Living in Oblivion
Život v oblakoch
Living in Oblivion
Režie:
Tom DiCilloScénář:
Tom DiCilloKamera:
Frank PrinziHudba:
Jim FarmerHrají:
Steve Buscemi, Catherine Keener, Dermot Mulroney, James Le Gros, Danielle von Zerneck, Peter Dinklage, Kevin Corrigan, Robert Wightman, Hilary Gilford (více)Obsahy(1)
Co se může pokazit, to se pokazí. Půvabná pocta všem nezávislým filmařům... Americký filmař Tom DiCillo patří mezi přední zástupce nezávislého filmu. Začínal jako kameraman prvních celovečerních snímků Jima Jarmusche (Trvalá dovolená, Podivnější než ráj). Později se ale začal věnovat scenáristice a filmové režii. Debutoval autorskou hudební komedií Johnny Suede (1991) s Bradem Pittem v první větší roli. Své zkušenosti z natáčení nezávislých filmů následně zúročil ve svém druhém celovečerním snímku Život v oblouznění (1995). Jedná se o nápaditou černou komedii, která reflektuje komplikovaný proces vzniku nezávislého filmu. Hlavním hrdinou příběhu je mladý ambiciózní režisér Nick Reve, který se se svým filmovým štábem snaží natočit vysněný projekt. Jenže natáčení se rychle stává noční můrou, která se nese ve znamení nečekaných zvratů a pohrom. Nejen režiséra může děsit moment, kdy se napjatá atmosféra na place změní v peklo na zemi. Jenže kdo chce dělat film, ten musí umět čelit daleko výstřednějším situacím. V hlavní roli neurotického ctižádostivého filmaře zazářil Steve Buscemi, který už si předtím podobnou roli vyzkoušel ve filmu Průšvih (1991). Působivá komedie si rychle získala srdce všech milovníků nezávislého filmu a dodnes bývá považována za nejlepší snímek Toma DiCilla, který si na festivalu Sundance odnesl cenu za nejlepší scénář. (Česká televize)
(více)Recenze (150)
Miluju, když u filmu slzím smíchy, tetelím se blahem, cítím strašnou pohodu, dokonalé uvolnění a po srdci příjemné hlazení. Přesně tohle se stalo u tohoto snímku, který rovnou řadím mezi filmy, jenž jsou tak nějak odlišnější od normální konzumnější produkce. Naposledy jsem se asi tak cítil u Ed Wooda od Tima Burtona. K ději netřeba psát žádná slova, kdo miluje nezávislý film a vše co se kolem natáčení může přihodit, musí být nadšen. Steve Buscemi je naprostej sympaťák a neskutečně jsem si užíval jeho režijní výstřelky. Nebo mě odrovnal James Le Gros, známý především jako Mike z kultovního Phantasm II, zde v roli aktéra hrajícího si na velkou primadonu. Mazec! Nádherný na tom je, že si herci nevzali žádný honorář a zahráli úplně zadarmo. Potom z toho vznikne takovej luxusní kus! Jedinou chybu bych spatřoval v tom, že ten film není delší, je to fakticky nádherná podívaná. Kouknu na režiséra tohoto kousku a ejhle! Už jsem doma, o rok později Tom DiCillo natočil můj milovaný Box of Moon Light, který dýchá naprosto stejnou atmosférou, i když je tématem úplně někde jinde. Tomu se říká autorský rukopis a originální pojetí režie. Klaním se a přidávám pro bijáky této kategorie pomyslnou hvězdu navíc.... ()
Těžký je život filmařský, jak se můžeme přesvědčit z tohoto frustracemi prosyceného natáčení 3 rozdílných scén jednoho nezávislého filmu. Originální, vtipné dílko se skvělým Stevem Buscemim, Catherine Keenerovou i dalšími členy natáčecího ansámblu se mi svým osobitým způsobem líbilo, ačkoliv nemělo sílu pětihvězdičkového snímku. Jemně pobavilo a tím splnilo svůj účel :) ()
Nezávislý film o tvorbě nezávislého filmu. Pokud znáte styl a práci Toma DiCilla, nebudete ničím překvapeni, Život v oblouznění je totiž plný jeho režisérských znaků, obsahuje scény úsměvné, ale ne přímo k popukání. Dalo by se říct, že zde platí staré pořekadlo: Za málo peněz hodně muziky. Na snímku je totiž skutečně vidět, že ho má na svědomí někdo, kdo točí filmy pro radost a ne pro peníze, DiCillo je v tomto směru jeden z posledních mohykánů. Příjemná podívaná s úžasným Stevem Buscemim (tenhle týpek totiž nikdy nezklame). 8/10 ()
Zřejmě nejlepší film nezávisláka a kdysi Jarmuschova kameramana Toma DiCilla. Steve Buscemi ztvárnil režiséra, který se s nízkým rozpočtem snaží natočit nezávislý film, ale realizace režisérových vizí nejde úplně snadno a všechno se pomalu hroutí. Členové štábu mají své vlastní umělecké ambice a nic není, tak jak má. Myslím, že jsem snad nikdy neviděl pravdivější film. Jestli někdo má nějaké zkušenosti s nějakým natáčením, tak se zcela jistě ztotožní s Buscemiho pocity… „Americká noc“ nezávislého filmu 90. let. ()
Na Život v oblouznění jsem dostala tip, snímek mě hned zaujal, tak jsem se na něj mileráda podívala. Hledala jsem zrovna něco krátkého, nenáročného a spíše zábavného. Většinou u filmů toužím po silném příběhu, ale když vidím snímek tak nabitý nápady, snímek, u něhož si režisér doslova hraje s diváky, musím to ocenit. Steve Buscemi jako tradičně nezklamal. Opět hraje divného chlapíka a opět je naprosto nezapomenutelný. Čiší z toho láska k filmovému řemeslu, ale i inteligentní humor, a to mám ráda. ()
Naprosto pohodový kousek. Jeden den nezávislých filmařů, odehrávající se vždy trochu jinak, podle toho, komu se zrovna co zdá. Tohle snad nemůže nevyvolat příjemnou náladu. ()
omlouvám se za tak nízké hodnocení, ale nemůžu dát víc než hooooodně slabou dvojhvězdu. Opakované repliky mě nudili a na choutky filmových hvězdiček nejsem vůbec zvědavý. Ani ve filmu nenacházím žádný smysl a snaha natočit něco netradičního mi nestačí. Nejspíš však film NĚCO musí v sobě mít, když to má tak vysoké hodnocení. Já však u něj nenašel téměř žádné pozitiva, které bych vypíchl a mohl bych říct, že to za to stálo. Prostě jsem mimo, Váš kazisvět. [ PŘÍBĚH: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Super. Prostě super. Tahle komorní nízkorozpočtovka má tak neskutečně uvolněnou a fajn atmosféru, až člověka mrzí, že se sám neúčastní natáčení (skutečného i toho filmu ve filmu). Nechápu, proč jsem dílo Toma DiCilla tak dlouho odkládal, když na jeho práci slyším jen a jen chválu. Ale co nejdřív to hodlám napravit. Pro mě zatím jeden ze tří nejlepších nezávisláků (společně s Jarmuschovkami Down by Law a Limits of Control... no dobře, jeden ze čtyř, Night on Earth nelze vynechat). Mimochodem, už jsem zmiňoval, že Steve Buscemi je frajer? 90% ()
Uz kultova La Nuit Americain mi objasnila 10 000 veci z filmoveho zakulisia a genialny reziser Tom DiCillo nam opat laskavo /obrovske diky, pane Di Cillo/ dovolil opat nahliadnut do filmoveho zakulisia. Nadhera, neopisatelna nadhera : 100 % ()
Dostal jsem doporučení na biják o těžkostech na place indie filmu, moc jsem se na to těšil a čekal něco jako byla Americká noc, ale tohle je spíš jen taková natažená série skečů z filmařského prostředí. Tématicky to nejde moc nikam dál než za srandu z toho, jak někdo posedmé pojebe jednoduchý záběr. ()
Pohled na dění na scéně při natáčení filmu. Nechtěl bych to dělat, stále všechny uklidňovat, vše kontrolovat a být v klidu - to je asi ta nejtěžší část. Skvělý Steve Buscemi a jeho maminka :-) ()
Skvělý film o strastech a hrůzách ve filmovém průmyslu. Musím přiznat, že 80% toho, co jsem zde viděl jsem i sám při práci u filmu zažil. Vlastně musím říci, že je to nejrealističtější komedie ze světa filmu o filmu. Pokud jen uvažujete, že se na ni podíváte, máte mé vřelé doporučení. Lepší film na toto téma totiž asi nenajdete. I proto, že zde jsou všichni herci naprosto excelentní! 85% ()
Každému, kdo by chtěl někdy mít co dočinění s uměním bych napřed pustil tenhle film...ačkoli několik situací je přitažených za vlasy (jsou to přeci jen snové sekvence), velmi věřím, že nějak takhle se to všechno ale doopravdy může pokazit... smál jsem se od začátku do konce, velmi příjemný film, na který se rád podívám znovu a znovu... 4,5 ()
Přiznám se ke zločinu a to, že mě Americká noc fakt nudila. Tohle je mi mnohem bližší. Prostředím, poetikou, postavami, se kterými bych se klidně rád potkal i v reálném životě..nebo ve snu..to by záleželo na tom, jestli by byl poblíž nějaký trpaslík. :) ()
Vůbec nic jsem nečekal a nakonec to byla fajn věc, veselá a navíc i chytře poskládaná. Je to takový ten typ filmu, který má potenciál se líbit úplně každému, a podle místního hodnocení to tak i vypadá, a jestli je i zbytek DiCillovy tvorby stejný, asi se na ni podívám blíž. 75% ()
Život v oblouznění je asi nejlepší a zároveň nejvtipnější film o filmování, co jsem kdy viděla. Steve Buscemi jako obvykle nezklamal a roli frustrovaného režiséra si očividně pořádně užil. Největším překvapením však pro mě byl Dermot Mulroney, při jeho scénách jsem často slzela smíchy. (85%) ()
Musím říct, že by asi stačilo zkrátit film na takových 30 minut. Hodina a půl je přeci jen příliš na jeden filmový záběr. Herci ovšem dělali co mohli, klobouk dolů. 60% ()
Vubec jsem necekal co od tohoto filmu muzu cekat, ale jmenu Steve Buscemi mi nejak naseptavalo jiste tuseni. A to tuseni nabylo jasnych obrysu, kdyz jsem si uvedomil ze jsem se hodne dlouho uz takhle dobre nepobavil. Opravdu excelentni pocin se skvelou zapletkou a vykony vsech hercu. ()
Takova maškaráda! Čtvrtá hvězdička za to, že všechny tyhle problémy (kromě naštvanýho trpajzlíka) jsem si prožila na vlastní kůži - arogantní idiot v hlavní roli, nefunkční technika, skriptové nedostatky, hluk na scéně, chyby v záběrování, neschopnost herců naučit se text, nervy na pochodu, polohluchej zvukař (místo poloslepýho kameramana), vichřice na scéně, odchody herců a shánění nových a podobné geniální chvilky, které k filmařině prostě patří, ale já nejsem ochotná se s tím smířit a vzdávám to jako Nick. Když se ale vytrvá, hotový výsledek je neuvěřitelně štědrou odměnou. 66% ()
V témž víru pnou se touhy, klapou karamboly. My, co jsme si plácli s placem, s múzami. Neseme sen, představy, které unášejí vás, vaše hlavy, ze sofa, kamsi do fantazijních reálií. Do kaluží, mezi, k nebi. Opojeni pěnami hodin. V lázni bláznů, fanfarónů bez hvězdných honorářů, zasažených hvězdnými výšinami. ()