Recenze (1)
„Víš co. Nikdy to nemůže vypadat zcela přirozeně, ale na izraelský film to není tak špatné.“ Možná, že ne, ale od Ephraima Kishona jako režiséra legendární izraelské komedie Policajt Azulai, jsem čekal zase jednou víc. Kishon je nepochybně pozoruhodná osobnost s ještě zajímavějším osudem, ale pokud jde o Kishona jako o filmaře, zatím mám z něj pocit spíše průměrného režiséra jednoho výjimečného filmu. Kdyby ale nic jiného, Azulai se mu fakt povedl a možná se jinak cítil více doma v spisovatelské tvorbě. K samotnému Ervinkovi (kterého ve filmu volají Arbinka): Ty 3* jsou z mé strany hodně slabé a rozhodlo o nich především posledních 20 minut, kdy film s hrdiny konečně dospěl k něčemu, tedy loupežné komedii. Jinak jde o zdlouhavý příběh dvou kumpánů (viděl jsem film v délce 103 minut), kteří si bezstarostně užívají života nehledě na ostatní lidi a morálku, každou chvíli provádějí lumpárny, často i na hraně zákona a z celého filmu nevzejde nic jiného, než jednoduché „carpe diem“. Problém je v tom, že samotné zpracování na rok vzniku je až příliš málo provokativní na to, aby zanechalo hlubší dojem, nebo zase málo poetické na to, abych si užíval jen atmosféru, nebo obsahuje málo skutečného vtipu a humoru, který by tu stopáž zachránil. Skoro všichni se usmívají a smějí, hraje veselá hudba, ale na pořádný vtip dojde tak jednou až dvakrát za 15 minut. Měl jsem pocit, že na řadě lapálií, kterým Ervinka s Josim provádějí a tím ostatním dělají naschvály, se můžou bavit jen ti dva. Zajímavé je vidět v hlavní roli mladého Chaima Topola (pozdější hvězdy z muzikálu Šumař na střeše), který zde hraje ještě bez svého typického plnovousu a často září živelným optimismem. [55%] ()