Režie:
Pavel HášaKamera:
Jiří KadaňkaObsahy(1)
Známá a divácky vděčná komedie pochází z pera Johna Patricka, amerického autora mnoha sérií divadelních her a filmových scénářů, nositele Pulitzerovy ceny. Jeho díla jsou charakteristická humorným a laskavým zaujetím pro slabůstky a originalitu osamělých lidských bytostí, které marně hledají pochopení ve svém nejbližším okolí. Hra vypráví o bohaté ovdovělé dámě, libující si v pošetilostech a charitativní činnosti, za což ji její tři nevlastní děti nechají zbavit svéprávnosti... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Je těžké poznat, kdo je a kdo není normální. Je ale také těžké poznat, kdy se normální člověk chová jako blázen, anebo je to jen blázen, jenž se chvíli chová normálně. A když se blázni i normální sejdou v jedné místosti a začnou se "chovat jako blázni" všichni, je to opravdu mazec. Pomalý příběh nám vykresluje postavu za postavou, aby přinesl vcelku vtipné a zároveň dojemné rozuzlení. Herecký ansámbl je špičkový a tak film nemá chybu. Jen si na závěr kladu otázku, jestli by mi nakonec v blázinci nebylo líp, než tady v tom "blázinci"...90% ()
Televizní inscenace s vynikajícími hereckými výkony všech zúčastněných. Po r. 1989 se tolik mých oblíbených herců v inscenaci zase tak často nesešlo. Tohle stojí rozhodně za vidění. ()
Příběh se odehrává v blázinci a má mnoho postav a dává možnost mnoha hercům se rozehrát...podtext je ovšem nejlepší: je člověk blázen, když nechce odkázat jmění právoplatným dědicům? ()
U tv inscenací s Květou Fialovou se vždycky cítím jako na příjemné návštěvě u dobré, roztomile trhlé známé. Troufám si směle říct, že v téhle komedii hraje sama sebe. Vynikající je i obsazení vedlejších rolí, zvláště povedený trojlístek Donutil-Lábus-Postlerová v rolích vypečených dětí p. Savageové exceluje. ()
I v druhé polovině devadesátých let bylo v silách České televize spustit na obrazovce herecký koncert, neboť stále disponovala možnostmi k jeho uskutečnění. Hvězdami v tom nejlepším slova smyslu (Květa Fialová, Preiss, Postlerová, Donutil, Lábus, Vančurová, Brodská), kvalitním scénářem (Patrickova hra) i citlivou režií (Fialové manžel Pavel Háša). Pointovaný a rafinovaně gradovaný děj divadelnost předlohy jen dále podtrhnul a tím umocnil i působivost hereckých kreací včetně té, která po zásluze vévodí: paní Savageová byla evidentně uzpůsobovaná Fialové na tělo a její pojetí s postavou bezesporu dokonale splývá; určitě jde o jednu z jejích životních rolí. Černobílá dvojznačnost hned celého řetězce mezních situací, násobená řadou ryze komediálních přesahů, dala hercům další možnost k demonstraci jejich neoddiskutovatelných předností. Výsledný tvar i dojem, lahodný bonbónek pro požitkářského diváka, patří již teď nepochybně do zlatého fondu české televizní tvorby. ()
Televizní inscenace u mě vždycky bývaly synonymem nudy, jen v několika případech mě tvůrci dokázali oslovit. Toto je jeden z nich. Herecké výkony všech zúčastněných jsou naprosto špičkové. ()
For ME 71% ()
Velmi bohatá vdova (Květa Fialová) uvízne v síti intrik svých dětí (nevlastních), které mají zálusk na její majetek, neb podíl po otci jim není dost, jsou prostě neuvěřitelně chamtiví a sobečtí. Nechají matku umístit do sanatoria a snaží se ji zbavit svéprávnosti. Záhadná však paní Savageová vůbec není, chce si jen žít po svém, dělat věci, na které dosud neměla čas a vést nadaci dle svého přesvědčení. Pátrání po ukrytých milionech bylo humorné a závěr mě nejen potěšil, ale i dojal. Půvabná TV inscenace, krásně napsaná a po herecké stránce mimořádně zdařilá. Kde je Petr Kostka, Viktor Preiss a Marta Vančurová, tam je mně velmi dobře. ()
Poměrně jednoduchá divadelní hra, jakási pseudodetektivní dosti laciná humoreska. Téma, zpracování, herci, všechno na efekt. A jaký je ten efekt? Prostě efektní! - V jiných recenzích jsem četl: velmi lidský příběh, sám jsem tam mnoho lidského nenašel... jak by to posoudil Diogenes? ()
Ukrutná veselohra z odmašťovny, kde intrikánská fuchtle objeví přátelství a rodinnou pohodu. Být blázen, určitě bych si to užila víc. Bohužel jsem letadlo. ()
Ačkoliv výchozí situace příběhu (sobectví tří dospělých dětí a jejich nepřejícnost štěstí své, ač nevlastní, matky) je na první pohled smutná, celá inscenace je pojata v lehce komediálním duchu. Květa Fialová ve své vcelku typické poloze laskavé postarší dámy zaujme na první pohled, není však zdaleka jedinou hvězdou této výtečné televizní inscenace. Úžasní jsou snad všichni aktéři, ať už jde o jednotlivé pacienty sanatoria (namátkou bych třeba vyzdvihl Viktora Preiss či Danu Batulkovou), kteří vcelku nenápadně postupně vyjevují důvody své hospitalizace, nebo o hamižné děti paní Savageové (Donutil, Lábus a Posterová), jejichž intriky ve snaze získat majetek své nevlastní matky se neustále stupňují. A Marta Vančurová v roli laskavé zdravotní sestry je tak kouzelně empaticky napojená na hlavní hrdinku příběhu, jak to jen ona umí. ()
Velmi lidský příběh, skvělé paní Fialové neméně dobře sekundují ostatní "spoluhráči"! ()
Tahle televizní inscenace se mi velmi moc líbi. Taky souhlasím se všemi ostatními , že všichni herci v téhle inscenaci excelují. Příběh vypráví o staré ovdovělé bohaté dámě alias Květa Fialová , kterou její tři děti poslali pro jeji pošetilost do blázince. Její tři deti chtejí po ní jenom peníze z dědictví. No nejvíc se mi líbil ten konec , když ji ředitel blázince propustil a řekl ji tohle. Vy rozhodně mezi blázny nepatříte a vy nikdy nebudete sama. A měl i pravdu protože i když ji její děti zapudili tak žena s takovým dobrým srdcem jako je ona nikdy nebude sama. ()
Naprostá špička. Předloha, obsazení, provedení, hudba. S každým dalším shlédnutím miluju tuhle studiovku ještě víc. Jedna z nejhodnotnějších divadelních her, co znám. ()
Mne pan Pulicer nijak neohromil, asi nebudu správnej snob, abych dával bodíky někomu jenom proto, že je někdo Pulicer. Celá ta fraška je dobrá jenom pro méněinteligentní děti jako podprůměrná pohádka a samozřejmě taky pro vás - pětihvězdičkovce ()
Nikdy nebudu tuto inscenaci schopen pojmenovat jako komedii, pro citlivějšího člověka je to nezapomenutelná podívaná. Každý pacient psychiatrické léčebny má ve své hlavě svůj malý svět, svůj vlastní řád a svou vlastní jedinečnou a nenapodobitelnou filosofii, kterou zná jenom on sám, která se nedá prozradit žádnému sebelepšímu psychiatrovi. Jestli budu někdy někoho obdivovat, jsou to všichni herci z této inscenace, kteří dokázali stělesnit individuality svých postav. Je to asi 15 let, co jsem viděl jenom náhodou v televizi konec této hry, jak se tam s paní Savageovou jednotliví pacienti loučí. Úplně jsem na tuto hru zapoměl a před pár dny (po 15 letech) jsem si na ni vzpoměl. Stáhnul si ji, a pustil. Nejdojemější pro mě byla slova v podání Simony Stašové: "Nenávidím všehno na světě, ale Vás mám ráda a přála bych si, abyste od nás nikdy neodešla." Jestli někdo dramatičnost a velikost pávě tohoto momentu nepochopil, pak musím konstatovat, že mám o něm dost nelichotivé mínění. ()
Český film, ktorý jednoznačne musíte vidieť. ()
Skvělé balancování na hraně bláznovství a lidskosti a pojmu "normální". Květa Fialová se snad pro tuto roli narodila, ale i ostatní výkony parádní, herecký koncert "hvězd". Zlatý fond, řekla bych... ()
Důkaz, že TV inscenace může být vynikající. "Stačí" skvělá předloha, špičkoví herci a rázem nikoho nezajímají papundeklové kulisy nebo zahrada ve studiu. Skvělá Květa Fialová, které role potřeštěné (a přesto velmi bystré a střízlivě uvažující) dámy v letech sedí. Ostatní ji skvěle doplňují. ()