Dlouhý Velký pátek

Pokud se dostanete na vrchol mocenského žebříčku, vedle řady nesporných výhod znamená vaše společenská pozice i jeden nepříjemný fakt - každý pohyb na pyramidě moci bude znamenat jedině sestup dolů. Harold se kdysi dokázal kombinací sebevědomí, pevné vůle a bezohlednosti z bezvýznamného grázlíka se sklonem k násilí vypracovat na šéfa londýnského podsvětí. Už deset let je díky jeho vlivu v metropoli klid. Dohoda se zástupci americké mafie mu má umožnit rozjetí nových smělých investic a slibuje zajistit závratné zisky. Jenže návrat ze zámoří neznamená triumf, nýbrž šokující poznání, že zničehonic čelí něčemu, co se vymyká jeho dosavadním zkušenostem a hrozí rozmetat během několika mála hodin jeho životní dílo. To, co mu dosud pomáhalo, tedy neústupnost a tvrdost, se obrací proti němu a vede ho na okraj propasti. Dlouhý velký pátek je kvalitní žánrový snímek z prostředí organizovaného zločinu, který nic neservíruje divákovi až pod nos, není laciný ani podbízivý a nestojí na přehnané nerealistické akci. Jeho scénář staví na uvěřitelné zápletce, zajímavých charakterech a na sedmdesátkové atmosféře. Film by i bez Boba Hoskinse spolehlivě obdržel 4 hvězdičky, jeho přítomnost je ale onou pověstnou šlehačkou na dortu a nutí mě dát nejvyšší hodnocení. Podle mého jde o Hoskinsův nejlepší výkon na filmovém plátně - pro roli přímočarého rtuťovitého chlapíka, který si myslí, že svět mu bude navždy ležet u nohou, se snad narodil. A závěrečná scéna, kdy kamera v dlouhém záběru zachytí detail Hoskinsovy tváře, je přímo lahůdková. Celkový dojem: 90 %. (16.03.2018)

Dlouhý Velký pátek je jeden z těch filmů začínajích uprostřed příběhu. První scény jsou prakticky bez dialogů, bez vysvětlení a zdánlivě bez smyslu. Tápal jsem úplně stejně jako hlavní postava. Na Harolda se valí jedna pohroma za druhou a on chce znát důvody, chce slyšet odpovědi a chce viníky. A chce je hned. A nezastaví se před ničím. Bob Hoskins předvedl herecký koncert par excellence a na temné atmosféře má minimálně poloviční zásluhu. Tu druhou si připsal scénář, který se nebojí krutých scén, ani odporných postav. Nevím jestli to v nejvyšších patrech londkýnského podsvětí takhle opravdu vypadalo, ale je to sakra působivý pohled. (29.03.2020)

48 hodín zo života londýnskeho gangstra na samotnom vrchole potravinového reťazca metropolitného podsvetia, ktorému sa v jedinom momente začne jeho organizácia rozpadať pred očami ako vetchý domček z kariet. Ak sa dá o nejakom filme z 80.-tych rokov povedať, že pochádza skutočne "zo starej školy", je to práve The Long Good Friday. Film, ktorý má okázalú funkčnú dejovú výstavbu a dramatický oblúk, a stojí viac na výborne napísaných dialógoch, než neutíchajúcej akcii a brutalite - a verte mi, že dobre napísaný dialóg medzi rozzúreným Bobom Hoskinsom, ktorý sa ocitá na okraji priepasti a ikonickým predstaviteľom (bez)charakterných gangstrov Eddiem Constantinom je zážitok. To však neznamená, že sa bezprostredné násilie nedostaví - je držané pod povrchom a doslova prepuká v momentoch, keď sa postavy ocitajú na hrane. Gradovanie a vyhrocovanie na seba nadväzujúcich scén a udalostí vôbec nie je samoúčelné a na efekt, ale naopak, drží sa logiky scenára a je uveriteľné rovnakou mierou, ako vnútorná premena ústredného antihrdinu Harolda Shanda. Keď pominieme strhujúceho výkonu Boba Hoskinsa, jeho postava pôsobí dojmom premyslenej psychológie človeka, ktorý sa vo chvíli, keď zažíva vrchol musí odrazu vyrovnať s pohľadom na koniec všetkého, čo tak vytrvalo budoval. Hoskins exceluje hneď v niekoľkých scénach ale najviac v samotnom závere, keď predvádza na zadnom sedadle auta absolútny herecký koncert len prostredníctvom mimiky tváre a emócií, ktoré jasne vyžaruje. Samozrejme, ani Helen Mirren a Eddie Constantine sa nenechajú zahanbiť, a mladé ucho Pierce Brosnan v malej roli je i napriek tomu, že vo filme neprehovorí ani slovo, neprehliadnuteľný. The Long Good Friday je tiež príznačný tým, že neudáva čiernobiely pohľad, nesúdi a nevidí nijaký rozdiel medzi rodinou, priateľmi, podsvetím, skorumpovanou políciou, úradmi a zahraničnou mafiou. V jeho podaní tvoria pevne previazanú infraštruktúru nadradenej organizácie, ktorej ruka siahá tak ďaleko, ako jej teritórium. Viem, že fráza "atmosféra hustá tak, že by sa dala krájať" je klišé z najväčších, ale jej aplikovanie práve na tento film je výstižnejšie než kdekoľvek inde. Chyba by bola opomenúť aj poslednú, a to technickú stránku. Kamera Phila Meheuxa (má na konte aj pravovernú bondovku s Brosnanom GoldenEye a tiež Casino Royale) je po väčšinu času "len" na absolútne špičkovej úrovni čo do kvality a reálnosti zobrazenia. Hlavne jeden moment, a to sekvencia na jatkách však dokazuje, že je Meheux skutočne profesionál - nič iné sa snáď na zábery z perspektívy zavesených vypočúvaných nešťastníkov povedať ani nedá. No a potom samozrejme už spomínaný záver, ale aj počas celého filmu je mnoho okamihov, kedy sa kameramanský kumšt preukazuje zaujímavým využitím pohľadu či prácou so snímaním scény, nech už je to s dôrazom na detail, celok alebo pozadie. Záverom musím zložiť poklonu aj hudbe Francisa Monkmana - hlavná téma z OST opäť poputuje rovno do denníčka. Vybrúsená a, ako je tu viac ráz spomínané, nijak neprikrášlená gangsterka so skvelým obsadením, príbehom, obrazom a zvukom, a zdrvujúcim finále. Navyše náznaky v príbehu, nestrannosť vo vzťahu k mafii a jej zobrazenie zadávajú aj na kontemplatívne podnety. A je tu okrajovo prítomná aj queer tematika. 95% Scenár filmu. (05.08.2014)

Jako thriller dobré. Od střetu klasických gangsterů s gangstery z IRA jsem si však sliboval, že se mi přece jen vysvětlí trošku víc o vnitřním světě irské armády, jejich důvodech, motivacích, způsobech přemýšlení a konání. Tyhle sliby se mi však nesplnily, čímž zůstalo jen trošku uměle a někdy i neuměle vyvolávané a udržované napětí z hádanek, kdo, kdy, koho, a jak řachne. (10.07.2011)

Neviem ako ostatní, ale ja som videl priemernú gangsterku s nepríťažlivým obsadením, i keď so zaujímavou postavou stvárnenou Bobom Hoskinsom, s chaotickým úvodom, kĺzajúcu po povrchu, ktorú od priemerného hodnotenia nezachránilo ani zopár dobre nakrútených epizód. Asi mi na dlhšiu dobu v pamäti neutkvie. (24.07.2018)