Režie:
Tom DiCilloScénář:
Tom DiCilloKamera:
Frank PrinziHudba:
Jim FarmerHrají:
Steve Buscemi, Catherine Keener, Dermot Mulroney, James Le Gros, Danielle von Zerneck, Peter Dinklage, Kevin Corrigan, Robert Wightman, Hilary Gilford (více)Obsahy(1)
Co se může pokazit, to se pokazí. Půvabná pocta všem nezávislým filmařům... Americký filmař Tom DiCillo patří mezi přední zástupce nezávislého filmu. Začínal jako kameraman prvních celovečerních snímků Jima Jarmusche (Trvalá dovolená, Podivnější než ráj). Později se ale začal věnovat scenáristice a filmové režii. Debutoval autorskou hudební komedií Johnny Suede (1991) s Bradem Pittem v první větší roli. Své zkušenosti z natáčení nezávislých filmů následně zúročil ve svém druhém celovečerním snímku Život v oblouznění (1995). Jedná se o nápaditou černou komedii, která reflektuje komplikovaný proces vzniku nezávislého filmu. Hlavním hrdinou příběhu je mladý ambiciózní režisér Nick Reve, který se se svým filmovým štábem snaží natočit vysněný projekt. Jenže natáčení se rychle stává noční můrou, která se nese ve znamení nečekaných zvratů a pohrom. Nejen režiséra může děsit moment, kdy se napjatá atmosféra na place změní v peklo na zemi. Jenže kdo chce dělat film, ten musí umět čelit daleko výstřednějším situacím. V hlavní roli neurotického ctižádostivého filmaře zazářil Steve Buscemi, který už si předtím podobnou roli vyzkoušel ve filmu Průšvih (1991). Působivá komedie si rychle získala srdce všech milovníků nezávislého filmu a dodnes bývá považována za nejlepší snímek Toma DiCilla, který si na festivalu Sundance odnesl cenu za nejlepší scénář. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (150)
Každému, kdo by chtěl někdy mít co dočinění s uměním bych napřed pustil tenhle film...ačkoli několik situací je přitažených za vlasy (jsou to přeci jen snové sekvence), velmi věřím, že nějak takhle se to všechno ale doopravdy může pokazit... smál jsem se od začátku do konce, velmi příjemný film, na který se rád podívám znovu a znovu... 4,5 ()
Kdysi dávno jsem si pro sebe vybral ideální povolání. Ano, rozhodl jsem se stát filmovým režisérem. Mít ty nejlepší kočky, celý den sedět na židličce s mým jménem a megafonem řvát na všechny okolo, hádat se s producentem a prožívat jiné radosti, které tato práce přináší. Dělám pro to všechno možné. Studuju novinařinu :-), kde kromě pár předmětů zaměřených na filmovou historii a teorii o něm můžu maximálně tak psát, ale podstatnější je, že snažím sám filmovat. Takže jsem se s režisérem Nickem Reeve v podání Stevea Buscemiho neskutečně sžil, protože sám moc dobře vím, jaké to je, když se filmování nedaří. Sice jsem zatím na place nezažil zkažené mléko, jednookého kameramana, rozzuřeného trpaslíka, ale bohatě mi stačí, když se jeden kamarád se mnou hádá o tom, že v tomhle světle nebude točit, druhý mezitím ničí všechno kolem a třetí si nervózně poťukává na hodinky, že už měl být před pěti minutami se svojí holkou. Filmařina je hold řehole a to samé se snaží ukázat Tom DiCillo ve snímku Život v oblouznění, který se skládá ze tří povídek, kdy každá představuje jeden natáčecí den a ukazuje tak co všechno se může od stroje na mlhu po bláznivou mamku na scéně posrat. To všechno dělá režisér s láskou k danému tématu a s velice bizarním humorem, kdy vás vtáhne do děje a budete si připadat jako člen štábu. Při čemž se režisér znatelně stylizuje do postavy Stevea Buscemi, který podal fascinující výkon a bylo fajn vidět ho po delší době v hlavní roli. Za pochvalu také určitě stojí Catherine Keener a James LeGrose v roli Brada Pi..pardon Chada „přefiknu všechno na scéně“ Palominy. Film sice trpí pomalejším tempem, což je hlavně způsobeno přepínáním mezi povídkama. Přesto však nevidím důvod, proč vám tenhle velký sen nedoporučit. ,,Tu roli jsem vzal jen, protože jsem slyšel, že se znáš s Quentinem Tarantinem!" ()
Zkažené mlíko, netvárný liliput, přecitlivělý kameraman a herci hvězdných manýrů - jó, režisér low-budget filmů tvrdý chleba má.. Scénář oceněný v Sundance je vedle asertivitu ztrácejícího Buscemiho hlavním tahounem pohodového filmu o nekonečných strastech natáčení, kdy realita je mnohdy horší než noční můra. V této branži zklamání a kompromisů je nezbytné žít v oblouznění.. ()
Od tohoto snímku budu asi obdivovat všechny nezávislé filmy, protože na mě by už šly při natáčení mdloby a být chlapem, tak to tam všechno roztřískám:-) Ale oni měli v sobě takový obrovský natáčecí náboj, že je nic neodradilo a to jsou přesně lidé, kterým já fandím. Steve tady byl vysloveně roztomilej kluk. Doporučuji. ()
Na Život v oblouznění jsem dostala tip, snímek mě hned zaujal, tak jsem se na něj mileráda podívala. Hledala jsem zrovna něco krátkého, nenáročného a spíše zábavného. Většinou u filmů toužím po silném příběhu, ale když vidím snímek tak nabitý nápady, snímek, u něhož si režisér doslova hraje s diváky, musím to ocenit. Steve Buscemi jako tradičně nezklamal. Opět hraje divného chlapíka a opět je naprosto nezapomenutelný. Čiší z toho láska k filmovému řemeslu, ale i inteligentní humor, a to mám ráda. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (4)
- Natočeno za 16 dní. (HellFire)
- Režisér Tom DiCillo nechtěl prosit lidi o peníze, aby mohl natočit film, tak se zeptal herců, jestli by pracovali zadarmo. Všichni souhlasili a někteří dokonce přispěli. Nakonec každý, kdo přispěl pár dolary, ve filmu hrál. (HellFire)
- Film vyhrál Cenu za scénář na festivalu Sundance v roce 1995. (davi.k)
Reklama