Vládce severu

Vládce Severní dráhy v sobě nezapře spojitost s westernovým žánrem. Jeho příběh a konflikt je vybudovaný na tomtéž půdorysu, jaký nacházíme ve filmech o slavných pistolnících 19. století. Jenom honáky krav nahradili železničáři páchnoucí olejem a začouzení od uhelných sazí, indiány a desperáty pak tuláci, kteří chtějí železnici využít k bezplatnému cestování po nekonečných dálkách amerického kontinentu. Podobně jako klasický western je i tento snímek založen na konflitku dvou silných individualit a nabízí romantiku krásné divoké americké přírody, nespoutanosti a svobody, jakož i půvab starého industriálu železničních viaduktů, dep a parních lokomotiv. Podobně jako western vodí i tento film diváka za nos falešnou mytologií a v reálném světě neexistujícími rituály. Realita drsných a otrlých tuláků byla určitě přízemnější a nějaká pravidla jim byla nejspíš ukradená. Pro Ernesta Borgnineho byla postava nemilosrdného šéfa vlakové soupravy svým způsobem životní rolí a i zkušený a slavný Lee Marvin může vládce Severní dráhy považovat za parádní roli své dlouhé kariéry. Celkový dojem: 80 %. (18.10.2013)

Prvá približne polovica snímku mi v podvedomí maľovala päť vyblýskaných hviezd. Dobrodružná dráma so sociálnym podtextom, v netradičnom prostredí, s dobre vykreslenými a skvele stvárnenými postavami, chytala sa ma triaška, čo ešte príde, kam tento súboj vyústi. Potom prišlo pár hluchších miest a najväčšie sklamanie nastalo, keď nabehli záverečné titulky a ja som neveriacky zízal, ktorým komínom vyletel ten obrovský potenciál a vytratil sa takmer bez stopy. Samotným koncom príbehu, ako ho zvolili, to asi nebude, škrípu skôr posledné slová postavy Lee Marvina. Ticho by hukot a rachot odchádzajúceho vlaku doprevádzalo ďaleko trefnejšie. (10.12.2011)

Reziser Robert Aldrich natocil vskutku posobivy akcny film o tom, ako dvaja tulaci chcu sa zviezt na vlaku na Severnej Drahe v USA. Zaroven je Emperor of the North moralne zvrateny film : glorifikuje hobboes a ciernych pasazierov a utahuje si z tvrdej poctivej prace obycajnych ludi, ktoru miestami dost dehonestuje a zosmiesnuje. To asi poctivych tvrdo pracujucich dost hodne naserie. Hereckych vykonov je tu sice malo, ale vsetko vynahradza krasna priroda, kde divak sa moze do sytosti nabazit. Filmu kraluju najma dvaja herci : Ernest Borgnine /Wild Bunch/ a Lee Marvin /Man who shoot Liberty Valance s Jamesom Stewartom a Johnom Wayneom/. Mlady Keith Carradine /Jizanska Pohostinnost/ vsak herecky za Marvinom stihal, takze dala sa filmarina poriadne uzit. A dobrodruzna jazda sa moze zacat. Divak sa nebude nudit, stale je co pozorovat a stale sa nieco deje. Takze za mna spokojnost, taketo filmy mam rad. 100 % (13.09.2014)

Mašinkový filmek, Lee Marvin jako Hoboes snažící se přepravit vlakem z bodu A do bodu B. To mu ovšem komplikuje zelenáč Carradine, který mu leze do zeli a Ernest Borgnine, jako zlý mašinfíra, vraždící tuláky kladivem, který nesnese černé pasažéry na svém parním vláčku. Celý příběh je zasazen do dob velké hospodářské krize v USA a využívá nádherných lokací. Film se tváří jako westernový příběh, a tak jej brát lze. Ovšem nelogičností v něm je spousty, včetně finálního souboje, nad kterým lze jen kroutit hlavou. Pravda, může se tvrdit, že film je ze sedmdesátých let, ale Aldrich již měl v té době na kontě podstaně lepší a filmařsky zvládnutější filmy. Volím zlatou střední cestu. (26.09.2014)

Súťaživá jazda vlakovej súpravy s dymiacou lokomotívou v krásnom plenéri. Nesúperí sa s iným vlakom, súperí sa o to, kto sa odvezie. Popri dymiacej mašine ide o prehliadku chlapských charakterov a zároveň prebíjajúcich sa eg: ega napĺňania poriadku a práva za každú cenu, ega porušovania zavedených poriadkov a egoistickej snahy byť prvým bez ohľadu na čokoľvek a kohokoľvek. Morálne zvrátený film? Kdeže. Predovšetkým poukázanie na zvrátenú dominanciu moci, ktorá si na základe uzurpovaného práva dovolí v mene jeho naplnenia akékoľvek sadistické kúsky. Namiesto mlčky uzatvorenej dohody a tolerovania chudákov, ktorým systém zobral možnosť žiť si po svojom a v prípade hospodárkej krízy aj možnosť pracovať - rana kladivom do hlavy a rozšmaľcované telo tuláka na trati. Namiesto pomocne podanej ruky parťákovi - ponechanie v štichu. Ani rebélia nie je vždy jednoznačne pozitívna: v prípade boja o vlastnú kožu ukáže, že až tak nezáleží na živote a zdraví tých, čo pomstu a sadizmus v krvi nemajú. (10.10.2012)