Mizející mlha

Nemám vůbec nic proti uměleckým kouskům, ale v tomto případě bych rád citoval Zdeňka Svěráka. "Nápad jistě dobrý. Výsledky nebyly dobré." Z rozklepané kamery jsem málem dostal revma. Navíc již po 10 minutách filmu jsem dostával flashbacky na snímek Turínský kůň, což rozhodně nepovažuji za plusové body. Jediné zlepšení oproti maďarskému snímku nacházím v krásném prostředí Kolumbie, což je jednoznačně největší přednost filmu. Uměleckou hodnotu to jistě má, ale pokud si nelibujete v sebepoškozování, tak to moc neoceníte. Pokud se filmu něco opravdu daří, tak je to šokování diváka. Já bohužel ale surrealismu nikdy neholdoval. (26.03.2023)

Hej, já fakt celkem můžu umělecké filmy. Sice nejsem ani náhodou nějaký odborník na art, ale rád si čas od času nějaký ten ryze autorský kousek dopřeju. Nicméně Entre la niebla působí spíše jako poloamatérské undergroundové wtf než jako umění, které by povznášelo. Má to místy celkem zajímavou atmosféru tvořenou obrazem a zvukem, pár divných scén se zajímavou kompozicí a celkově náznaky jakéhosi surreálna, ale po většinu času sledujeme jen týpka s Hallermann-Streiffovým syndromem chodícího, hledaje zásun, odnikud nikam. Spoiler! A jakkoli rozumím tomu, že být osamělý stojí za pytel, při jisté vpravdě poněkud intimní scéně s jahůdkama a kravičkou jsem měl chuť to nadobro vypnout. (27.01.2023)

Vizuálně podmanivé, transcendentální obrazem i zvukem, magické a schopné vyprávět, upoutat i bez zbytečných slov a dialogů. Silná režisérská vize. Ne úplně jednoduchý divácký zážitek. Nakonec obohacující umělecký dojem, který přetrval i po skončení. (15.09.2022)