poster

Allegro barbaro

  • Maďarsko

    Allegro barbaro

  • Slovensko

    Allegro barbaro

  • USA

    Allegro Barbaro

Drama / Historický

Maďarsko, 1979, 79 min

  • Exkvizitor
    ****

    Pro neznalce maďarských dějin (ke kterých se hlásím) poměrně těžko uchopitelný a pochopitelný snímek, oplývající kouzelnou atmosférou magického realismu. Nekonečné, fascinující jízdy kamery a brilantně komponované záběry (co obraz to metafora) však vynahradí eventuelní obsahové nejasnosti. Další perla z pod režijní taktovky maďarského klasika Miklóse Jancsóa.(6.11.2006)

  • radektejkal
    ****

    Jancsó je dějepisec; dějiny Maďarska 20. století nám však nepředkládá v datech, letopočtech, výčtech událostí, ale svými poetickými, místy absurdními obrazy. Nelze ale dějiny chápat snadněji (a možná i správněji), když se o nich "hovoří" tímto způsobem? Jancsův rukopis je nenapodobitelný pro jiné, on sám ho používá často, skoro vždy, ale v tuto chvíli ho měl asi přece jen dost - třetí část trilogie už vyšla jen knižně. Neustále přítomné folklórní projevy (písně, tanec, skotačení, houpačky a kolotoče - levitace je zde podporována i létacími stroji) nám mají neustále připomínat, že jde o Maďary. Absurdní vložky (změny identit, proplétání dějů atp.) nám mají připomínat 20. století. Komediální prvky nás mají konfrontovat s tragedii, neboť komedie tragédii uvádí a také ji završuje... Bartókova krátká "písnička", která zazní v závěru je retrospektivou celého filmu, který je s ní - moderně řečeno - kompatibilní.(25.7.2015)

  • garmon
    ****

    Název je z proslulé Bartókovy klavírní skladby, která (aspoň co já vím) byla použita už v Jancsóových filmech Odvrácená tvář a …a sedmnáct jim bylo let. Film je z období režisérovy zralosti, přítomny jsou všechny znaky jeho vrcholného období – na hodnocení pět hvězdiček plus jedna navíc jsou pro mne dlouhatánské a přitom neustále dynamické záběry kamery, dech mi bere na jediný zátah snímaná choreografie komparzů v plenéru a celkově ornamentální využití lidského těla v pohybu jako prvek výstavby mizanscény; k tomu se v Allegru přidávají různé vnější efekty a rekvizity jako nálety dvouplošníku, rogala, padáky, pyrotechnika anebo řetízkový kolotoč – vše toto je zcela organické a hravě to vyjadřuje jak distanc tvůrce od tématu, tak radost (případně hrůzu), kterou chce pomocí nich vyjádřit – ; ÚŽASNÉ a dosud neviděné je pro mne zachycení průběhu proměn světla v reálném čase při stmívání v krajině (plus nakonec pochodně ve tmě a had z lidských těl ve vodě); z Jancsóových scénaristických konstant jsou v Allegru přítomny motivy bezpráví a exekuce, láska uprostřed revoluce (a s ní spojená levicová tématika). Slabiny filmu vidím především v reálných ukotveních situací – u Jancsóa platí stejně jako jinde, že čím víc se daří abstrahovat od konkrétních osob a okolností, tím univerzálnější je výpověď. Z tohoto pohledu se mi začátek filmu jevil jako nějaký normalizační Anděl s ďábem v těle – prostor středovýchodní Evropy je žel znát jak na rekvizitách, tak na materiálu filmu a kostýmech – je to zjevně levné. Proto jen 4 ****. Hodil jsem film sem: http://www.uloz.to/12392680/miklos-jancso-allegro-barbaro-tv-rip-cz-sub-avi(25.11.2010)

  • Dionysos
    *****

    Druhý díl navazuje přesně tam, kde předcházející díl skončil, tedy po přeměně hlavního hrdiny z bílého teroristy v přítele lidu. Právě tento přerod jsme sledovali celou Rapsódii a zdála se mi velice nezvládnutá: 1. moment = István je odkojený velkopanskou nesnášenlivostí k lůze, krutě bojuje na straně kontrarevoluce; 2. moment = István doporučuje přidělovat půdu malorolníkům, aby "se vzal rudým vítr z plachet", tedy zjevně je to jen oportunistické vypočítavé gesto; 3. moment = István v selských hadrech sedí u stolu spolu s bývalou lůzou. Mezi momenty 2. a 3. se nestalo nic, co by koherentně tento přerod osvětlilo. Naštěstí v Allegru už tento problém odpadá (a je tedy paradoxní, že příběh, v němž se postavy neproměňují je lepší) a můžeme si tak vychutnat odvěký boj arogance a surovosti bohatství a moci s utrpením a vzdorem chudoby na pozadí defilujících dějin. O mistrovském zvládnutí mizanscény není třeba mluvit, velice též potěší hry s umístěním jednotlivých postav, které nejsou jen dílem šikovného pohybu herců na place, ale i zázračného filmového střihu.(30.4.2014)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace