♥♥ ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Kompozičně neklasická prezentace velkých humánních myšlenek, na které by neměl být pro vnímavého diváka problém vnitřně se naladit. Někdy je pro změnu obtížné naladit se na Janscóuv režijní styl, který střípkovitě spojuje sérii událostí, aniž by řešil širší dějové souvislosti (byť zdaleka ne tak jako ve Hvězdách na čepicích, kde nebyl přítomen ani spojující prvek hlavního protagonisty), ale přesto, jiného tvůrce si pro zprostředkování podobně poetického náhledu na podobu lidství uprostřed vážného konfliktu zkrátka nelze představit. Odsunout všechny nejpalčivější hrůzy do mimoobrazového prostoru či do pozadí mizanscény, aby nenarušil střihovou kontinuitu a zárověn zachoval jejich nepříjemný účinek, zvládal Jancsó jako málokterý jiný filmař. 80% ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

"Na cestě domů ke svým lidem..." První setkání s režisérem dopadlo výborně. Sice ne nad očekávání, ovšem kvalita a výjimečnost filmu se popřít nedá. Bezejmenní utečenci, vězni, civilisté a hlavně vojáci. Všechny spojuje a spojovala doba, která v nich zanechala jasné stopy zla, kterého byli všichni svědky. Lidský život je v těchto dobách pomíjivý, není potřeba jmen. Snad jen jedno. Kolju jsme poznali. Proč? Odpověď divák dostane. Po upřímném a láskyplném rozloučení v doprovodu vojenského letadla nad hlavou, je Maďar vhozen do mlýna osudu, který má v rukou vždy někdo jiný. On, alespoň zatím, ne. Maďar se chce jen obléci, ovšem jeho šaty jsou výřečnější než on sám. Maďar ovšem ví, kam patří, a také zná svou povinnost. Může to být i povinnost vůči člověku, se kterým v těchto dobách prožil alespoň záblesk nepatrného zapomnění na dobu, ve které žijí. Také na zítřek, jehož součástí bude stejná mizérie jako včera a dnes. "Tak Ty jsi Maďar, co?......Rád bych Ti něco řekl..." Velmi silně podchycená atmosféra doprovázená výbornou kamerou a takovou hudbou "nehudbou". 60. léta plodila kvalitu také v Maďarku a Miklós Jancscó mne tímto zve na své další počiny. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Tohle je nádherná ukázka toho, jak se i z malého příběhu dá udělat velkolepé formální divadlo. Bravurně zvládnutá kamera, rámování i střih posunují příběh o přátelství dvou mladých lidí z rozdílných světů do až mystického zážitku. Místy bohužel selhává scénář, například sekvence nahánění dívky vyšumí naprosto do ztracena, přitom měla ohromný potenciál. Režijně je však zvládnutá skvěle. ()

pm 

všechny recenze uživatele

Stokrát jinak a pokaždé stejně.Stokrát stejně a pokaždé jinak: Janscó a jedinec pod tlakem dějinných událostí. ()

asLoeReed 

všechny recenze uživatele

Po svém průlomovém filmu Odvrácená tvář (Oldás és kötés) z roku 1963 se Miklós Jancsó, pod vlivem modernistické estetiky delších záběrů a kombinací celkových distancovaných pohledů s intenzivními detaily, vydal poprvé do historie, aby na pozadí válečných dějů zobrazil fyzické i duševní bloudění mladého vojáka a zajatce (András Kozák), v rozpálených pahorkatinách a pustinách bezútěšných scenérií východní fronty. Písek, vítr a napjaté psychedelické dechové a strunné tóny hudebního doprovodu vykreslují naturalismus příběhu o (ne)svobodě, ztracenosti, hluku a tichu a samotě, otevřeného z obou stran in media rés, s vědomím chaosu a nejistot, jež diváka účelně dezorientují jak ve fabuli, tak v prožitku, procítěném na vlastní kůži. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Už niekoľko rokov som nevidel žiaden maďarský film a po záverečných titulkoch tohto Janczóovho filmu si myslím, že to mohlo ešte pár rokov tak vydržať. Nezaujal ma ničím, ale naozaj ničím a tri hviezdičky mu dávam iba preto, že ma iba nudil, ale nerozčuľoval. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Zaujímavý pohľad na vojnu od významného maďarského režiséra plný zvláštnej dobrodružnej romantiky. Príbeh nás zastihol na sklonku vojny a sledujeme krátky časový úsek mladého muža potulujúceho sa nekonečnými trávnatymi plochami, lesmi a ruinami budov. Miklós Jancsó však rozpráva predovšetkým o priateľstve, strachu a snahe prežiť. Film bežal v našich kinách v roku 1965.. ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Mladičký gymnazista se toulá krajinou, kterou právě opustila válka, ale armáda ještě ne. A dá se říct, že hrdinova mladickost mu brání se s válkou rozloučit, jako by se pohyboval mezi touhou dostat se domů do bezpečí a na druhé straně účastnit se toho podniku pravých mužů (jako když si oblékne opuštěnou uniformu - je to protože mu je zima, nebo si přeje si obléknout právě uniformu, být brán jako voják, byť bude jistě zajat?). Posléze je zajat okupační armádou. Chová se jako pravý voják a Maďar. Snaží se tedy utéct Rusákům, resp. Rusákovi. Pak ale scénáristé s režisérem ukáží příklad všelidského smíření. Zákon diktující mladíkovo chování se mění. Již nejednat jako Maďar, jako voják (což jsou kategorie lidi rozdělující, paušalizující, heteronomní), ale jako Člověk. A pravý člověk pomáhá druhému bez ohledu na národnost či uniformu. Kameraman Tamás Somló se opět ukázal v plné slávě. ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Jancsó měl zjevně štěstí na producenty, točil podobně často jako Bergman, nebo Fassbinder, jeden až dva filmy ročně… Podobnost scénářů ze stejné doby tomu odpovídá, stejně jako jen velice pozvolna se vyvíjející estetika: leckterá díla jakoby zdvojují jiná. Így jöttem je do jisté míry pozitivní variantou filmu Hvězdy na čepicích. Možná je to dřívější dobou vzniku, není tu ještě ta strašlivá bezvýchodnost vztahu zajatec/kat, naopak je akcentována vykupující vazba mezi lidmi, kteří z role určené jim zvenčí vystoupí. Trochu iritující (i ve Hvězdách na čepicích) je opakované zdůrazňování toho, že Rudí nezabíjeli Maďary – nevěřím tomu ani za mák a pokládám to za oportunní úlitbu tehdejší propagandě. Naopak nádherné a bezchybné jsou plenérové záběry zdánlivě bez děje – celky, jízdy, letecké záběry – zde Jancsó zas dorůstá do Mistra umělecké a experimentální dramaturgie a režie přelomu 60. a 70. let. Některé scény snesou vytržení z kontextu příběhu dvou vojáků-chlapců, Rusa a Maďara na konci války – to třeba když oba pro radost jak dva faunové honí po zvlněné krajině nahou dívku, sami pronásledováni dvojplošníkem – skoro mě napadal Zabriskie point. Így jöttem není nejsilnější Jancsóův (proti-)válečný film, ale pro tyhle momenty určitě stojí za vidění! ()

Bajda 

všechny recenze uživatele

Už v tomto filmu jsou náznaky většiny stylistických prvků i témat, která se poté v Jancsóově díle opakují. Těmi, které mě vždy na jeho filmech fascinují nejvíc, jsou promyšlená, působivá kompozice a zajímavá kamera. Jancsó si nepomáhá tolik střihem a místo toho s kamerou podniká jízdy od jedné postavy ke druhé, od akce k akci. Střídání rolí, které se objevuje nejvíce ve filmu Hvězdy na čepicích je patrné i zde. Hlavní hrdina je chycen, poté znovu propuštěn a pak zase chycen. Jindy se se svým novým přítelem po loukách honí a pozorují dívku dalekohledem, aby se o pár vteřin později stali pronásledovanými letadlem. ()

Spike17 

všechny recenze uživatele

Moje první setkání s tvorbou Miklóse Jancsóa a nutno podotknout, že jde o setkání nejlepší. Dech beroucí je především jeho práce s komponováním mizanscény, s dlouhými záběry a nepřikládáním významu charakterů postav (Hvězdy na čepicích na tento popis sedí ještě více). A sedmnáct jim bylo let je situován do konfliktu po 2. světové válce mezi Rusy a Maďary a sleduje vývoj přátelství mezi dvěma mladými hochy, zastupujícími každý jeden z národů. Přátelství mezi nimi je zpočátku nemyslitelné, avšak postupem času si k sobě najdou cestu naprosto rozdílní lidé (nemluví stejným jazykem, nemohou se dorozumět), které pojí to, že jsou mladí a především lidé. [KINEMATOGRAFIE MAĎARSKA] ()

Toj 

všechny recenze uživatele

Po Odvrácené tváři, kde stále ještě byl víc Antonioni než Jancsó přichází úžasný film s typickými kamerovými jízdy, geniální kompozicí a hlavně film sám o sobě má ohromnou sílu. Válka zase trochu jinak. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Konec války. Vítězství, ale nové mocenské struktury dosud nemají stav věcí ani lidí pod kontrolou. Stát se může ledacos. Někdo zemře, někdo prožije něco, co ho ovlivní a na co bude vzpomínat celý život. Návrat domů se zdá beznadějný, pokud člověk myslí jen na něj. Sedmnáctiletý gymnazista je nejšťastnější, když zůstává na místě; jakmile pomyslí na návrat domů, čeká ho zajetí, možná poprava, minové pole, a nakonec výprask. Miklós Jancsó zachytil neukotvenost doby (a to nejen v tomto filmu) naprosto mistrně. Kdo dává pět hvězd, nemůže se mýlit. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Miklosa Jancso v mnohych aspektoch jeho filmovej tvorby povazujem len za madarsku kopirku kultoveho talianskeho rezisera Antonioniho, a tu to o5 potvrdil. Dejova linka je v uzadi, do popredia vystupila priroda a aj ciastocne koniec svetovej vojny /vojaci, caste ruiny/. Rezisersky je to ale na urovni, krasne zabery na prirodu potesia, volne asociacie drzia pohromade prave vdaka reziserovi. 89 % ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Chápu, že se to snaží být spíše poetické a že se to válce věnuje spíš okrajově, popravdě s tím ani nemám problém, rozhodně mi tenhle typ válečných filmů sedí víc než ty, které jsou jen o určitých bitvách a životech významných generálů apod... Ono se mi to do určité míry líbí i tady, navíc to má úžasně vybrané lokace, jen mě to prostě nechytlo tolik, jak mohlo. Chybělo mi v tom něco, co by ten jednoduchý příběh obohatilo (třeba lepší budování přátelství mezi těma dvěma) a chyběl mi v tom i větší cit pro tempo, který by tomu dodal to, co to podle mě zoufale postrádá. A nebo jsem jen nebyl ve správné náladě, to je taky možnost... Špatné to rozhodně není a třeba si to někdy zopakuji, nicméně v tuhle chvíli to nevidím na víc, než silné 3* ()

laik_60 

všechny recenze uživatele

hmm ... zaujímavý čiernobiely snímok taký normálny "ľudský" pohľad na dvoch mladých chlapcov - rovesníkov - jeden maďarský študent čoby zajatec - druhý mladý ruský vojak pasúci kravy. ()

Pethack 

všechny recenze uživatele

Kinematografie v čistém stavu, oddestilována, rekrystalizována a na chromtografické koloně přečištěna od všeho netradičního či inovativního. Zbude jen příběh - drama - výpověď, samozřejmě ve vší své počestnosti a kráse. Bylo jim sedmnáct a umírali na zranění a chovali krávy a přitom chtěli běhat za děvčaty a házet kamínky do oken, blbnout se sochama a vůbec celá tahle zkur**vená válka... ()

klukluka 

všechny recenze uživatele

Pěknej film, nestárnoucí, jednoduchej a přitom poměrně záživnej. Jen mě iritovala ta lehkovážnost hlavního představitele, kterej se v sovětské zóně navlíknul do nacistický uniformy a do konce války ji nesundal. Trnul jsem kvůli tomu v každým záběru, furt jsem čekal, kdy to koupí. Věřím, že opis atmosféry je věrný, byla nemálo zvláštní- jako celá ta šílená doba. ()

Reklama

Reklama