Reklama

Reklama

Sociálně kritické drama z periférie Mexico City o tom, jak žijí a přežívají mladiství na okraji společnosti. Pocházejí z chudých rodin a nemají možnost vymanit se z bludného kruhu násilí, zneužívání a nedůvěry. Tento snímek je syrovým obviněním dospělých v roli rodičů. Syrovost a upřímnost tak umocňuje celkový zážitek z filmu, který ani po 57 letech neztratil na aktuálnosti. (Levné knihy)

(více)

Recenze (69)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Sociální drama jako vystřižené z dílny italských neorealistů. Levicově orientovaný Buňuel tam nezapřel své silné sociální cítění a natočil sugestivní příběh chudých výrostků ze slumů na pokraji Mexico City. Na svou dobu velmi působivá výpověď o chudobě a neschopnosti se vymanit ze své sociální skupiny. Celkový dojem: 80 %. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Celým beznadějným naladěním, kdy se všechno dobré ukáže být špatným a všechno špatné může být leda horším, jsou Zapomenutí ještě méně radostnou podívanou než snímky neorealistické nebo Truffautova obžaloba hlouposti (některých) dospělých Nikdo mě nemá rád. Jedinou potěchu skýtá zapomenutým uzmutí potěchy druhých: trápení beznohého nebo radost z ukradeného žvance. Dickensovsky prostý příběh je obohacen propojením s podvědomím hlavního hrdiny. Zvláštní postavení zaujímá jeho surrealistický sen, spojující přítomnost s minulostí a budoucností a navíc umožňující freudovskou interpretaci s flákotou masa coby symbolem potlačeného chtíče: jídlo a sex, co taky jiného, když máte hlad a jste chudí. Nechybí ani zárodky Buñuelova oblíbeného rýpání do církve. Starý slepý mrzák během zajišťování dveří dřevěnou závorou připomíná ukřižovaného, přičemž těsně předtím obtěžoval nezletilou dívku a těsně potom si jde „užít“ cinkot vyžebraných peněz. Většina těch nejhorších prohřešků se pro změnu odvíjí v popředí rozestavených moderních budov. K jejich dokončení jakoby scházelo lidské poznání elementárních pravd o mravním životě. Teprve po překonání duchovních strastí mohou začít řešit materiální záležitosti. 90% Zajímavé komentáře: jojinecko, ScarPoul ()

Reklama

Superpero 

všechny recenze uživatele

Rozhodně nejdrsnější film z 50. let, co jsem viděl. Ukazuje nám nepřikrášlený život v ghettu, kde malé děti hladoví a okrádají slepce a mrzáky, aby vůbec přežili. Nutno dodat, že i postava slepce není žádný svatoušek a jednoho naivního chlapce si tam div nezotročí. Důraz je kladen na více postav. Mě každopádně k srdci nejvíce přirostl Pedro, který se chtěl vymanit z těch sraček, ale to holt není tak jednoduché. Vždy když se situace ve filmu k lepšímu obrací, přijde hlavní hajzl Jaibo a všechno zkazí. Všudypřítomné násilí a hodně krutý konec dokazují, že i takto staré filmy mohou být stále aktuální a nejsou jen o uhlazených elegánech s cigárkem v hubě. ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Sociálně-kritické drama z periferie Mexico City. Podívejte se jak žijí a přežívají mladiství na okraji společnosti, pocházející z chudých rodin. Pravdivé a bez příkras až do cynického konce. Nemožnost vymanit se z bludného kruhu násilí, zenužívání a nedůvěry. Problematika dětí vyrůstajících převážně na ulici není zpracována povrchně a bez servítků obviňuje i dospělé/rodiče ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Na svou dobu nebývale otevřený pohled na vyhrocenou situaci chudinských vrstev mexické periférie; Mexico bylo již tehdy velmi rychle rostoucím velkoměstem. Mozaika několika tragických dětských lidských příběhů, brilantně doložená a dále posunutá důsledně prokreslovaným prostředím, vypovídá o mnohém. Beznaděj - záměrná beznaděj, která prostupuje celým příběhem - je jen věcným realismem. Impresionistické podání obsahu skvěle harmonuje jak s cekovým autorským záměrem, tak s předpokladatelnou většinovou diváckou ozvěnou. ZAPOMENUTÉ je možno postavit vedle Sicova ZÁZRAKU V MILÁNĚ či Felliniho DARMOŠLAPŮ i Pasoliniho ACCATTONEHO a některých dalších děl do galerie směřující velmi rychle k neorealistické poetice, jež se od sentimantalismů dřívější tvorby třicátých a čtyřicátých let rychle odpoutává k propracovanému hutnému podání té nejšedější skutečnosti. Poválečný zmar Evropy je dnes historickým faktem; hrůzný život na předměstích velkoměst Latinské Ameriky naopak stále živou současností. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (4)

  • V roce 2002 se našel alternativní konec filmu, označovaný též jako "šťastný konec". Po digitální restauraci byl 8. července 2005 poprvé promítnut publiku a následně zařazen mezi bonusové materiály na novějších DVD s filmem. (Euky27)
  • Film sa po vypustení do kín v Mexiku komerčne premietal len tri dni, nakoľko spôsobil rozhnevané reakcie tlače, vlády a publika z vyššej a strednej vrstvy. (Georgei)

Reklama

Reklama