Vládce severu

Drsný chlapácký film se skvělou dvojicí Lee Marvin a Ernest Borgnine, ovšem k dokonalosti mu něco chybí. Zasloužil by si buď kratší stopáž, nebo dravější režii (viz Frankenheimerův Vlak), a rozhodně by mu také neuškodila lepší hudba (slyš Goldsmithův Breakheartský průsmyk či Von Ryanův expres). Tři a půl hvězdičky přesto zaokrouhluji nahoru. (13.10.2015)

Morálně zvrácený film, který glorifikuje nemakačenka, která nemají sebemenší problém ohrožovat (a ostatně i brát) majetek a životy druhých či ničit práci i zesměšňovat tvrdě pracující. Nelze se pak ani příliš divit, že někomu z těch pracujících solidně hrábne a vezme věci do vlastních... roztočených masivních řetězů. Ostatně ono by se i mezi dnešními revizory pár takových Shacků našlo, že? Jinak klasický Aldrichův chlapácký film. Zvlášť Marvin si svého drsného tuláckého bezďáka tělem i duší náležitě užívá. Škoda především místy až příliš vlažného tempa, které vůbec neodpovídá zasazení mezi rozjeté páru supící bestie, kde jde o život. Naprostý úlet je však především text ústřední country písničky; tolik hlubokých myšlenek během tří minut, to se jen tak neslyší. (17.02.2012)

Vládce Severní dráhy v sobě nezapře spojitost s westernovým žánrem. Jeho příběh a konflikt je vybudovaný na tomtéž půdorysu, jaký nacházíme ve filmech o slavných pistolnících 19. století. Jenom honáky krav nahradili železničáři páchnoucí olejem a začouzení od uhelných sazí, indiány a desperáty pak tuláci, kteří chtějí železnici využít k bezplatnému cestování po nekonečných dálkách amerického kontinentu. Podobně jako klasický western je i tento snímek založen na konflitku dvou silných individualit a nabízí romantiku krásné divoké americké přírody, nespoutanosti a svobody, jakož i půvab starého industriálu železničních viaduktů, dep a parních lokomotiv. Podobně jako western vodí i tento film diváka za nos falešnou mytologií a v reálném světě neexistujícími rituály. Realita drsných a otrlých tuláků byla určitě přízemnější a nějaká pravidla jim byla nejspíš ukradená. Pro Ernesta Borgnineho byla postava nemilosrdného šéfa vlakové soupravy svým způsobem životní rolí a i zkušený a slavný Lee Marvin může vládce Severní dráhy považovat za parádní roli své dlouhé kariéry. Celkový dojem: 80 %. (18.10.2013)

Nekompromisní, syrová a přesto svým způsobem romantická pocta vlakovým tulákům - hobousákům. Dokonalý casting v čele s Lee Marvinem, parádní soundtrack a celkové pojetí ryze mužského světa dokáže, myslím, potěšit i dnes. Navíc závěrečný souboj na jedoucím vlaku je krásná ukázka drsné chlapácké akce, která v současné době většině žánrových filmů chybí. Robert Aldrich tyhle filmy uměl. 80%. (07.07.2020)

Súťaživá jazda vlakovej súpravy s dymiacou lokomotívou v krásnom plenéri. Nesúperí sa s iným vlakom, súperí sa o to, kto sa odvezie. Popri dymiacej mašine ide o prehliadku chlapských charakterov a zároveň prebíjajúcich sa eg: ega napĺňania poriadku a práva za každú cenu, ega porušovania zavedených poriadkov a egoistickej snahy byť prvým bez ohľadu na čokoľvek a kohokoľvek. Morálne zvrátený film? Kdeže. Predovšetkým poukázanie na zvrátenú dominanciu moci, ktorá si na základe uzurpovaného práva dovolí v mene jeho naplnenia akékoľvek sadistické kúsky. Namiesto mlčky uzatvorenej dohody a tolerovania chudákov, ktorým systém zobral možnosť žiť si po svojom a v prípade hospodárkej krízy aj možnosť pracovať - rana kladivom do hlavy a rozšmaľcované telo tuláka na trati. Namiesto pomocne podanej ruky parťákovi - ponechanie v štichu. Ani rebélia nie je vždy jednoznačne pozitívna: v prípade boja o vlastnú kožu ukáže, že až tak nezáleží na živote a zdraví tých, čo pomstu a sadizmus v krvi nemajú. (10.10.2012)