Režie:
Svatava SimonováKamera:
Milan DostálHudba:
Ladislav SimonHrají:
Alexej Pyško, Jiří Štěpnička, Simona Postlerová, Vladimír Brabec, Stanislava Bartošová, Petr Kostka, Otakar Brousek ml., Boris Rösner, Petr Skarke (více)Obsahy(1)
Pohádka o kouzelném klíčku, kterým se dá ovládat čas... Nemám čas! Kéž bych měl víc času! Kdyby se tak dal vrátit čas nazpátek nebo posunout dopředu či zcela zastavit! Kolikrát denně si vzpomeneme na čas a chtěli bychom s ním něco provést – jenom mít tu moc! Naštěstí ji nemáme, protože kdovíjak by to dopadlo, kdybychom uměli čas ovládat. Ovšem v pohádkách je možné všechno a kouzelný klíček, který dostal hodinářský tovaryš od nenápadného dědečka (V. Brabec), vás o tom přesvědčí. (Česká televize)
(více)Recenze (18)
Od úvodní situace s duchem času ("jen si zkuste, jaké to je, když každý chce mít hodinu navíc, pořád nestíhá...") jsem čekal nějaké zamyšlení nad tím, že času je tak akorát, a že je jen na nás, jak jej využijeme, ale nakonec se to zvrtlo v jakousi křeč, kde každý chce být buď mladý nebo vládnout nebo válčit, nějaká vnitřní sebereflexe nebo jakákoliv reflexe zde nakonec chybí. Stejně se všichni nakonec honí za klíčkem k hodinám. Pár mouder tu zazní, ale celkově se spíše člověk soustředí spíše na to, kdo je jak zrovna mladý či starý, než na nějaké vyznění. Které prostě chybí, nebo je nutné si je těžce domýšlet, což je u pohádky špatně. ()
Král má patologickou potřebu válčit. Té se nemůže zbavit, kromě vzácné chvíle, kdy je mrtvý, a co se děje kolem nejen neřeší, ale v podstatě ani nereflektuje. Královna mu starostlivě klade dlaň na paží a sladce šveholí o tom, že jsou chudí a po další válce budou ještě chudší. Chudí duchem začínali, po téhle stránce se to významně zhoršovat asi nebude. Princezna je na začátku frocek, potom se lekne splnění svého přání a nakonec je frocek o něco menší. Hodinářský tovaryš a voják z toho vycházejí bez ztráty květinky, první se ztrátou svobody, druhý se na svobodu vrací. Časové přesuny jsou zmatené a nedůsledné. Tohle major Zeman nezvládl příliš dobře. ()
Divná pohádka. Kostka chce válčit, Štěpnička vládnout, Rösner sociální spravedlnost a Pyško princeznu Malovanku. Jenže ta nechce jeho, ale kouzelný klíček... Ještě že se v pravý čas objeví starý šmatlavý děda v podání Vladimíra Brabce, který celý ten zamotaný příběh zase vrátí do jeho původní podoby. Snad by to ani tolik nevadilo, kdyby se to celé nakonec nezvrtlo v hysterické finále bez rozuzlení. A to je prostě podvod. ()
"Jen do toho, mistře popravčí !! Ať si trochu zazpívá, než se mu skutálí hlava.." ;) Absolutně zoufalé !! ()
Taková víceméně dost zmatená pohádka z kraje devadesátých let, ve které cestování v čase moc nefunguje a všechno vyznívá neúplně a neuceleně. Hlavní myšlenka zůstává také jaksi nepochopena. Divný hybrid. ()
Honění za klíčkem, hromadné scény snímané zblízka pro nízký počet účastníků, podle mého zmatený děj, kdy jsem moc nestíhal kdo je kdo a kdy a celkově nezajímavý příběh, takže pohádka je celkově naprosto průměrná, na jedno použití. ()
Závěr byl slušný, hlavně procitnutí hlavní postavy po smrti rodičů. ()
To byla na jednu stranu tradičně natočená televizní pohádka, na druhou stranu byla pro děti po časové stránce tak neskutečně komplikovaná, že jí malí cipískové nemohli rozumět. Pořád se tam měnil čas, postavy mají fousy a jsou staré, naráz jsou mimina, navíc zlo vlastně ani nijak zásadně není potrestáno - no bylo to z pohledu pohádkového spíše trapné a moc zamotané. Osobně se mi to vůbec nelíbilo. Hudba: Ladislav Simon ()
Celekm povedená pohádka o tom, že zahrávat si s časem se mnohdy nevyplácí. ()
Nezlobte se, ale me prisla tahle pohadka strasne otravna a utahana. Mozna je to i tim, ze Pysko pro me neni figura na hlavni pozitivni postavu. Naopak me potesila kralovna Bartosova. :) ()
Hodně zvláštní pohádka nepohádka. Myslím, že na naše poměry jsou hrátky s časem celkem originalita, aspoň v tomto rodinnějším podání... Je to slabé, nedomyšlené, ale na mě spíše zapůsobilo sympatické herecké obsazení. A. Pyško, P. Kostka, J. Štěpnička, B. Rösner i S. Postlerová. Už se na to asi nikdy nekouknu a radši přepnu, ale že by mě to nějak urazilo, to určitě ne.... ()
Tak tohle byl čert dlužen všem lidem za jejich hříchy. Tuhle věc nasmolila v krčmě nad ránem umělecká jelita po třech dnech flamovani. Za takhle zfušovanou, debilní, vychlastanou mizérii bych tvůrce tři dny máčela ve Vltavě bez jídla a honoráře. Tuhle věc by měli spálit, sešrotovat a vymazat ze světa, aby to už nikdo nemohl vidět ani omylem jako já. ()
Když se objevil Vladimír Brabec v roztrhaném plášti poustevníka jakožto duch času a předal zázračný klíček od běhu času, začaly se dít věci. Všichni omládli, pak zestárli... Simona Postlerová coby princezna stála v černém gothickém hábitu nad svým otcem.... vypadalo to tak zajímavě. Už jsem měl pocit, že tohle je příjemná výjimka nedělních pohádek. Přišlo mi to jako menší horor na nedělní odpoledne. Jenže pak vládcem času byl ten, pak ten a pak zase ten (Kostka posedlý válčením, Štěpnička vládnutím a Pyško princeznou), tak se vše zašmodrchalo a v závěru jsem z této pohádky měl pocit jen jednoho velkého neuspořádaného chaosu. [311. hodnocení, 16. komentář, 50%] ()
Československá televizní pohádka vyprávějící o tom, že není radno si kvůli osobnímu prospěchu zahrávat s plynulým a přirozeným během času. Titulní, nikoli však hlavní postavou je v tomto případě otrhaný, vlasatý a vousatý dědeček s brašnou přes rameno v podání sympatického V. Brabce, který se rozhodl, že kvůli ustavičnému hořekování o nedostatku času dopřeje lidem ovládat čas pomocí kouzelného klíče. Této možnosti se ihned chopil hodinářský mistr Matěj (J. Štěpnička) a posunul čas dopředu, takže královský pár militantní nadšenec P. Kostka a velmi nevýrazná až zbytečná S. Bartošová sešli věkem a on tak usedl místo nich na trůn. Problémy způsobené změnami toku času musel napravovat hodinářský tovaryš A. Pyško, který se zamiloval do královské dcery Malovánky (S. Postlerová). Dějově velmi zajímavou pohádku, v níž se často otáčením klíčku mění časové roviny, podpořilo kvalitní herecké obsazení, které ještě kromě výše zmíněných herců doplnil rebelující voják B. Rösner a škrobený královský úředník Ť. Brousek. Tato poněkud příběhově náročnější pohádka od S. Simonové mě velmi zaujala a domnívám se, že patří mezi nejlepší díla této režisérky, přičemž se poněkud vymyká její typickému snovému stylu, ale přesto lze bezpečně rozpoznat její filmařský rukopis. Dokonce bych si troufl říci, že díky neobvyklému a zajímavému sci-fi zpracování spojeném s měněním časových rovin, patří k nejpovedenějším televizním pohádkám počátku 90. let. ()
Škoda, přeškoda. Kdyby pohádka byla kratší, už bych tam cpal o hvězdu víc. Jenže pohádka je za prvé opravdu pro starší děti, protože řadu věcí asi malé dítě těžko pochopí. A za druhé už ji tvůrci překombinovali. Je to jako ve fotbale. Vrhali se na bránu, už už vystřelit, ale bohužel to překombinovali. Pohádka klidně mohla skončit, když se Alexej Pyško dostal ke klíčku poprvé poté, co se vysvobodil z vězení a vše by napravil. A vypadalo by to dobře. Jenže pak se vše prakticky opakuje. A když navíc kat natahuje ruku, aby ťal a v tu chvíli Pyško háže princezně klíč, ta pak stihne doběhnout k hodinám a vše zachránit, nebude tomu už definitivně věřit žádné dítě. Dospělý tím spíše ne. ()
Slibný námět, avšak slabší scénář, celkově tedy průměr. ()
Zajímavá pohádka o zlu a dobru v lidských povahách!! ()
Dobrý nápad, akorát spíše depresivní pohádka, když z takového davu i po "happy endu" se poučí jen dva. Nějak nelituji, že jsem jí neviděla, když jsem byla malá. Líbí se mi, že ani tady na čsfd není označená jako pohádka. ()