Andaluský pes

Scénář: Luis Buñuel, Salvador Dalí .. Proříznuté oko, mouchy, useknutá ruka, prsa, a další dějové zmatky. Prostě nesourodý surrealistický chaos bez nějakého sdělení, jen snažný být iracionální a to nemám rád, protože mi to nic nedává. (07.10.2007)

Těžko vědomím hodnotit snímek, který by měl bydlet ve vašem podvědomí. Přiznám se, že mi sled náhodných myšlenek a obrazů nedával ani nejmenší smysl. Zaregistroval jsem snad to, že se točí kolem partnerského vztahu. Na ostatních detailech, jako by snad ani nezáleželo. Dokonce nemám ani nejmenší tušení proč se snímek jmenuje Andaluský pes, když s ničím takovým ani ve skrytu duše nesouvisí. Zřejmě právě z toho důvodu, aby název s dějem co nejméně souvisel. Horko těžko hledat "něco" v něčem, kde úmyslně vůbec nic není. Dost mi to připomíná Lynchovu tvorbu a to není vůbec dobré znamení. Snad s tím rozdílem, že Davídek je lékařsky uznaným retardem, minimálně v mých očích, kdežto tomuhle se vznešeně říká Surrealismus a je to hrozně cool. Surrealismus patří na malířské plátno, kde vám může posloužit jako fešná výzdoba nejedné místnůstky. Nic proti tomu, ale nepovažuji za umění seškrabat pár gramů omítky, střelit si to do žíly, usnout, nechat si zdát šílené sny a ráno stvořit něco takového. Na tomto počinu je dobrá jen hudba. Dokonce nemohu napsat ani to, že mě snímek nudil. Během sledování jsem neměl vůbec žádné pocity. Nasadil jsem konstantní "co se to kurva děje" výraz a ten mě do poslední minutky neopustil. Kdo si čas od času zamasturbuje u některého z Lynchova ""skvostů"" (kdo by nerozuměl tomuto symbolu, tak jsou to dvojité uvozovky a jsou zde proto, protože obyčejné by v tomhle případě prostě byly těžce nedostatečné), ten zřejmě stihne dospět k orgasmu i během 16 minut ve společnosti tohoto velkofilmu. Já neměl ani erekci a nestydím se za to. Tohle je zkrátka 16 minut ničeho. Což je záležitost nehodnotitelná. Já však zatím ohodnotil vše a rád bych v tomhle nastoleném trendu pokračoval. Takže se pokusím svým hodnocením ke skutečné kvalitě snímku alespoň co nejvíce přiblížit. Nabízí se tedy pouze odpad. Když k tomu přidám fakt, že mi tento snímek připomněl, toho výše zmíněného, kokota Lynche, se kterým už jsem nechtěl mít nikdy nic společného, tak je odpad potvrzen. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatele ytheri. (31.08.2015)

Divné, zapamatovatelné, netradiční. Bizardní. Přehlídka šokujících scének, které nedávají smysl ani samy o sobě, natožpak dohromady. Surrealismus v malířské tvorbě Salvadora Dalího mi sedí, jeho nejslavnější filmový počin už však znovu vidět nemusím. Což ale nemění nic na tom, že je působivý a nesmírně originální. (08.01.2010)

Ve své době musel být Andaluský pes šokující a výjimečné dílo, které v oparu mysteriózna zrcadlilo již tak výjimečnou malířskou tvorbu Salvadora Dalí. Hodnotit tuto experimentální, bezdějovou jednohubku o tolik let později je obtížný úkol. Jako moderní divák mohu říct, že nejznámější scéna s okem mě neuvěřitelně nabudila a naladila na úchylný masakr, který měl ambice zahambit např. i mého oblíbeného Cronenberga. Bohužel žádná další scéna už se k této laťce nepřiblížila ani vzdáleně. Přesto film zůstává zajímavý, jen je asi zbytečné hledat v něm nějaký děj, či metaforu na cokoli konkrétního... 7/10 (04.09.2015)

Skúmanie ľudskej perverzie a úchylky je pre Španielov, Talianov či Mexičanov témou číslo 1, ale Buñuel bol vo svojej podstate revolučný. Neprehľadná koláž násilia, pocitov, predstavivosti, ľudského správania môže byť : jednak užitočná ako aj poškodzovania hodná. Keby bola len užitočná, neexistovalo by umenie :). (25.03.2014)