La joven
The Young One
The Young One
Obsahy(1)
Černošský jazzový muzikant ze severu utíká před falešným obviněním ze znásilnění bělošky a přichází na ostrov, kde se seznámí s mladičkou nezletilou dívkou (Key Meersman), sirotkem a vnučkou lodního mechanikaa, který právě zemřel. (Hans.)
Recenze (17)
Zlatá Palma - výběr ()
Obmedzenosť priestoru a postáv v kombinácii s dejom, riešiacim problematiku rasizmu sa zdá, že každá z postáv bude mať jednoznačné typologické sfarbenie. Buñuel to však znejednoznačnil. Voči všetkým rovnako otvorený farár, prijímajúci všetky ovečky do svojho košiara, bez ohľadu na farbu pleti si tak dá pretočiť matrac na posteli, potom, čo sa dozvie, že na nej spal černoch. Správca rezervácie má v rasových otázkach zdanlivo jasné, dobrý černoch-mŕtvy černoch. Jeho proti černošský postoj ale dokáže prevrátiť jeho libido. Hriešna láska k neplnoletej dievčine nalomí jednoznačne odsudzujúci postoj. Rasovo zadubený násilnícky vidlák z pevniny pred černochom nečakane vyjaví jeho skutočné pocity k čiernym - je mu ich ľúto. O mladučkú dievčinu má záujem každý - ona sama azda sama nevie, čo by presne chcela. Nečudo, že režisér si vypočul rozsudky zo všetkých strán. Novinári ho chceli povesiť na kandeláber. Ak totiž niekto spochybní jednoznačné predstavy a postoje, stáva sa terčom útokov a morálnych odsúdení. Azda vďaka tejto nejednoznačnosti charakterov a ich vzájomnej interakcii sa jedná o jeden z najlepších filmov s témou rasizmu. ()
Těžko uvěřit, že tento Bunuelův snímek je téměř zapomenut, přitom jde o jeden z nejlepších filmů, týkajících se rasismu, zakořeněných předsudků a nenávisti, jaký jsem měl možnost vidět. A aby toho nebylo málo, střet bílého muže s barevným je okořeněn jiným zásadním tématem - pedofílií. Ta je sice celou dobu divákovu oku skryta, ovšem neustále je přítomna v postavě Millera, ochránce 13-14leté dívenky Evalyn - sirotka, kterému nedávno zemřel dědeček. Příběh se odehrává na ostrově, kam se uchýlí černý muzikant Traver, jenž prchá před rozvášněným davem, který jej chce neprávem lyčovat za znásilnění, ke kterému nedošlo... Malá Evalyn vyrůstala v odloučení od okolního světa a nechápe předsudky, které vůči Traverovi má Miller nebo na ostrov dorazivší Jackson s reverendem Fleetwoodem. Velkým kladem tohoto filmu je fakt, že Bunuel nám nepředstavuje tradiční černo-bílé postavy, kde bílý je ten rasista a černý onen nešťastník, kterého všichni nenávidí. Postavy jsou komplikované a naprosto uvěřitelné - tak jak by to mělo být. Za zmínku stojí herecký výkon mladičké představitelky Evalyn. Film ve své době propadl - snad pro tu komplikovanost postav, snad proto, že nebyl správně pochopen. Každopádně dnes je The Young One téměř neznámým kouskem, což je velká škoda. ()
Velmi dobrý film, který mě hodně oslovil a vzdáleně připomněl některé knihy Borise Viana, které též zpracovávají téma rasismu (jako např. Naplivu na vaše hroby nebo U mrtvých na barvě kůže nesejde). Od Buñuela mám sice radši jeho pozdní filmy, ale tento mě také dostal. Ten jednoduchý příběh je strašně silný a přímo člověka zasáhne svým humanistickým vyzněním; samotný závěr je potom velmi dojemný - obzvlášť pokud máte celou dobu neblahé tušení, že tohle nemůže dopadnout dobře, o to víc vás může potěšit. Obě hlavní postavy jsou velmi zajímavé - zatímco Miller je na začátku vykreslen dosti negativně, a později udělá ještě další věci, které mu na sympatiích moc nepřidají, nakonec si reputaci v podstatě zachrání (až na jeden "vroubek", který zůstane viset ve vzduchu), Traver je oproti tomu od začátku neuvěřitelný sympaťák, kterému musíte okamžitě držet palce - kromě nespravedlivého nařčení ze znásilnění čelí i Millerovým rasovým předsudkům, a on si z toho přesto nic nedělá, a ještě vesele vyhrává Evalyn na klarinet (btw. dívka, ač titulní postava, zde zase tak velký význam nemá - zásadní konflikt se odehraje mezi bělochem a černochem). Vlastně by mi asi i stačilo, kdyby si film vystačil jen s těmito 3 postavami, ale on k nim přidává ještě 2 muže, kteří v ději zafungují jako katalyzátor dalšího děje, a celé to prostě funguje absolutně bezchybně, a je to dokonale srozumitelný film, který i po těch letech stojí za vidění a neztratil nic na své nadčasové působivosti a čistotě filmařského výrazu. UPDATE 1.10.2019 - Na podruhé se mi to líbilo ještě víc než tehdy před 5 lety a velmi obdivuji Buñuela za to, jak mistrovské filmy přivedl na svět. Dívka si skutečně vystačí jen s málo prostředky, ale o to větší silou dokáže zapůsobit. Myslím, že je velká škoda, že ten film má na ČSFD tak málo hodnocení a že ho nevidělo víc lidí, protože by si to zasloužil. ()
Nebol by to Bunuel, aby aj v prípade filmu zameraného na rasizmus, nevymenil zbytočný sentiment za svojský cynizmus. Frázami ako nigger alebo white, či black trash sa to tu len hemží. A vy budete raz nenávidieť toho, a inokedy zase onoho belocha. Pretože falošný moralizmus a pokrytectvo je rovnako príšený ako priamočiare násilie a to druhé vyplýva z toho prvého. Bunuel neprezrádza vek dievčaťa, ale ponúka geniálne scény ako jej prechádzku v lodičkách kombinovanú s detským poskakovaním. No a čo Miller? Aká je jeho skutočná motivácia? Nie je jeho náhle precitnutie iba strachom zo závažného a oprávneného obvinenia zo strany kňaza? Bunuel necháva viacero otázok otvorených, ale tých správnych, nad ktorými by mal divák po filme popremýšľať. ()
Filmy Luisa Buñuela mám rád, ale tu sme si nepadli do noty. Snímok síce pojednáva o atraktívnej téme akou je rasizmus, jeho prerozprávanie príbehu je akési vágne. Potešili ma exteriéry ostrova, kde sa celý príbeh odohráva. ()
Každý zo zúčastnených javí o sexy dorastenku záujem. Niekto chce sex, niekomu stačí iba priateľstvo, iný zase chce ďalšiu ovečku do ohrádky. A ona aby sa rozkrájala. A čo che vlastne ona? Jej by stačila iba pochrómovaná 22vojka, s ktorou by sa cítila oveľa lepšie. ()
Jeden z těch obyčejnejch Buňuelovejch filmů, angličtina se k němu fakt nehodí. ()
Trochu jsem se třásl z toho, co mám od Luise Buñuela čekat, ale tohle je naprosto něco jiného, než jsem si myslel. Hlavně to není nic surrealistického, ale naprosto realistický film, který má nesmírně silnou výpověď. Krásně zahrané postavy a ukázka toho, že předsudky a nenávist jsou silné motory. Ale možné, možná někdy nevítězí. ()
Správní chlapi se vždycky dohodnou, aby každý měl to svoje... Dospívající dívka Evie (Evelyn či Evalyn), která ani neví, kolik jí je let, se taky neztratí. Život na ostrově se maličko pohnul a zavlnil, jako vždycky, když někdo připluje a potom zas odpluje. Film o tom hovoří jasnou řečí, není třeba se něčeho domýšlet, nad něčím bádat, vlastně není ani třeba o tom diskutovat. Pozn. 1: Pokud existuje pojem filmová literatura (nikoli literatura o filmu), pak je tento film možno zařadit mezi slabikáře (ovšem nikoli v pejorativním smyslu). Jsou zde jasně (byť především pro mladší ročníky) uvedeny pojmy jako "rasová nesnášenlivost", "láska k nezletilým", "režijní vedení dětských herců" a další. Pozn. 2: Osobně mě zaujal Rev. Fleetwood, když si nechal otočit matraci, na které spal Traver. I dnes znám lidi, kteří si nelehnou do postele, v níž spal někdo před nimi, byť by byl stejné barvy kůže, stejného pohlaví a stejně čistotný. I tuhle filosofii nám přinesl konzum (nikoli rasismus). ()
ocenenia : MFF Cannes 1960 - Nominácia na 1. cenu ()
Luis Bunuel a rasizmus -teda Bunueal ako rezisera mam zakodovaneho ako artoveho rezisera, ktory dost casto riesil nabozenstvo - rovnako ako isty Bergman. Tuna sa ale Bunuel rozhodol riesit obvinenie cernocha zo znasilnenia belosky a na rasovych predsudkoch a rasizme natocit film. Realie ostrova su krasne, vyborne dialogy opat vladnu aj tuna, reziserslky namakane. A to som si myslel, ze o rasizme som viedl uz dost -zacalo to In the Heat of the Night : 80 % ()
Bunuel to trošku posral či přehnal. Babrá se zde v problematice zneužívané primitivní dívky a zároveň v antirasistickém tématu. Příliš mnoho na film z let 50-tých a s mizerným ansáblem. Kdyby to bylo jen o té dívce, bylo by to moc fajn dílo. ()
Asi tomu nerozumím, ale mě ten film vůbec nebavil. Nuda a nuda ()
Neobvykle "normálny" film od Buñuela, prekvapivo málo známy, keďže osobne ho považujem za jeho najlepší (z 10 filmov, ktoré som zatiaľ od neho videl). Ako je u režiséra zvykom, film je opäť kritikou spoločnosti, pričom tentokrát sa zameriava na problematiku rasizmu (mimoriadne zručne), falošnú morálku, či sexuálnu pretvárku. Je tu veľmi zaujímavá skupinka postáv, dobre vykreslených a niekedy až nečakane nejednoznačných. Z nich spomeniem dievčinu Evalyn, na svoj mladučký vek veľmi vyspelú (Key Meersman, na neherečku viac než slušná), sympatického džezového hudobníka Travera, ktorý má smolu, že nemá tú správnu farbu pleti (Bernie Hamilton) a dokonalého južanského vidláka Millera (Zachary Scott), ktorý je tou najmenej jednoznačnou postavou, s dosť nepredvídateľným konaním. Príbeh s výbornou atmosférou (miestami to je napínavé, miestami šteklivé) sa odohráva v úchvatnej scenérii malého ostrova a perfektne ho naštartuje i zakončí nadupaná pieseň "Sinner man". ()
Film Dívka vystrašeně a s bolestivým výkřikem strhává masku přetvářky a smutně se rozhlíží po neutěšeném morálním stavu společnosti. Pečlivě udržovaná americká bohabojná spořádanost je chycena do vlastní pasti na pytláky, pudové instinkty nemají v skálopevném přesvědčení o své vidině pravdy žádné překážky a tvrdě se dostávají ke svým zájmům. Superego je částečně funkční pouze ve strachu o vlastní bezpečnost, rovnováha se hlídá se střelnou zbraní v ruce. Luis Buñuel v anarchistickém opojení zanechává spoušť ve ctihodné podstatě, obřadně rozebírá bílé ochranné zdi pokrytecké morálky, píská smutnou píseň o agresivitě rasismu a s rozpačitým vzrušením pokukuje po ještě nezralém půvabu dívčího těla. Zloba, zášť, předsudky, chtíč, sadismus, nedůvěra, povýšenost, život se po krátké siestě probudil do existenciálního rozechvění a nic nezůstalo na svém původním místě. Dobro přestává být dobrem, zlo není pouze zlem, jistota je zdáním, slovo se stává obviněním, pocit může být zločinem a laskavost není očistným vykoupením. Hlavním objektem zájmu je Evalyn (pozoruhodná Key Meersman), osiřelé dospívající děvčátko. Školou nepolíbené a bezelstné dítko se instinktivně schovává před lichotkou. Její vnitřní svět je rozerván chaosem, ve kterém nedokáže najít žádný bezpečný úkryt a chtíči je vydána napospas. Dalším objektem zvídavého zájmu pokrytecké morálky je Traver (zajímavý Bernie Hamilton), opatrný černošský hudebník. Falešné obvinění, vycházející z ublížené osamělosti, ho vyhnalo na životní odyseu. Rasismus je háklivý na barvu kůže, pravdu má pod kontrolou bělošský bůh. Rovnováha se udržuje výhružkou a odhodláním. Smutek se zahání jazzovým klarinetem. Hlavním činitelem událostí je Miller (dobrý Zachary Scott), správce ostrovního revíru pro lov kachen. Nesmlouvavě hájí své výsostné území životního prostoru, negr není člověk a mladé holčičky musí poslouchat dobře míněné rady rozumného dospělého. Ústupek humanistické smířlivosti není bohulibým činem, ani šlechetností ducha, nýbrž jen úpěnlivou snahou o procedurální vykoupení se z vlastního hříchu. Touhy nelze bez vybití přemáhat a pocit provinění vždy najde svoji obhajovací řeč. Důležitou postavou je reverend Fleetwood (sympatický Claudio Brook), přijíždějící na ostrov vykonat povinné křesťanské obřady. Je humanistickým řádem života, přesto ani on není bez stopy rasismu ve svém srdci. Je rozohněn, přesto nemá neomezenou autoritu a úzkost duše je ve vlastním zájmu nakloněna k určitým kompromisům. Posledním aktérem komorního existencialismu je Jackson (zajímavý Crahan Denton), Millerův kamarád a lodní spojení s pevninou. K bělošským pokleskům proti mravnosti pohlíží shovívavě, k černošskému obvinění používá jakýkoliv prostředek, vedoucí k přísnému potrestání. Rasismus má pevné kořeny civilizačních tradic. Dívka se dokáže uvolnit ve chvílích odlehčení, přesto střet vášní netouží po milosrdenství. Pokrytectví americké společnosti má své přírodní zabarvení, Buñuel dráždí a útočí proti morálnímu úpadku, obrazová poetika dokáže zachytit rozervanost střetu rozdílných vášní. Život touží po své důstojnosti a Dívka po svobodě. () (méně) (více)