Seul contre tous
I Stand Alone
I Stand Alone
I Stand Alone
I Stand Alone
Režie:
Gaspar NoéScénář:
Gaspar NoéKamera:
Dominique ColinHrají:
Philippe Nahon, Guillaume Nicloux, Olivier Doran, Blandine Lenoir, Nicolas Jouhet, Gérard Ortega, Frankie Pain, Arlette Balkis, Laurent Aknin, Aïssa Djabri (více)Obsahy(1)
Na život lze nahlížet mnoha různými způsoby. Na pravdě nezáleží, tu si každý vytváří sám.
Možná, že většina štěstí každého z nás vzniká ještě před naší vlastní existencí. Spousta lidí se pak nezamýšlí nad tím, že jsou pouze objekty v onom všeobecně uznávaném modelu pevně stanovených hodnot, morálky a hranic dnešní společnosti. Však teprve za touto hranicí myšlenky dostávají skutečně praktický rozměr.
Každý se jednou může ocitnout v situaci, kdy je třeba minulost vymazat a vydat se zcela novou cestou. Tento příběh jednoho pařížského řezníka ji poznal nejednou…
V dětství ho opustila matka, otec byl zabit v koncentračním táboře. Poté, co se mu narodila dcera, opustila jej manželka. Přesto se měli dlouho dobře. Za bránění němé dcery se ale ocitl za mřížemi a byl nucen vzdát se bytu i vlastního obchodu, na který šetřil přes patnáct let. Nyní je opět na svobodě, ale nemá nic. Pracuje za barem a po čase odjíždí se svou těhotnou partnerkou na sever Francie, aby si otevřel nový obchod a začal nový život…
(Richie666)
Recenze (97)
New French Extremity verze Taxikáře. V pesimistickém voice-over monologu se bahnící portrét filozofujícího magora z jatek, který je - mírně řečeno - nespokojený se svým životem. Proč Gaspar Noé přešel od těchto výživně ukecaných, ranařsky úpřimných a rebelantských zpovědí k bezobsažným vizuálním onaniím jako Vejdi do prázdna? Protože miluje Kubrickovu vesmírnou operu? Eh! Tímto celovečerním debutem dokázal vytřít zrak Ferrarovi a dosáhnout na Scorseseho! P.S.: Doporučuji taky “předfilm” Carne, kde příběh jatkaře začína. ()
Perfektní výkon Philippa Nahona, zloba a nenávist z něj úplně vyzařuje. Seul contre tous je ve své výpovědi jedním z nejméně příjemných filmů, co jsem kdy viděl. Tak nějak si nejsem jistý, jak ten film uchopit. Opáčko nutný. ()
Gaspar Noé dokazuje své kvality, svou rozkoš v morálce, spravedlnosti, sexu a násilí. Vládne celému snímku s pevnou režisérskou rukou a vede své loutky po obrazovce a nutí je říkat a dělat, co si on přeje. V úvodu předvádí fantastickou koláž obrazu a zvuku, která diváka dostane do varu, aby následovala velmi rychlá a rytmická cesta muže za svou dcerou, odplatou a ruku v ruce se schopností vyjádřit nahlas svůj vztek. Sprosté, agresivní a zuřivé. ()
Scénář: Gaspar Noé .. Výborné prostřihové intro s úděsným zrychleným rytmem (resp. jen zrychlený původní film Carne). Jinak se ve filmu mnoho neděje, celé je to jen kolovrátek temných myšlenek a nadávek - na společnost, na život, na morálku, na nácky, na rodiče, na děti, na šukání, na svobodu, na cokoliv až do absurdního zauzlování, ze kterého vede jediná cesta - kulka do hlavy. Gaspar Noé používá pro tohle téma podivný, laciný styl, ale provokativní obsah jistě něco do sebe má. ()
Šokující a syrová Francie zase a opět. Film především znázorňuje jak potenciálně dobrý člověk se může stát špatným kvůli nedostatku lásky v naší společnosti. Celé se to točí kolem hlavního hrdiny, na kterého padá smůla kde se jen podívá a slyšíme jeho myšlenky plné hněvu, nenávisti a děsu ( Byť kolikrát hodné k zamyšlení a trefné). Je to velmi autenticky a reálně zpracovaný psychologický Thriller/Drama, který mne svým pojetím upřímně dostal. 80% ()
Nepříjemný a krutě upřímný pohled do mysli jednoho 'nešťastnýho čůráka, který se nikdy neměl narodit'. Prázdnota, samota, nenávist, marnost, život. ()
První polovina a příběh řezníka je deprimující záležitost člověka v těžké krizi středního věku s několika výbornými momenty a silnou scénou s těhotnou manželkou a matkou. Film se rozšiřuje do stále deprese a bizarnosti. Po varování a odpočítávání začíná filmové peklo. Řezníkova halucinace s dcerou je totální démonický masakr, který mi udělal díru do krku, krvácel jsem, chrčel jsem, bolest nepřestává, titulky, temnota. ()
Jednou stačilo, reprízy netřeba. Koncentrovaná lidská malost, nasranost, zvířeckost a zoufalství. ()
Tak tohle byla síla! ()
S pojmy jako násilí, determinace člověka či pomsty se u Gaspara Noého setkáme často, objevují se ve všech jeho středo/dlouhometrážních filmech. Sám proti všem volně navazuje na předchozího Řezníka, v němž právě akt pomsty (hlavní hrdina se mstí za domnělé znásilnění své dcery, za což ho čeká vězení) narušuje dosud relativně klidný život Chevaliera, z kterého se stává zborcená lidská troska pasoucí po zadostiučinění. V úvodní krátké rekapitulaci Noé vyjíma nejdůležitější okamžiky z hrdinovy již tak nedokonalé existence a rýsuje mu ještě bezuzdnější exkurzi do skrytých hlubin duše. Po formální stránce se opět setkáme s graficky stejně vyvedenými mezititulky, jimiž režisér vede monolog, případně varuje diváka před následným dějem (POZOR. MÁTE 30 VTEŘIN NA TO, ABYSTE OPUSTILI TUTO PROJEKCI – upozorňuje na jednu ze závěrečných precizně vyvedených scén, jež se však později ukáže pouze jako režisérova mystifikace – hrdinova halucinace). Dynamika momentu se ukrývá i ve zvukově sekaných záběrech nebo v odrovnávající montáži, která povětšinou staví na kontrastech. Sugestibility se filmu dostává i hrdinovými vnitřními promluvami, jejichž tempo se s přibývajícím koncem mění v nekonečné chrlení zmatených názorů. Chevalierova filozofie se pod negativními vlivy (ztráta práce, závratné znechucení přítelkyní a její matky..) transformuje do zatvrzelé skepse, při níž lidi vnímá jen jako maso a lásku chápe jako genetickou nutnost k přežití kupčícího lidského rodu. Škoda, že i my nemáme nějakého toho Noého. ()
Špinavé existenciální drama plné bezvýchodnosti, zoufalství a bolesti...jenže...jenže na konci je naděje v podobě lásky, aspoň že tak. Co na tom, že zrovna tuhle lásku zakazují zákony společnosti. Proč? Ne proto, že by byla tak špatná, ale proto, že je tak silná. Prostřelený krk působil mnohem realističtěji a syrověji než tomu bývá v horrorech. Jeden z filmů, které už podruhé vidět nemusím... ()
"Šukání je nedorozumění. Je to nákladný a vyčerpávající, i když je to zábava. Když už ale nemáš potřebu šukat, tak tušíš, že tvůj čas se nachýlil. A tak je to v životě se vším. Jen reprodukční kód, co nám byl vštípen evolucí. Být narozený proti vlastní vůli. Jíst. Ohánět se čurákem. Zplodit nový život. Zemřít." ___________ Aneb krize středního věku kontra kritika společnosti alá new-french-extremity variace na Scorseseho Taxikáře. Bravurní celovečerní debut Gaspara Noé. ()
Jeden cholerický, životom unavený psychopat sa prechádza po Francúzsku a všetko nenávidí. Ja mám zvyčajne takéto temne ladené filmy rád, ale tu som nezachytil žiadnu výraznejšiu myšlienku. Nielenže mi z niektorých scén bolo pomaly až fyzicky zle, ale to neustále sťažovanie sa a opakované nenávistné monológy začali byť po hodine dosť únavné. So žiadnou postavou sa nedá ani len trochu sympatizovať, a tak je to len čakanie na to, či si už konečne preženie guľku hlavou alebo to spraví s niekým iným. ()
30, 29, 28, 27, 26, 25, 24, 23, 22, 21, 20, 19, 18, 17, 16, 15, 14, 13, 12, 11, 10, 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1. Boli ste varovaní. Pohodlne sa usaďte, prichystajte si pevné nervy a pripravte sa na to, že sa v nasledujúcich necelých 90 minútach v hrdinovi občas sami nepríjemne zhliadnete. Pozor, váš film sa práve začína. 100% ()
Francouzský klenot. Hodina a půl rozzlobeného voiceoveru muže, který najednou neví, co se svým životem, a vše se mu zdá špatné. Velmi moudré, trefné, přesvědčivé; hodně myšlenek by stálo za zaznamenání. 9O% .. P.S. Překvapilo mě, jak relativně mladý tento film je. Tipoval bych mu o 1O-15 let víc. ()
Snímek navazuje na starší Gasparovo dílo Carne bez jež znalosti mi mnoho věcí nedávalo smysl a až zhlédnutím obou dvou filmů za sebou mi to konečně začalo fungovat. Osobně mám ale radši první snímek, protože dle mého názoru důsledněji vystavuje jednotlivé formální prvky a Seul contre tous je už jen libovolně variuje... - - - Varování "Pozor! Máte jen 30 vteřin na to, abyste opustili tuto projekci." je ale samozřejmě perličkou navrch :) ()
Kentusovním obsahem budiž monologický talky výlev choré mysli jednoho starýho oplzlýho santusáka, který neví co se svým prachmizerným životem. Protikladem budiž fakt dobré zpracování, které ladí se znepokojivým obsahem tak, že člověk se po 90 minutách cítí opravdu dobře (ne)pobaven. Tohle se doporučovat nedá, ale kdo by jste se byl na vážkách, rozhodně to zkuste. Neprocentím... ()
Existenciální meditace. Kladivem do hlavy. 9/10 ()
Monologický výlev jedného nešťastníka, ktorý to nemal ľahké už od začiatku a ktorý sa dopracoval, no povedzme, že nie do práve najpríjemnejšieho duševného rozpoloženia... Človek z tej "druhej skupinky" ľudí, ktorá keď sa naštve, tak bude zle. Tu sa naštval len jeden, našťastie pre pár vyvolených, pričom niektoré úvahy a myšlienky o svete niesli v sebe veľké množstvo nepríjemných právd. Výborná vec, ale všeobecne by som tento snímok moc neodporúčal. 85/100 ()
Těžko stravitelný manifest nenávisti ke všemu a všem. Celým snímkem nás provází nepřerušovaný monolog hlavní postavy, která si to chce rozdat se světem, ať to stojí co to stojí. Gaspar Noé se neštítí dotýkat témat od nacionalismu, přes homofóbii po incest a rozehrává nepříjemnou hru o to, co všechno divák dokáže snést, ba dokonce ho v závěru několikavteřinovou časomírou nabádá, aby projekci filmu opustil ještě před poslední scénou. Ta ovšem už po předchozím dění není tak šokující, aby diváka vyloženě odrovnala. Nemohu se tak úplně rozhodnout, do jaké míry mi Noého násilná šaráda připadala samoúčelná, a proto si vyšší hodnocení nechám pro případnou další projekci. Jestli se k ní odhodlám. ()