poster

Zapomenutí

  • Mexiko

    Los Olvidados

  • Nový Zéland

    Los Olvidados

  • Velká Británie

    Los Olvidados

  • Austrálie

    Los Olvidados

  • USA

    The Young and the Damned

Drama / Krimi

Mexiko, 1950, 80 min

  • Flego
    *****

    Luis Buñuel bol ozaj režisérskym majstrom a dokazoval to každým svojim filmom. V tomto nastavil nemilosrdné zrkadlo svetu rodičov, ktorí sa nemožu alebo nevedia postarať o svoje deti. Z tých vyrastajú krutí delikventi, ktorí sa neštítia ničoho. Snímok sa stal nadčasovým, o čom svedčí súčasná narastajúca chudoba a nárast kriminality mladistvých...(7.10.2013)

  • YURAyura
    ***

    6/10 "Kdybychom misto decek mohli vychovavat drubez" - kupodivu mezi jednotlivyma mladyma jsou i slusne decka - to neni jako dnes ;]] Jasna inspirace a predehra k Babencovu Pixotovi. Tady ale Buna pridava po dokumentarnim zacatku snove sekvence, coz pusobi rusive. Vetsina scen ale chtela vic pritlacit na pilu, ale nasili a ozehavych temat je tam na film zacatku 50.let az az.(23.10.2008)

  • d-fens
    ****

    ocenenia : MFF Cannes 1951 - Najlepšia réžia (Luis Buňuel) ◘◘◘◘ Film je natočený podľa skutočných udalostí, no mám určité výhrady k prístupu režiséra... SPOILER smrť toho asi najväčšieho chuligána Jaibeho je podaná ako priam martýrstvo chudáčika, ktorému spoločnosť nedala dosť lásky. A mladší Pedro, ktorý sa snažil vymaniť z marazmu svojho života, pokúšal sa pracovať, zmeniť v internátnej škole, a iba doplácal na Jaibeho výtržníctvo, je bez akéhokoľvek pátosu zo strany režiséra vyhodený mŕtvy na smetisko (aj keď uznávam že to bol pôsobivo ubíjajúci záver).... tak isto sa mi zdá trošku "logicky nedôsledné" zvalovať vinu na rodičov, ktorý svoje deti nezahrnuli dostatkom lásky, porozumenia a dôvery.... kde totiž berie režisér istotu, že tí rodičia podobné city dostali od svojich rodičov, keď ich tak odsudzuje? no a trápnu repliku tipu "radšej keby sme namiesto týchto chlapcov mohli zatvoriť biedu" z úst riaditeľa školy pre mladých delikventov, si režisér mohol odpustiť. Svojou sociálnou angažovanosťou film zapadá do prúdu talianskeho neorealizmu, no objavujú sa v ňom náznaky aj Buňuelovej "surreálnosti" (chlapcov sen)....(2.2.2010)

  • Cimr
    **

    Ach, jak já ten realismus ve filmu nesnáším. A když se to ještě spojí se sociální kritikou - ajaj, to mám pak problém film vůbec dokoukat. V podstatě jsou Zapomenutí takovým Buñuelovým Ken Parkem z padesátých let: podívejte se, jak je lidstvo zkažené, i malé děti páchají takovéhle hrůzy a může za ně nedostatek rodičovské lásky. No jo, ale tenhle věčný problém se nevyřeší točením podobných filmů, protože kdo je parchant nenávidící své dítě, ten se na podobný film s největší pravděpodobností nepodívá. A tak se film úplně míjí účinkem. Ovšem nejvíc mě baví zdejší komentáře, jakože "ano, přátelé, toto je pravá surová realita!", jako by všichni hodnotitelé prožili dětství v padesátých letech v Mexiku a věděli naprosto přesně, jak to tam tenkrát vypadalo. Jsem zvědavý, jestli o Ken Parku budeme za pár let říkat "ano, to je ta pravá surová realita, přesně takhle to v Americe počátku 3. tisíciletí vypadalo!".(7.12.2009)

  • sportovec
    *****

    Na svou dobu nebývale otevřený pohled na vyhrocenou situaci chudinských vrstev mexické periférie; Mexico bylo již tehdy velmi rychle rostoucím velkoměstem. Mozaika několika tragických dětských lidských příběhů, brilantně doložená a dále posunutá důsledně prokreslovaným prostředím, vypovídá o mnohém. Beznaděj - záměrná beznaděj, která prostupuje celým příběhem - je jen věcným realismem. Impresionistické podání obsahu skvěle harmonuje jak s cekovým autorským záměrem, tak s předpokladatelnou většinovou diváckou ozvěnou. ZAPOMENUTÉ je možno postavit vedle Sicova ZÁZRAKU V MILÁNĚ či Felliniho DARMOŠLAPŮ i Pasoliniho ACCATTONEHO a některých dalších děl do galerie směřující velmi rychle k neorealistické poetice, jež se od sentimantalismů dřívější tvorby třicátých a čtyřicátých let rychle odpoutává k propracovanému hutnému podání té nejšedější skutečnosti. Poválečný zmar Evropy je dnes historickým faktem; hrůzný život na předměstích velkoměst Latinské Ameriky naopak stále živou současností.(27.6.2010)

  • - Distributor filmu považoval za vhodné rozšířit název na Zapomenutí neboli Soucit s nimi. Režisér z toho byl smutný a styděl se za to. (raininface)

  • - Spoiler: Alternativní konec začíná zápasem mezi Jaibem (Roberto Cobo) a Pedrem (Alfonso Mejía) v opuštěném skladišti, kde Pedro shodí Jaiba ze střechy a ten následkem pádu umírá. Pedro posléze prohledá Jaibovo tělo, najde peníze, které mu Jaibo ukradl, a vrací se do farmářské školy, aby je vrátil řediteli, který v něj dříve vložil důvěru. (Euky27)

  • - Film sa po vypustení do kín v Mexiku komerčne premietal len tri dni, nakoľko spôsobil rozhnevané reakcie tlače, vlády a publika z vyššej a strednej vrstvy. (Georgei)