Nastala chyba při přehrávání videa.
  • belldandy
    ****

    Jen Luis Buńuel si může dovolit, aby se hlavním hrdinou jeho filmu stala církevní dogmata. Cesta poutníků do Santiaga de Compostella tvoří jen linii, na níž jsou jednotlivé epizody navěšeny jako korálky na šňůru perel. V křesťanských dogmatech (s oblibou o vztazích v Božské Trojici nebo o míře božství a lidství krista) Buňuel nachází krásu a poezii. Nesmyslnost jednotlivých scén jakoby stále měla kořeny v Buňuelově surrealistické minulosti. Pokud dokážete najít v tomto tématu stejně jako Buňuel poezii a estetické zalíbení, film si opravdu užijete (stejně jako já). V opačném případě si ho můžete užít alespoň jako boj proti náboženskému tmářství. (Podobný výklad filmu dává i Martin C. Putna ve Filmových listech Projektu 100. Mylím však že chybně.)(26.5.2004)

  • GodComplex
    ****

    Bunuel z vas krestana rozhodne neudela, za to vas ale vtipnym zobrazenim absurdity nabozenstvi chytre pobavi a donuti zamyslet se, protoze veci zde nejsou podany az tak cernobile, ale spis formou velmi sofistikovanych metafor, na jejichz pochopeni a plne doceneni se docela hodi mit nejakou predchozi znalost otazek viry, cirkve, pripadne nactenou bibli. Kazdopadne moje vize je, ze Mlecna draha je jeden z filmu, ktery je promitan na kazdorocnich pedo-parties, ktere ve Vatikanu porada papez a jeho pratele. 7/10(7.3.2012)

  • Pethack
    ****

    Dva poutníci, otrhaní, nemajetní, na cestě do Santiaga de Compostely. Na pouti, která vede k objevení sebe sama a snad k finálnímu prozření (či alespoň smíření se s neprozřením), anabáze plná hlubokých zamyšlení, zkoušek a symbolů a znamení a běda ti, poutníče, pochybíš-li v interpretaci. Zdá se vám to povědomé? No jasně, bylo to tady už tolikrát, že do S. de C. byla zavedena přímá autobusová linka. Tenhle film zpracovává uvedené téma jak se sluší a patří, tedy s nadsázkou a smyslem pro absurdno. To se sice cení, jenže kritika církevních dogmat a mystérií, která patrně měla být nosným tématem zde nefunguje příliš věrohodně. Film je plný odkazů a symbolů, jenže ty zde nepůsobí jako rafinované prvky konzistentní parodie - ačkoliv se domnívám, že tak nějak to bylo plánováno -, nýbrž vyvolávají dojem, že jsou použity jenom proto, aby se dostálo programové alegoričnosti. Tím tak trochu pozbývají smyslu a vůbec celá ta filosofická stránka - doslovnou citací evangelií se přece ještě nikdy žádný filosofický problém nevyřešil...nebo ano? Člověk má prostě pocit, že Mléčná dráha měla být vtipnou a smysluplnou alegorií, jenže nakonec zůsal jen sled bizarních a surreálných scén, jenž sice samy o sobě jsou hezká podívaná, ale nejsou spojeny konzistentním myšlenkovým rámcem, který by přidal minimálně dvě hvězdičky. Protože proč si to nepřiznat - Buňuelova fantazie nenechá jednoho klidným - čímž obhajuji udělené čtyři hvězdy. Podtrženo sečteno, film není ani ryba ani rak (to nás prosím pěkně učili už v přírodovědě ve čtvrté třídě!), ani Kirkegaard ani Monty Python, ale není taky (a to je hlavní) moc Coelho. Amen.(27.12.2009)

  • tomtomtoma
    *****

    Mléčná dráha má povrch i hloubku intelektuálního nihilismu. Luis Buñuel ve svém dalším anarchistickém rozpálení hodil odjištěný granát do otevřeného dvorce katolické církve, počkal až zvířený černý prach opět dosedne zpět na zem, chvilku se rozhlížel přes nářek lidských hlasů a obnaženou kostru katolického ritu slavnostně zachytil na filmový pás. Buñuel spolu s Carrièrem přistupují k ceremoniální události vychytrale a zajásají pokaždé, když natrefí na interní kontroverze a protivenství. Vnitřní katolické spory jsou vedeny jako zanícené filozofické diskuze a z honosného chrámového štítu se rozverné boží oko pustilo do svého vlastního bádání. Surrealismus nepotřebuje přímou účast času a svatojakubská pouť pokrývá dva tisíce let promíchaných, rozvětvených i nestálých pravd a tezí. Dotkne se prvního křesťanského rozkolu na nikajském koncilu a Ježíšovy podstaty. Fascinovaně hledí na milosrdné utrpení jansenismu, jeho předurčenost i lítý boj s jezuitskou opozicí. Zasloužený venkovní spánek je přerušen ávilským biskupem, bohoslužbou priscillianismu a fyzickou potřebou uspokojení lidského těla. Pátrá se po pojmech, jejich významech, pravdách i podstatě. Identifikuje se skutek prvotního hříchu, důležitost posvátnosti, charakterní zásadovost tuhých dogmat, nenávist, krutost, klam i nezbytnost krvavých srážek. Průvodci přes nihilistickou klatbu katolického vyznání jsou Pierre (Paul Frankeur) a Jean (Laurent Terzieff), věřící a ateista na posvátné cestě do Santiaga de Compostely. K výraznějším postavám patří pár zanícených protestanských studentů a lovců Rodolphe (Denis Manuel) a François (Daniel Pilon), víceznačný symbol Panna Marie (Edith Scob), její boží syn a spasitel všehomíru lidstva Ježíš (Bernard Verley), věcný a připravený Anděl smrti (Pierre Clémenti) a zanícený odborník na neposkvrněné početí a španělský kněz (Julien Guiomar). Z dalších rolí: pohotově po dětském požehnání s poutníky toužící animírka (Delphine Seyrig), jansenismem rozhořčený jezuita (Georges Marchal), problematikou křesťanského náboženství obeznámený hotelový vrchní číšník Richard (Julien Bertheau), první zásadní a extravagantní setkání poutníků na cestě (Alain Cuny), precizně buřičský markýz de Sade (Michel Piccoli), jeho spoutaně odevzdaná kořist Thérèse (Christine Simon), sama matka představená kláštera jansenismu (Muni), francouzský kněz s churavým mozkem (François Maistre), stroze přísný francouzský četník (Claude Cerval), věrný hrabě jansenismu (Jean Piat), respektovaný ávilský biskup (Claudio Brook), svérázný španělský hostinský (Marcel Pérès), angažovaná učitelka dětského náboženského představení (Agnès Capri), první diákon priscillianismu (José Maria Berzosa), dobrovolně a slastně ukřižovaná jeptiška (Auguste Carrière), nedbalou marketingovou Ježíšovou prezentací nespokojený apoštol Petr (Jean Clarieux), velmi svědomitý španělský četník (Pierre Maguelon), či k opatrnosti horlivým knězem nabádaná mladá panna ve španělském hostinci (Claude Jetter). Film Mléčná dráha si rozverně pohrává s přísným katolickým dogmatem s úsměvem na tváři, čerstvou květinou v náprsní klopě a revolucionářskou písní na rtu při papežově popravě. Znevážení má nejvyšší účinek při slovní přestřelce ověřených pravd, při jejich vzájemném popírání a exhibování morální přetvářky rozkolu ideálů a skutečnosti. Dogmata mají pochybnou konstrukci a vsází vše na strach. Jedinečná nihilistická filozofie ve filmu!(19.4.2019)

  • Radko
    *****

    Dvaja ošarpaní peší pútnici na ceste z Paríža do Compostelly v náboženskej road movie. Začína pohľadom na prúdy hlučne svištiacich automobilov - pútnych vozov dneška. Epizódy v priebehu cesty sa týkajú aplikácie cirkevných dogiem a diskusií o nich. Zasadené sú do rôznych prostredí a časov, vystupujú v nich rôzni aktéri. Buñuel konfrontuje nemenné pravdy s obyčajnou situáciou, v kontexte však pôsobiacou provokujúco, poburujúco a výsmešne (napr. úcta k zjaveným pravdám a súčasné pohŕdanie chudobou). Prostredníctvom takto zobrazených zjavení sa v nich a cez ne ukazuje niečo, čo na nich málokto hľadá: príbehovú skratku, obrazotvornosť, tajomno a humor. Nezmyselná pointa alebo zosmiešnenie len samotným pôsobením dogmy ju totiž posúvajú skôr do polohy surreálnej, snovej epizódy. Bezčasový dej, na prvý pohľad zasadený do súčasnosti, je plný znejasnení v podobe ľudí v dobových kostýmoch, nad ktorými sa nik nepozastavuje a zároveň je prestriedaný scénami z rôznych historických období. Tieto prechody cez čas a priestor sú náhle, bez zjavnej súvislosti s predchádzajúcim, okrem spojitosti s kresťanskou náukou. Väčšina epizód, ako napr. satan v podobe mladého hipisáka túžiaceho po spáse, Ježišov späť vzatý zázrak, poprava pápeža anarchistami; dievčatká preklínajúce spochybňovačov nimi recitovaných kánonov, zostane pevne a hlboko uložených v pamäti.(11.4.2006)

  • - Jednotlivé kapitoly a asociácie o heréze vo filme vychádzajú z autentických dokumentov. (Georgei)

  • - Exhumácia a verejné upálenie mŕtvoly arcibiskupa vo filme sa viaže v súvislosti s osobnosťou arcibiskupa Carranzu (1503-1576). Po jeho smrti sa údajne našli kacírske texty písané jeho vlastnou rukou. (Georgei)

  • - K myšlienke natočiť film o kacírstve priviedla Buñuela syntetická práca "Dejiny španielskych bludárov" od Menéndeza y Pelaya. (Georgei)