Obsahy(1)
40 minútový projekt z rannej tvorby kontroverzne vnímaného Gaspara Noého pojednáva o mužovi v stredných rokoch menom Mäsiar (Butcher). Okrem malého mäsiarstva s konským mäsom svoj čas venuje "zakríknutej" dospievajúcej dcére o ktorú sa musí starať sám, keďže ho manželka hneď po pôrode opustila. A ako to už býva, otec svoje dieťa ochráni aj keby mal preto skončiť za mrežami. (Tomco)
(více)Recenze (34)
Zajímavé předjídlo k Sám proti všem. Ne tak komplexní a trefné jako parádní následovník, ale formou originální a obsahem překvapivé a šokující. Obzvláště teda muselo být v roce 1991. V Česku by na to neměl nikdo koule ani dnes. ()
Scénář: Gaspar Noé .. Směsice samoúčelnosti a sociální kritiky. Dojem snímku je více méně nijaký, ale s pozdějším rozšířením Seul contre tous už dává hlubší a provokativnější smysl. ()
Happy řezník, část první, kterou jsem shlédl až po té druhé. Hrdina pracuje na koňských jatkách, snaží se uživit zakřiknutou dcerku a krotit přitom své úchylácké já, pak ale dojde k incidentu a ten si bude muset odsedět. Finančně na tom zle se pokusí odstartovat s čistým štítem. Ale život je kurva. Už z tohoto postaršího kousku jasně dýchá Noého rukopis. Deprivace, krutá a šedá realita, marná existence, bezcitnost. ()
Mé antipatie vůči koňům se ještě více prohloubily. Zítra budu mít k obědu řízky - doufám, že z vepřového. :-) ()
Gaspar Noé je tvůrce filmů velmi rozporuplně přijímaných, jenž si na kontroverzi založil vlastní reputaci. Tematizace pomsty a násílí je jakýmsi styčným bodem jeho tvorby. V Řezníkovi tomu není jinak, hlavní leitmotiv poté přenáší do celovečerního debutu Seul contre tous, kde postavu Řezníka (Philippe Nahon) a jeho příběh dále rozpracovává. Zde mi poněkud vadily samoúčelné, až odpudivé úvodní záběry na jatka. Co mě ale naopak potěšilo, byly zvukově ohraničené mezititulky signalizující něco znepokojivého, neodvratného, něco, čemu se zkrátka nelze vyhnout. ()
Nihilisticky agresívne vnútorné mäsiarove komentáre, prerušované medzititulkami, sprevádzanými ohlušujúcim zadunením a zábermi z gore hororov. Ich sledovaním si kráti voľné chvíle autisticky zamĺknutá mäsiarova dcéra. V mladosti opustená matkou (dcéru ako potomka neuznala, chcela len syna). O výchovu sa stará otec- mäsiar, pracujúci zároveň na konskom bitúnku. Vyrastá v prostredí sociálneho napätia (otcovi nestačia peniaze na vychovávateľku, prevádzku mäsne, ani na nájom) a absolútnej otcovskej lásky. Tá zahŕňa zároveň potlačený sexuálny cit i divú žiarlivosť voči potenciálnym dcériným nápadníkom. Na ploche 40 minút vyrozprávaný príbeh s celovečerným potenciálom. V nezameniteľne originálnom spracovaní najsilnejších režisérových režijných diel (Mäsiar, Sám proti všetkým, Zvrátený). ()
Nekonformní sugestivní sonda do koloběhu monotónního a silně rutinního života jednoho řezníka koňského masa, která je zároveň nechutný předkrm k celovečernímu debutu Gaspara Noého, který dotváří komplexnost tohoto nihilistickýho příběhu.... 8,8 koňských klobás z 10 ()
Solidní rozjezd pře silnější druhou částí. 7/10 ()
Zo snímku dýcha veľká dávka sociálnej bezútešnosti, pričom hlavné body pointy sú tu aj napriek kratšej stopáži rozpracované veľmi dobre a dosť zvláštnym, bizarným spôsobom. Dal by som štyri hviezdy, ale jednu hviezdu strhávam za úvod, to s koníkom vážne nemusím, hnus. 65/100 ()
Gaspar Noé přináší krátký neveselý pohled do života koňského řezníka z předměstí Paříže a to na ploše několika let, kdy sledujeme jeho nezdravý vztah k dospívající němé dceři a pěstování nenávisti k celému světu. Celé to slouží jako prolog k následnému Sám proti všem a je tedy potřeba tyto dva snímky vidět za sebou. Ovšem naturalistická scéna ze začátku tohoto filmu je pouze pro silné povahy, a proto bych tenhle kraťas rozhodně nedoporučoval všem. Zejména ne milovníkům koní. ()
Nebál bych se mluvit o uměleckém zážitku. Noé dal hned ve svých počátcích tušit, že se jedná o velmi kreativního režiséra s obrovským uměleckým cítěním. Kamera, střih a zvuk - to byla pastva pro všechny lidské smysly a 40 minut uteklo nesmírně rychle. Krásně podmanivá hra s divákem. Ani děj není marný. Hraje si ze zajímavými existenčními otázky a hodně mi to připomínalo Camuse či Sartreho. Opravdu velmi dobré. Na snímek jsem koukl bez očekávání jako na předskokana k Sám proti všem - o to víc se teď těším. [80 %] ()
Mne osobne filmársky štýl Gaspara Noého sedí. Obsah jeho filmov a zvolená forma nie sú pre všetky žalúdky a divácke povahy. Kto však dokáže oceniť otvorenosť, brutalitu, nevšednosť a desiatky ďalších - jemu príznačných prvkov bude na výsosť spokojný. ()
Drama v němž hlavní roli hraje - jak je pro Noého typické - láska v hodně bizarní podobě a pomsta, která tak často bývá slepá. "Carne" předznamenává následující režisérovy filmy, zejména "Zvráceného", v jehož úvodní scéně se Řezník na okamžik vrací a je to právě on , kdo vyslovuje motto snímku: "Čas všechno zničí". ()
Hehe, tak jak mě Enter The Void k smrti nudilo a Noého krátké filmy znechucovaly (at už zběsilým střihem nebo obsahem), tak Carné mě docela nadchl. Formálně je to naprosto úžasný kousek, uchvacuje kamerovými hrátkami, zpomalovaným nebo zrychlovaným tempem pomocí střihu nebo syrovostí až na hranici snesitelnosti. Nápad vedle nápadu. Je také podivuhodné, kolik toho Noé stihl odvyprávět za pouhých 40 minut. Po shlédnutí budete mít totiž pocit, nebo alespon já jsem ho měl, že jste viděli film s klasickou devadesátiminutovou stopáží. ()
„Máš menstruaci? Proč? Krvácíš. Protože jsem panna. Buď opatrný. Jsem čistý. Víš, že tě miluju?“ Tak již po samotném prologu mi bylo jasné, že i tentokrát se dočkám od Gaspara Noéa další kontroverzní podívané. Příběh o řezníkovi a jeho slabomyslné dceři mne sice nezaujal tak jako koňská porážka (já mám koninu docela rád) a následný porod, ale přesto měl v sobě jisté kouzlo, které mě upoutalo k monitoru až do poslední minuty. Nenudil jsem se, i když ke konci to už nemělo moc šťávu (když nepočítám hlášky o tlusťošce) a tu scénku s napadením chlapíka si mohli odpustit. Každopádně některé hlášky neměly chybu, stejně jako titulky v novinách. Takže pokud od toho nebude čekat zázraky, užijete si to určitě víc, než žiletky zařízlé v prdeli při průjezdu tobogánem. ()
Ak sú symbolom formy Enter the void psychedelické drogy, pri Carne je to surové konské mäso. Nie je to len koncentrovanejšia verzia filmu I Stand Alone, ale jeden z najkoncentrovanejších filmov vôbec. Cucanie Noého kostnej drene. ()
Nebylo to nezajímavé. Že by to ale bylo zajímavé? Zajímá mě asi jiný žánr. ()
Samota, depresia, úzkosť.. Žiaden iný tvorca tieto veci nevie tak dobre evokovať na plátno ako Noé, že človek v úplnej sociálnej spodine vidí, že lepšie sa to natočiť (s takým rozpočtom???) ani nedá! Naprosto presvedčivý a civilný scenár, mierne šokujúci začiatok (koňske jatka) a neuveriteľný výkon Řeznika (Philippe Nahon)-toto je proste predok New French Extremity aneb kontroverzný začiatok Gaspar Noého! ()
Na to, že ide o nezávislú prvotinu Gaspara Noéo. je to neskutočne geniálne. Kamerové zábery, strih, zvuk, dej... Takéhoto Noéo mám rád. Avšak miestamy to bolo až príliš samoúčelné, takže niektoré zábery keby sa vynechali, by tomuto kúsku určite neuškodili. Mojim veľkým paradoxom je fakt, že príbeh Butchera som videl presne od zadu. Najprv posledný In to the void, potom I stand alone a až na koniec Carne. ()
Ostrá chladná depresia so strihovými orgiami ako predzvesťou Noého masterpiecu Enter the void. ()