Reklama

Reklama

Kdo to tam zpívá

  • Jugoslávie Ko to tamo peva (více)

Obsahy(1)

Jaro roku 1941 - poslední mírový den Jugoslávie před vpádem německých vojsk. Rozhrkaný venkovský autobus nabírá postupně cestující, kteří jedou do hlavního města. Cesta autobusu je metaforou konce jedné epochy, která v sobě nese nejrůznější fobie, strach a touhou po lepším životě. Stejně tak, jak se autobus blíží k cíli a atmosféra uvnitř spěje k výbuchu nesnášenlivosti a podezírání, blíží se nová utrpení pro celou zemi, jehož předzvěstí jsou první německé bomby dopadající na Bělehrad. S neobyčejnou jemností a citlivostí se ve filmu střídá komická a tragická poloha, kterou do magických dimenzí posouvají svým zpěvem dva cikánští chlapci. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (87)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Netroufám s soudit, ale možná právě odsud rostou kořeny poetiky Emira Kusturicy či Danise Tanoviče. "Kdo to tam zpívá" má všechny atributy sebereflektující balkanské metafory – dokonalou typizaci postav bez zbytečné redukce jejich individuality, neuvěřitelně lehkonohé střídání tragických a komických poloh (a samozřejmě jejich prolínání), hudebními vsuvkami báječně zrytmizovaný filmový narativ a úzký kontakt vypravěče na diváka. Podobenství Jugoslávie před 2. světovou válkou vmáčknuté do minimalistického prostoru autobusu a malé stopáže roadmovie směr Bělehrad. Výtečná volba hereckých typů i jejich výkony. Specifický soundtrack, který dodává filmu nezaměnitelnou tvář. Balkánský sarkasmus s přechody do černého cynismu a s ním sousedící tragiky. A zároveň všudypřítomný soucit s osudem svého národa. Všechno to, co dělá balkánskou kinematografii neodolatelnou pro mou maličkost. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Malá, milá, úsměvná a přesto tragická cesta několika cestujících do Bělehradu na pozadí posledního svobodného dne tehdejší Jugoslávie před začátkem německé okupace... Myslím, že Marigoldův komentář je více než výstižný, já bych chtěl jen dodat, že na mě z filmu doslova sálala lidská zbabělost, s jednou výjimkou a tou byl nakonec ten jedinec, který to v hlavě neměl úplně v pořádku... ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Podle kritiků jeden z nejlepších jugoslávských filmů. Příběh o tom jak se autobus snaží dostat do Bělehradu je velmi příjemný a ti cikáni tomu dodávají neutuchající šmrnc. Hudba je velmi pěkná, svižná a popohání děj do další kapitoly. Atmosféra druhé světové války na Balkáně je ztvárněná velmi pěkně jako například místní venkov, kde se toho i přes nepřízeň osudu mnoho do dneška nezměnilo. I když začátek a průběh filmu je ražen humornější cestičkou konec je spíše tragický a poukáže na život tehdejší doby. ()

Rimsy 

všechny recenze uživatele

Strašně zvláštní film, převážně se odehrávající v malém prostoru autobusu a sledující jeho pouť do Bělehradu. Po cestě se však pokazí snad vše, co se pokazit může (Murphy zase jednou boduje:)) a do toho všeho ještě sledujeme pestrý kolorit postav, které jsou tak ohromně obyčejné... Film je tak akorát dlouhý (ne)hudba je naprosto iritující a otravná, přesto však nějakým podivným způsobem se k filmu skvěle hodí, stejně jako mezihry cikánů.Jinak žnrově těžko zařaditelné dílo, mnoho vtipných situací stojí vedle řady naopak velmi smutných a tragických... Nejsmutnějším faktem je ale zjištění, že takto to opravdu chodí i v životě. Ach jo, krásný film... ()

hirnlego 

všechny recenze uživatele

Milý i zlý, lehce bizarní i krutě reálný, velmi vtipný i trochu hořký - takový je tento na nic si nehrající originální jugoslávský snímek se skvělou hudbou, naprosto úžasnými a přirozenými herci, jedinečnou atmosférou a nádherným koncem. K tomu, abych dala 5* chybí opravdu neuvěřitelně málo...malinko...ále, čert to vem - já tomu tu pátou hvězdu dám - ať nežeru! ()

Galerie (13)

Zajímavosti (3)

  • Na motivy scénáře filmu vzniklo i stejnojmenné baletní představení, které mělo v roce 2004 premiéru na scéně Národního divadla v Bělehradě. (skudiblik)

Reklama

Reklama