Charleyova teta

Charleyho teta je jedna z tých už klasických komédií na divadelných doskách, ktoré spoľahlivo pobavia aj dnes - čo mi ostatne potvrdila už inscenácia Slovenského národného divadla s Ľubošom Kostelným, ktorú som mal kedysi možnosť vidieť. Československá verzia s Lubomírom Lipským, uvedená pri príležitosti blížiacich sa 85. narodenín Květy Fialové, sa teda musela potýkať s tým, že som sa s látkou už raz osobne stretol. Spomínaný problém však hravo prekonala skvelým obsadením a rovnako funkčným humorom. Divadelný záznam ako taký samozrejme nemá šancu prekonať žívé predstavenie, ale tiež má svoje výhody, ktoré som mohol pozorovať vlastne po prvý raz. Nikoho azda neprekvapí, že tou hlavnou je práca s kamerou, teda zaberaním priestoru a tým pádom aj mizanscénou - rôzne pozičné uhly sprostredkovávajú odlišný zážitok, než statický pohľad z javiska. Práve vďaka tomu (plus svižnému tempu a príjemnej stopáži) som si dokázal Charleyho tetu užiť aj po druhý raz. I keď som sa v divadle nasmial viac. 80% (31.08.2014)

Lubomír Lipský - velké, přitom jakoby stranou stojící místo české Thálie. Zdánlivý bezstarostný komik, prvoplánově neokázalá oběť okolností a situací, jimiž je jakoby chaoticky smýkán. A skutečnost? Herec z největších a nejčešštějších, nikoliv náhodou blízký druh špičkového intelektuálního českého komictví par exellence Miroslava Horníčka, další hvězdy generačního trojhvězdí, doplňovaného Milošem Kopeckým. TETA, při zběžném pohledu jedna ze zaměnitelných konverzaček své doby právě Lipského výkonem v ženské úlohy rázné dámy získává náhle rozměry a valéry třetí dimenze. Při pohledu na řádící Lipského ženu v letech se vybavuje filmová Tootsie Dustina Hofmanna a vůbec cosi, co je mimo čas a prostor. Ano, až na výjimky jsou ostatní herci vedle Lipského náhle jakoby do počtu. Myslím, že TETA je právem nadčasovým představením, důkazem, že humor, současně zkázněný i bouřlivý, nespoutaný i zkázněný, nevázaný i kultivovaný, je v tomto nastudování opravdu klasickým. A to ne pro jednu, ale hned několik mimořádně vděčných diváckých generací. (23.12.2010)

Doporučuji všemi eka eka (chodil jsem do Waldorfské školy, počty nebyly prioritou. Ovšem kdyby jste jen viděli, jak krásně umím z plastelíny uplácat šneka, popřípadě vyšít na spoďárky monogram!). Tu poslední - tuším šestou, nebo dokonce až čtvrtou - hvězdu nedávám pouze pro příliš pozvolný rozjezd divadelní hry. Ovšem zkuste mi věřit, děvčátka a chlapci, překousněte první čtvrthodinku a ihned po oněch zmíněných jedenácti minutách se Lipský hodí do korzetu a taškařice započne něčekanou měrou. Nasmějete se, až vám všech sedm dlaní do kolínek poplácá. (22.08.2012)

Na můj vkus místy až moc zběsilá komedie, která ovšem na druhou stranu takřka nenudí. Lubomír Lipský je dokonalý ("Stavte se někdy až půjdete kolem Brazílie.") a přistihl jsem se, že kdykoliv na scéně nebyl, pozorně jsem sledoval, kde a kdy jeho namalovaný obličej v paruce zase vykoukne. Tak moc mi tam okamžitě scházel. Byla by ovšem chyba nepochválit Stanislava Fišera, Květu Fialovou nebo Marii Rosůlkovou. (03.10.2011)

Výborní komedie s geniálním Lubomírem Lipským, který se prostě zrodli proto, aby hrál ženy. Charleyova teta je asi nejlepší věc, v jaké jsem ho kdy viděl a pochybuji, že má nějakou lepší. Děj, který fantastický odsýpá, je plný klasických divadelních záměn a omylů, hlášek a neskutečně vtipných situací. Herci jsou taktéž perfektní, ale Lipský je všechny tak fantasticky zastiňuje natolik, že za zmínku stojí snad už jenom Marie Rosůlková. Délka byla tak akorát a hrozně mě mrzí snad jenom to, že jsem tuhle fantastickou anglickou komedii neviděl naživo. Charleyova teta z Brazílie, pravlasti opic by bez Lipana byla poloviční, pokud vůbec. Nejkrásnější scéna: majordomus žebrající o peníze. Nejelegantnější žena: LL. 85% za kvalitu hry a jedna celá hvězda navíc za víte koho... (26.10.2015)