Emigranti

Mimořádně působivý snímek se skvělým soundtrackem, který "není slyšet" (tak to podle mě má být), ale skvěle funguje, vynikající kamerou a naprosto s přehledem zahranými rolemi, včetně těch dětských. Díky tomu, jak vše pohromadě dokonale funguje, není film ani chvilku nudný. Ohromné překvapení začátku roku. Viděno v kině v rámci festivalu Scandi Film. P. S. Jeden rok a 4 měsíce :-) (24.01.2023)

Tohle je materiál na 148 minut a námět, kterému sluší převod do vizuální podoby. Portrét moderního světa a jeho polárních protikladů (člověk kultivuje přírodu, bílí berou půdu rudým, tmářství se střetává s racionalitou), do něhož se zároveň teprve rodí moderní člověk a pak také proniká do ambivalencí skrytých za jednoduchými schématy. Monumentální i intimní, historický i současný, emoční rollercoaster nevyžadující přehánění a nebojící se pro Evropu nepohodlně zobecnit od 19. století neměnnou globální emigrační touhu po méně bídném životě a genezi transnacionální identity. (20.06.2023)

7/10. Hlavní postavou filmu je Kristina, milovaná matka a manželka, která měla nejvyšší úctu k náboženským záležitostem a tradicím svého národa. Nesla obrovské břemeno za to, že byla poslušnou manželkou svému manželovi a své švédské společnosti. A především vždy jednala pro bezpečnost a pohodu svých dětí. Nakonec se ale rozhodla nechat všechnu zátěž uvolnit a pocítit život kvůli sobě. Existuje tolik filmů o prvních osadnících v Americe a o útrapách, kterými prošli. Osadníci migrují do této záhadné země za snem o vytvoření lepšího života, než jaký měli předtím, a nakonec vytvoří jeden z nejmocnějších národů na světě. Ano, Ameriku vybudovali stateční otcové jako Karl Oskar, který by pro tuto cestu riskoval všechno ve svém životě, a matky jako Kristina, které by obětovaly vše, co milovala a nakonec i svůj život. (07.06.2023)

Nesrovnatelně horší než originální verze s Max von Sydowem a Liv Ullmann. Kristina měla světlé vlasy a bylo jí 24 let, když opustila Švédsko, byla křehká, venkovsky naivní, oddaná bohu, trochu na sex, ale věrná a laskavá. V tomto filmu ji hraje 40 letá bruneta, poměrně tvrdá a nesympatická. Kaloska jako sedlák tady ani nemá špínu za nehty. To Max měl ruce prací zmožené. Takhle knižní předloha opravdu nevypadá. Liv ji zahrála geniálně. Stejně tak Max. Četla jsem román a viděla Troellův dvojfilm a tohle je jednoznačně zklamání. Také je kompletně vypuštěn dobový kontext a linie Karl Oskarova bratra, který je dojemný a dokresluje touhu po americkém snu. No, vlastně vůbec nechápu, koho napadlo dělat remake. To je jako dělat remake Švejka nebo Spalovače mrtvol. (22.12.2023)

V roce 1849 hlad a naděje na lepší budoucnost jejich dětí pžiměly Karla Oskara a Kristinu Nilssonovou, aby opustili Švédsko a vydali se na dlouhou cestou do Minnesoty...Takto lze zkrátit tlustý román Vilhelma Moberga podaný jako příběh ženy, které přijde zatěžko přijmout novou zemi a odolává nejhorším náboženským názorům její kultury. Pokus pojmout příběh ve filmu s významy pro současné publikum však navzdory solidnímu obsazení i produkci se bohužel málo dotýká našich emocí. Je to krok zpět oproti dílům Jana Troella Emigranti a Nová země.(50%) (19.08.2022)