Quattro metà
Four to Dinner
Režie:
Alessio Maria FedericiScénář:
Martino ColiKamera:
Federico SchlatterHudba:
Daiana MingarelliHrají:
Matteo Martari, Giuseppe Maggio, Matilde Gioli, Ilenia Pastorelli, Tommaso Basili, Cristiano Piacenti, Beatrice Barrilà, Soraia Tavares, Nicola La GioiaVOD (1)
Obsahy(1)
Romantická komedie, která vypráví paralelní příběhy čtyř kamarádů, co se mezi sebou dávají všelijak dohromady, a boří tak zažité představy o spřízněných duších. (Netflix)
Recenze (26)
Moc hezký pocit, vidět zase po čase film, u kterého prostě vypálím pět hvězd a nemám tam žádné ALE. Z minulosti už víme, že když se banda Italů sejde u jednoho stolu, může dojít na zajímavé experimenty. Tenhle je sice v reálném světě neproveditelný, ale tím je to ještě víc osvěžující. Zamotalo mi to moc hezky hlavu, a to ne kvůli tomu, že bych se nezvládala orientovat, v jaké z možností se zrovna nacházíme - s tím jsem překvapivě problémy neměla. Zajímavé bylo, že to, s kým dotyčný nebo dotyčná byl, značně ovlivňovalo můj pohled i sympatie k postavě. Některé vztahy nás dělají lepšími, jiné nás táhnou dolů. Na tom asi něco bude, že? ()
„Poslyš, mám takový trochu indiskrétní dotaz. Nenudí tě to už?“ - „A co jako?“ - „Pošleš zprávu, já tobě zpět, dáš mi číslo, ale já tobě ne. Pošlu zprávu, ty mně zpět. A oba se snažíme být tak vtipní, roztomilí, ne moc vlezlí. Nebylo by snazší, když někoho potkáš, říct: Líbíš se mi, nevypadáš jako sériový vrah, pojďme šukat? Jestli se kvůli rande musíš naučit sněhový pusinky, asi je v systému chyba.“ Jenže v praxi to nebude tak jednoduché…Jak ze dvou mužů a žen udělat funkční páry? A koho přiřadit ke komu, aby si vzájemně sedli a objevili v sobě tu jejich spřízněnou duši? Jak by se to pak asi mezi nimi vyvíjelo? A existuje vůbec něco takového jako je spřízněná duše? Čtyři k večeři je vlastně celkem fajn vztahovka, navíc lehce ozvláštněná přepínáním mezi 2 variantami párů a jejich fázemi. Ale právě to neustálé přehazování občas docela likviduje atmosféru jednotlivých okamžiků. A když si k tomu člověk přidá i nejedno klišé a zároveň protagonisty, kteří (alespoň v mých očích) nemají moc charisma, vychází mi z toho lepší, ale „jen“ průměr. ()
Celý život si pokládáme otázky, co by se stalo, kdyby… Mnozí berou svůj vztah jako samozřejmost. A jiní udělají jeden dva kroky a vůbec žádný vztah být nemusel. Romantický kousek o spřízněných a jiných duších, kterak hledání druhé poloviny dotvoří celek. Italové nám prezentují poselství, že každý může být pro někoho dokonalý. A dělají to pomocí paralelních příběhů, kdy se divák musí krapet víc soustředit, aby věděl, v jaké větvi se příběh zrovna rozvíjí. Když jsme ve vztahu, měníme se. A všechna „ale“ prostě přestanou existovat. Bez ohledu na časovou osu zažívá každý pár své vzestupy a pády, to, s kým dotyčná nebo dotyčný zrovna je, mění i divákův pohled na postavu. Výsledek je milý i přemýšlivý, ale mohl být řekněme magičtější. Protože vyloží karty prakticky hned a s přibývajícími minutami místy přešlapuje na místě, aniž by se dostával po kůži, jak bych si přál. Právě zpracování tématu „co kdyby“ mi víc sedělo třeba u takové Loly (běžící o život) či Srdcové sedmy. Proto váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Oči Matilde Gioli ale nakonec rozhodly, že půjdu směrem nahoru. ()
Velmi, ale velmi příjemná a povedená podívaná! ()
Rôzne verzie lásky a vzťahov a snaha nájsť odpoveď na otázku, či existuje spriaznená duša. Keďže ide o produkciu Netflix, je veľkým prekvapením, že tí dvaja chlapi nakoniec nejakým spôsobom neskončili spolu. ()
Film by mohl byt kratsi, ale pribeh, herci a prostredi maji pritazlivost. Herci maji vzajemnou chemii. Film splnil svuj ucel, ale celkove nijak neoslni. ()
Celkem příjemná vztahovka se sympatickým hereckým ansámblem, námět je každopádně zajímavý - máme nebo nemáme jednu spřízněnou duši či vyvoleného/vyvolenou na celý život? Nicméně to zpracování mi až tak nesedlo, prohazování dvojic a následný vývoj vztahů se mi pod kůži nedostal, bohužel.. ()
Co jsem to právě viděla?! Velmi matoucí vztahy a podání. ()
NETFLIX - Je fajn, že má Netflix slušnou nabídku italských filmů. Protože zejména italské komedie jsou často dobré, svižné a zvednou člověku náladu. Čtyři k večeři nebyly výjimkou. Pravda, divák musí dávat pozor, aby se neztratil ve variantách příběhů, ale ve finále mu bude vše jasné. Pobavilo a potěšilo, takže spokojenost. 77% (J) ()
Netradiční zamyšlení na téma partnerské vztahy. Vyžaduje to trochu pozornost se zorientovat, který vztah zrovna sledujeme, ale příjemné pokoukani :) někdy člověk při rozdávání nedostane ideální karty, ale je důležitý ,jak s nimi zahraje než je rovnou zahodit. ()
Čakal som niečo na štýl Perfetti sconosciuti, a najprv to vyzeralo celkom zaujímavo a nápadito, najmä vďaka svojskému humoru a dobrým dialógom. Ale po tom ako nastal ten swap, tak to bolo zrazu trochu divné, obzvlášť, keď to bolo kompozične dosť neprehľadné a miestami som sa v tom totálne strácal, že v ktorej verzii je vlastne kto s kým. Takže toto mi dosť výrazne pokazilo dojem! Keby to bolo kompozične poriešené nejako prehľadnejšie, mohlo to byť fakt super. Takto maximálne 3* (a to je škoda!). ()
Hlavní nápad s dvěma paralelními příběhy v jednom filmu je sám o sobě super, ale tahle romantická komedie klade na diváka, na tento žánr poměrně neobyklý, požadavek, aby se po celou dobu soutředil a jen z různých náznaků poznal, v jaké paralelní větvi se příběh zrovna rozvíjí. Např. v americkém filmu Srdcová sedma měla každá z dějových linek mnohem pragmatičtější "značku" (náplast na obličeji hlavní herečky, změna účesu) a plynulosti příběhu to rozhodně prospělo. Italský režisér se snažil být rafinovaný, ale samotnou realizaci rafinovanosti bych si představoval jinak. V ostatních ohledech to byl ale moc fajn film a připodobnění o dvou půlkách jednoho jablka bylo totálně trefné. 70% ()
Filmový galimatyáš s vizuálem reklamy na tuňákové konzervy RIO MARE - včetně castingu a „hereckých“ výkonů. Podezírám scénáristu, že po probdělé noci již za kuropění při posledním přepisování scénáře před jeho odevzdáním zpřeházel v důsledku časového presu stránky a popletl jména postav. Pohromu už nedokázalo odvrátit ani závěrečné extra silné ristretto. Výsledkem budiž mišmaš nesourodě zpřeházených partnerských dvojic a paralelně existujících alternativních událostí s bleskovými změnami časoprostorového kontinua, za něž by se nemusel stydět ani Červený trpaslík. S bídou jedna hvězda: za italštinu, jazyk nepřekonatelné Danteho Božské komedie. ()
Příjemný film. Kdybych na něj byla víc naladěná a pustila si ho spíš v létě, asi bych ty čtyři hvězdy dala s lepším svědomím. Je to tak za 3,5* Pokud máte chuť na nenáročnou vztahovku a rádi přemýšlíte o tom, co by kdyby... tak si to dejte. ()
jednoduché. nápadité. a vtipné. ()
Zajímavá vztahová konverzačka. Dva muži a dvě ženy. Kdo se ke komu hodí více? Mají spolu žít spřízněné duše s podobnými názory nebo se k sobě hodí více protiklady, které se přitahují. Tvůrci se rozhodli promíchat obě dvojice a ukázat jak by to mohlo vypadat v obou vztazích, kdyby se partneři prohodili. Je dobré se v tom neztratit a pak je to milé a místy i vtipné. ()
Italové - když chtějí, tak zkrátka umí. Máme tu znovu úplně jednoduchý nápad, přesto neokoukaný a naprosto geniální. Pár chce dohodit svým svobodným přátelům druhou polovičku a my sledujeme, jak by to probíhalo v obou variantách, ať už by se jeden seznámil s tou či onou. Film má stejně jako v „Naprostých cizincích“ velké poselství. V určitém věku je úplně jedno, koho potkáte. Pokud jste oba naladěni na správnou notu a hledáte to samé, tak to zkrátka klapne. A je jedno, co se stane v mezičase, protože na výsledku to nic nemění. Film se sice opírá o klasické vztahové téma, ale vše je nám servírováno s naprostou lehkostí a přirozeností. Dost tomu vypomáhá pečlivě vybrané herecké obsazení, hercům totiž věříte absolutně vše od A do Z. I když se skáče z jednoho páru na druhý a jejich scény se s přibývající stopáží stále více míchají, všem párům fandíte, všichni jsou ve svých projevech dokonale sehraní, přirození a roztomilí. Kéž bych takovýchto filmů vznikalo víc, kéž by se i Češi naučili točit takovéto filmy. Ono to jde i s malým rozpočtem, ale to by se někdo musel u toho scénáře trošku víc snažit. ()
Film ve stylu CO BY - KDYBY. Čtyři lidé se náhodně potkají, vytvoří dvě dvojice a pak sledujeme jejich potkávání a společné cesty v průběhu doby více než rok. Má to ale jeden zásadní háček. V průběhu celého děje se partneři v párech prohazují, ale ne cíleně, jen jako by se někdo ve filmovém štábu neustále pletl a posílal na plac každý den někoho jiného. A děj jde stále dál, jen reakce jiné osoby v páru se mění. Tedy žádná komerční zábavička. I když se tak film celou dobu tváří. Vyžaduje to opravdu dost velké úsilí, být stále v "reálu" a celou dobu si můžete i přát, kterou variantu by jste chtěli vy. No, a na závěr se dozvíme, které páry byly opravdové. ()
70% ()
Možná ta zápletka s prohazování někoho bavila, mě ne. Herci se mi nelíbili a příval slov byl ohlušující. Bylo mi jedno, kdo je s kým, protože úroveň diskuzí asi dobře vypadala ve scénáři, na plátně se na to moc dívat nedalo. Připadalo mi, že se dívám na parodii influencerů a youtuberek a ještě v nějaké podivné křeči. Zírám na ta hodnocení zde. Asi jsme viděli každý jiný film. 10% a nikdy více. ()