poster

Zapomenutí

  • Mexiko

    Los Olvidados

  • Nový Zéland

    Los Olvidados

  • Velká Británie

    Los Olvidados

  • Austrálie

    Los Olvidados

  • USA

    The Young and the Damned

Drama / Krimi

Mexiko, 1950, 80 min

  • Anderton
    *****

    Ako najlepšie ukázať život miliónov chudobných detí, keď nie prostredníctvom života jednotlivca? A kde inde, keď nie v najväčšom meste na svete, plného obrovských sociálnych kontrastov a paradoxov? Materinská láska, domov, jedlo, vzdelanie, to sú veci o pár kilometrov, respektíve o pár ulíc ďalej absolútne samozrejmé, v živote malého Pedra, žijúceho niekde na chudobnom predmestí ale ťažko vybojovateľné. Buňuelovi sa podarilo vykresliť drsné prostredie mexickej štvrte na základe silného scenára a postáv, ktoré chytia diváka hneď od začiatku, aby sa tak mohol neskôr nepekne, ale férovo, čiže realisticky, zahrávať s jeho emóciami. Nikto nie je bez viny, avšak všetci sú obeťami prostredia, do ktorého sa narodili. Buňuel chovanie postáv lacno neospravedlňuje, na to je príliš inteligentný. Čo sa s tým všetkým dá robiť, na to dodnes žiaden politik odpoveď ani riešenie nenašiel a tak jedinou relevantnou možnosťou je o tom nakrúcať filmy. Môžeme to považovať za výkrik do tmy, ale aspoň trhá bubienky našich uší.(11.4.2013)

  • gudaulin
    ****

    Sociální drama jako vystřižené z dílny italských neorealistů. Levicově orientovaný Buňuel tam nezapřel své silné sociální cítění a natočil sugestivní příběh chudých výrostků ze slumů na pokraji Mexico City. Na svou dobu velmi působivá výpověď o chudobě a neschopnosti se vymanit ze své sociální skupiny. Celkový dojem: 80 %.(15.3.2009)

  • frashmaker
    *****

    Drsný a tvrdý film plný lidského hnusu ukazující chudinské poměry v Mexico city. Síla party (gangu) je silnější než lidská vůle a bez opravdové lásky matky není možné odporovat falešnému zájmu od grázlů, jimiž je jedinec obklopen. Úžasné herecké výkony, geniální snová pasáž. No co víc si přát. Buňuel je nevídaně svůj a jeho osobitost mě ohromuje.(27.1.2011)

  • YURAyura
    ***

    6/10 "Kdybychom misto decek mohli vychovavat drubez" - kupodivu mezi jednotlivyma mladyma jsou i slusne decka - to neni jako dnes ;]] Jasna inspirace a predehra k Babencovu Pixotovi. Tady ale Buna pridava po dokumentarnim zacatku snove sekvence, coz pusobi rusive. Vetsina scen ale chtela vic pritlacit na pilu, ale nasili a ozehavych temat je tam na film zacatku 50.let az az.(23.10.2008)

  • Willy Kufalt
    ***

    Zapomenutí v zcela okrajové čtvrti velkoměsta, oddávající se uprostřed bídy kriminalitě v již dětském věku... Tuším, že jde o hodně oceňovaný snímek, vnímám jeho historickou a výpovědní hodnotu, ale zestárl za těch 70 let natolik, že je dneska pro jednoho našice daleko víc "pouze zajímavý", než vyloženě strhující. Nemůžu říct, že by mne mnohé scény dětských kriminálníků (ať už během nekontrolovaných toulek městem nebo v konfrontaci s policií) neoslovily, ale spíše šlo o vybrané momenty, než celek, u nějž jsem se občas pral se znuděním. Variace na italský neorealismus v poválečném exotickém Mexiku je fajn, Buñuelovi nemožno upřít obrovské sociální cítení a znalost prostředí, ve kterém v tomto období žil a natáčel, ale film jaksi postrádá tu správnou atmosféru hodnou podobně založeného filmu. Ve svých pozdních filmech si Buñuel zakládal na tom, že nevyužíval žádnou scénickou hudbu (pokud nešlo o scénu s vystoupením orchestru nebo kapely) a musím říct, že po zhlédnutí tohoto filmu, kde každou chvíli hučí mocné symfonické tóny (jež mě dost rušily), jeho neskorším záměrům zcela rozumím. ;o) Naopak zde Buñuel neopomněl svou zálibu v surrealistických snech, bez nichž bych se v tomto případě výjimečně snad i obešel. 60%(23.6.2020)

  • - Spoiler: Alternativní konec začíná zápasem mezi Jaibem (Roberto Cobo) a Pedrem (Alfonso Mejía) v opuštěném skladišti, kde Pedro shodí Jaiba ze střechy a ten následkem pádu umírá. Pedro posléze prohledá Jaibovo tělo, najde peníze, které mu Jaibo ukradl, a vrací se do farmářské školy, aby je vrátil řediteli, který v něj dříve vložil důvěru. (Euky27)

  • - Film sa po vypustení do kín v Mexiku komerčne premietal len tri dni, nakoľko spôsobil rozhnevané reakcie tlače, vlády a publika z vyššej a strednej vrstvy. (Georgei)

  • - V roce 2002 se našel alternativní konec filmu, označovaný též jako "happy ending". Po digitální restauraci byl poprvé 8. července 2005 promítnut publiku a následně zařazen mezi materiály na novějších DVD s filmem. (Euky27)