poster

Čekání na světlo

  • anglický

    Waiting for the Light

  • slovenský

    Čakanie na svetlo

Komedie

USA, 1990, 94 min

  • Kaylar
    ***

    Vcelku příjemný film, který nám předkládá reálné starosti i radosti rodiny, která se přestěhovala a snaží se provozovat restauraci na místě, kde ji provozovali jejich příbuzní v minulosti. Vše je komplikováno nejen tím, že matka vychovává své děti sama a musí zvládat chod podniku bez pomoci,, ale posléze i vážnými zdravotními problémy tety Zeny. Film se odehrává na pozadí kubánské krize a v pozadí se tak stále objevuje hrozba jaderné války, která v té době byla velice reálná. Film sám o sobě žádný zázrak není, ale jeden zázrak se v něm přesto odehraje...(2.7.2017)

  • masw
    *****

    Naprosto výborný film, který se ze začátku tváří jako komedie(a dost povedená), ale strhne se v půlce v emoční příběh. Film výborně vystihuje danou dobu a já blbec jsem si ho teď nechtěně smazal. Teď musím zase čekat, až ho budou opakovat. Kruci.(3.1.2009)

  • Anderton
    ***

    Asi by som sa radšej pozeral hodinu a pol na bláznivé exkapády mladých kúzelníkov, ako na tak trochu presladený rodinný film o zázrakoch. Že nie je film nakoniec iba limonádou, zabezpečuje kubánska kríza. Jej vyrešienie predstavuje zázrak globálneho charakteru v protiklade, či skôr v súlade so zázrakmi malými, osobnými. Že sa jedná o film zabudnutý, však žiaden zázrak nie je.(28.6.2015)

  • T2

    Rozpočet $-miliónovTržby USA $808,690Tržby Celosvetovo $-(4.5.2010)

  • Mr.Apache
    ****

    Waiting for the Light je příkladem výborného předání nepřenosné zkušenosti. Stejně jako Stephen King dokáže ve svém díle ("To", "Tělo") na mnoha místech navodit náladu doby svého mládí, a s ní i pocit, že jste byli u toho, když z tranzistoráků zněly první rokenrolové hity, tento snímek evokuje atmosféru období tzv. kubánské krize roku 1962 natolik věrně, až divák málem uvěří, že jde o jeho vlastní vzpomínku, zastřenou milosrdným závojem nostalgie. Toto se ovšem týká spíš starších ročníků, vyrůstajících v atmosféře studené války, a samozřejmě to neplatí pro pamětníky. Věřím ale, že i dvacátníci, kteří mají nějaké povědomí o těchto událostech, na tom můžou být po zhlédnutí tohoto filmu velmi podobně. Scény, v nichž se lidé v restauraci dívají na televizi, kde běží záběry na lodě, plující ke kubánskému pobřeží; debaty o blížící se 3.světové válce; muž, který si na zahradě kope atomový bunkr - to všechno přispívá k pocitu jakýchsi nevlastních vzpomínek. Je to možné hlavně díky jednomu triku : tyto dějinné události se totiž odehrávají až jakoby v druhém plánu, na pozadí jednoho dětského prázdninového dobrodružství. A protože nějaké ty prázdniny na venkově asi zažil každý, vytváří se tu prostor k podvědomému prolnutí vlastních vzpomínek s těmi získanými (dokumentární filmy, novinové články, hodiny dějepisu). Navzdory neustále přítomnému strachu, který si divák silně uvědomuje (i když z historie dobře ví, jak to všechno dopadne), zde paradoxně po celou dobu dominuje jednoznačný, prosluněný pozitivismus. Takovou koncentraci dobra za přítomnosti hrůzy jsem si - co se týče filmů - uvědomoval snad už jedině v Poltergeistovi. Čekání na světlo samozřejmě není žádný horror, i když nějaké styčné body s tímto žánrem by se jistě našly. Je to milý, možná až sladký (doufám však, že ne přeslazený) rodinný film, ze kterého si odnesete těžko definovatelný pocit štěstí a slunné pohody, k níž mimo jiné přispívají i dobové šlágry, které zde zazní. A k tomu získáte možná i jednu podivnou vzpomínku, která (pokud nejste již zmíněnými pamětníky) není vaše.(24.8.2007)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace