Kansas City

Zlatá Palma - výběr (21.12.2005)

║Rozpočet $19miliónov║Tržby USA $1,356,329║Tržby Celosvetovo $2,500,000║ (27.09.2009)

rozpočet : ? tržby americke : $1,356,329 (04.01.2007)

Tenhle snímek je tak neuvěřitelně nudnej, že jsem se na něj musel dívat po dílech. (05.06.2002)

Studené, depresivní retro a taky velký Altmanův propadák. J.J. Leigh je sice v roli kvákající holky ulice skvělá, z filmu se ale postupně vytrácí humor a šok z totálně anti-happy konce se stravuje jen těžko. (05.12.2002)

Jedenatřicátý film nezávislého klasika je další bezpříkrasou ukázkou světa zbaveného iluzí a ideálů. Odehrává se v Altmanově rodném městě a i ve zdlouhavém příběhu se věčný experimentátor nebojí odvyprávět poměrně nedivácké téma. Jeden z opomíjených Altmanových snímků je poctou klasickému filmu noir, nelze však vyloučit, že mnohým (cesta se k němu, pokud nemilujete jazz, hledá opravdu těžko) z něj naskáčou pupínky. (24.07.2009)

Jako charakterní drama je to docela dobré, jenže ukrutně stručné, tak možná 30 minut. Zbytek do dvou hodin vyplňuje koncert nějakého big-bandu, který jsem si neobjednal. Je to moje první setkání s Robertem Altmanem, a tak teď nevím, co si o tomhle podivném šprýmu mám myslet. (30.08.2015)

Volby, jazz, únos, krádež, barevní, ženské; všechno si to jde svou bezkrevnou cestou.... nějak od sebe. Kdyby alespoň ten jazz trochu fungoval. Potom by se i všechno to kolem snášelo mnohem lépe. Nebo kdyby to bylo alespoň tak, jak zpívá Fats Domino: " Kansas City here I come / They got some crazy little women there and I'm gonna get me one." (08.03.2018)

Trochu opomíjený film R.Altmana je pečlivě inscenovaným návratem do 30.let, který na pozadí právě probíhajících voleb (mimochodem vedených velmi "demokratickými" přesvědčovacími prostředky) vypráví příběh skutečné lásky, jež necouvne ani před únosem, pokud je třeba milovaného vysekat z maléru. Zajímavý děj koření několik povedených hudebních čísel. (25.08.2007)

ocenenia : MFF Cannes 1996 - Nominácia na 1. cenu (09.05.2013)

Asi najhorsi film Roberta Altmana ako rezisera /Zlodeji jako My/. Tocil fajne filmy, potom spadol do priemeru a jak tak pozeram po 70 -ke uz to bola velka bieda. Film komplet zhorel, J. jason leigh ani nevie hrat, je vyslovene otravna, Buscemi mi bol vynimocne odporny . 0 % (19.03.2019)

O level výš než obdobný Ragtime. Drsný příběh jednoho zoufalého manželství v době krize, které se zoufale snaží krásný život ve filmech přenést do vlastního života. Jenže ty "chytré" finty zamilovaných na plátně vedou v realitě k tragedii. Leigh se svým přízvukem hraje skvěle slepičku, která si v soukromí hraje na filmovou hvězdu a na věčnou lásku, a i Richardson i Belafonte jsou naprosto přesní ve svých úlohách. Kansas City se dá označit za skrytý klenot - i pro realistické vykreslení jednoho volebního dne v kolébce demokracie. Spoiler: některé gangsterské idiomy by měly zůstat jen v jazyce. Třeba You´ve guts. (23.07.2009)

Tady Altman zaslouží metál už jenom za to, jak nechal partu prvotřídních jazzmanů 90. let hrát sice dobové předbebopové standardy let 30., ale v naživo natáčených improvizacích (báječně rezonujících s Altmanovým pověstným improvizačním přístupem k filmování) mluvit víceméně jejich vlastním, aktuálním hudebním jazykem. Výsledek je jednoduše strhující (všude, nejen v nejefektnější pasáži tenorové bitvy, v níž si Joshua Redman, představující Lestera Younga, vytírá ságo Craigem Handym v roli neméně legendárního Colemana Hawkinse) a dává mnohem autentičtější obrázek o hudební energii kansaského jazzu, než by dokázala jakákoli profesorská rekonstrukce dobového stylu. Příběh sám je možná cyničtější a vyprávění rozvláčnější a roztrhanější, než bylo nutně potřeba, ale to mi jako milovníkovi působivě vystižených atmosfér konkrétních míst a časů už napodruhé přestalo vadit a moc rád se do Kansas City touhle cestou jednou za čas vracím. (05.01.2016)

Téměř na všechny Altmanovy filmy si chce udělat dost času a nechat se unášet a rozhodně (!), pokud film nesledujete v kině, ani náhodou nemrknout na hodinky! Jako zde - film začíná pomalu a téměř hned od začátku se čas vleče - hraje jazz - kousky příběhů jako puzzle se objevují a zase mizí - hraje jazz - kousky puzzle se pootáčejí a pomalu k sobě přibližují - hraje jazz - stále se čas vleče a stále hraje jazz až do drsného finále.... 30. léta bez sentimentu a nadýchané romantiky. (11.05.2009)

Film je to vcelku průměrný, ale J.J. Leigh mě tedy opravdu okouzlila, takže jedna hvězdička navíc je kvůli ní. (22.02.2009)

Kromě toho jazzu je to slabota. (22.02.2009)

Přiznám se, že jsem se na Altmana těšil a že mě tento film ne zrovna zklamal, ale určitě aspoň nenadchnul. 30´s, jazz mám velmi rád a tak jsem příběh nadšeně očekával. No výsledek nic moc, Altmanova ruka je tam vidět ale výsledek vyznívá celkově tak nějak ploše. Prostě příběh se odvine a a jste najednou na konci a ve vás moc nezůstane. Co ale byl opravdu zážitek tak souboj dvou saxofonistů, kteří za doprovodu big bandu sehráli opravdu skvělá sóla. (30.07.2009)

Nejslabší Altmanův film. Vynikající Jennifer, vynikající Harry, ale jinak... prostě retro ještě není nutnou známkou kvality. Možná se měl Altman podívat na nějaký kousek od Scorseseho. (10.03.2010)

Ked chcete niekoho uspat, toto zarucene pomoze.No proste absurdita.A navyse,malokedy mi je niektory herec tak nesympaticky ako mi v tomto bola Jennifer Jason Leigh. (10.09.2012)

Ja a Robert Altman nikdy nebudeme "kamarati". Usi tryzniaci jazz, starosti-radosti-ale najma sprostosti mensich cernosskych kriminalnikov/saxofonistov a dve nesympaticke, hadajuce sa sliepky (Leigh vyzera s tym bielym make-upom ako "matoha"). Z ospalosti/otravenosti ma vytrhli len "nervacky" Buscemi a zaverecna strela do hlavy. (03.02.2022)