Frequency
Frekvencia
Frequency
Režie:
Gregory HoblitScénář:
Toby EmmerichKamera:
Alar KiviloHudba:
Michael KamenHrají:
Dennis Quaid, James Caviezel, Shawn Doyle, Elizabeth Mitchell, Andre Braugher, Noah Emmerich, Melissa Errico, Jordan Bridges, Peter MacNeill, Michael Cera (více)Obsahy(1)
Díky atmosférickým anomáliím se policista John náhodou spojí starou vysílačkou s otcem, hasičem Frankem, který vysílá ze stejného přístroje, ovšem před třiceti lety. Varuje ho před chybou, která ho bude při zásahu v hořícím skladišti stát život, a Frank díky tomu přežije. Zásah do minulosti však má nečekaně vážné následky. Vrah zdravotních sester Nightingale totiž místo původních tří zavraždí sedm dalších, mimo jiné i Johnovu matku Lindu. Teď musí John s otcem zjistit, co se jeho přežitím změnilo, a pak rychle jednat, pokud chtějí Lindu zachránit a vraha zastavit. Frank v roce 1969 i John o tři desítky let později. (TV Nova)
(více)Recenze (584)
Já nevím, co bych měla Frekvenci vůbec vytknout, možná název, protože ten mě dost dlouho (nevím proč) odrazoval :-) Osobně bych přivítala občas takovou frekvenci a myslím, že je to touhou mnoha lidí, ale tohle je holt jen sci-fi s výborným scénářem a hereckým obsazením. Ano, je to klasické dítko své doby, kdy se jich narodilo určitě ještě spoustu, ale mně se líbilo právě to zvolené téma a celkově měla Frekvence to správné grády. Tečka a čtyřka. ()
Překvapivě dobře fungující kombinace thrilleru, sci-fi časovky a kriminálky, zaobalená do modravých výbojů silné polární záře, která umožnila spojení otce a syna vysílačkou v čase s důsledkem záchrany lidských životů a změny přítomnosti. Za sladký happy end mám ale dost chuť body zase ubrat. Filmová píseň k filmu byla nominována na Zlatý globus: http://www.youtube.com/watch?v=LQBxsMzgG6w . ()
Promyšlený, napínavý, temný thriller obalený v multižánrovém kabátu. Caviezel-Quaid jsou good. Nedotažený konec. ()
"Minulost je zvláštní věc. Každý má ve skříni kostlivce, jen se neví, kdy vyskočí a kousne vás do zadku." Kdo by nechtěl změnit svou minulost? To by chtěl asi každej, ale jen John má vysílačku, tátu odhodlanýho znovu neumřít a baseball. Jistě, baseball. Bez něj by totiž nikdo nikomu nevěřil. A spojení táty s Náčelníkem by nezpůsobovalo vstávání chlupů na těle. Potom už se mi to ovlivňování minulosti až tak nepozdávalo, v neustálejch změnách přítomnosti jsem se ztrácel víc než John a tak jsem zahodil kritický myšlení a začal jsem si přát, aby to nějak slušně dopadlo. Dopadlo. A donutilo mě to zamyslet se nad moudrem Julie: "Stáří není špatný ... když se ho dožiješ." ()
Hodně dobrý sci-fi snímek, jehož největší slabinou je závěr, který je nejen předvídatelný (což by až tak nevadilo), ale který snaží se zapojit paralelně do akce oba hrdiny v rozdílných dobách, což působí značně chtěně a vykonstruovaně. Ale jinak rozhodně nadprůměr! ()
Není třeba génia na to, aby poznal, že Frekvence nebude zrovna věděcky akurátní film, nicméně rozebírání časových paradoxů zde není na místě. Frekvence je v prvé řadě rodinný film, řekl bych, že patří přímo mezi nejlepší filmy o vztahu otec-syn. Emoce z filmu číší, aniž by to vyvolávalo dávivý reflex a množství cukru překračuje hranici snesitelnosti jen v několika málo momentech. Sci-fi zápletka a atmosféra thrilleru se pak postarají o všestranný, multižánrový zážitek... Nejvíce však musím pochválit režii. Gregory Hoblit je skutečně skvělý režisér! Umí vybudovat dramatický oblouk, udržet napětí a hlavně perfektně používá kameru. Nejde o žádné nápadné exhibice, ale právě o drobné detaily v záběrech i střihu, které z potenciálně tuctového filmu dělají prvotřídní zážitek. Škoda, že tento podceňovaný a talentovaný režisér nenarazil po Prvotním strachu na více kvalitních scénářů. 8/10 ()
Já mám tenhle typ filmů jako je třeba Donnie Darko nebo Osudový dotek docela rád. I tohle se mi líbilo, ale ten americkej happy end s bejzbolem to teda zabil. 70% ()
Tenhle film se mi dostal do ruky zcela nahodou, vubec nic sem o nem nevedel. Nevedel sem tudiz co od nej mam cekat. Kdyz po prvni pulhodince vyresil John smrt sveho otce, myslel jsem si ze tim konci i originalita filmu, proste sem neprisel na nic cim by mohl film pokracovat. O to vice sem byl prekvapen kdyz pribeh cim dal vice nabiral na obratkach. Pribeh je silny a spolu s rezii (prekvapive slusna) a nebojim se rict s perfektnimi hereckymi vykony tvori prijemny film na patecni noc :) jedine co bych snad filmu vytknul je to ze z akcnich scen se toho dalo vytezit daleko vice, nemuzu se porad zbavit dojmu ze byly tak nejak nevyrazne. ()
Darwinžel to bylo nedomyšlený jako tučňák pomocnýho učitele Václava Foustky na severním pólu. Třeba projev změn v budoucnosti, kdy si najednou všichni pamatují něco jiného, ale John si pamatuje to původní. Dál ta příčinná souvislost často pokulhávala, třeba nějaká minulost vedla k nějakému Johnovu jednání v budoucnosti, pak se minulost změnila a projevilo se to uprostřed nějaké Johnovy akce, do které by se ale nemohl dostat, kdyby ta minulost byla jiná. Nemluvě o tom, že řetězově by se na to nabalovaly další a další změny. Přesto to bylo i docela napínavý a nakonec bych tomu napařil čtyři kousky, ale konec byl bohužel silně nepodařený a přesládlý. Z podobného ranku bych to přirovnal třeba k Butterfly Effect, který je ovšem promyšlenější (byť ne bez děr v logice). ()
Trochu nadhodnocené a mohlo by to být i kratší. ()
Aurora Borealis každých 30 let nad New Yorkem aneb časový paradox nemilosrdně přiškrcen požární hadicí.. Rozvleklou první půli nezachrání ani ten přechod do o poznání svižnějšího žánru krimi a i kvůli tomu přehnaně šťastnému konci musím bohužel prohlásit, že jinak spolehlivý Hoblit tentokrát nevysílal na mé frekvenci. ()
Frekvence na tom, co se týče logiky, není úplně nejlépe, nicméně já si ji užil více než Osudový dotek, Svěrací kazajku či Dvanáct opic. Všechno jsou to u mě sice pětihvězdičkové zážitky, Frekvence však i díky hereckému duu stojí ještě o stupínek výše. Dennis Quaid patří stejně jako James Caviezel mezi mé oblíbence, a tak není divu, že jsem od Frekvence očekával hodně. A hodně jsem taky dostal. Časové paradoxy neřeším, jednak bych je musel řešit v každém podobně laděném snímku (včetně všech tří dříve zmíněných), navíc jde o žánr sci-fi, ke kterému předem přistupuji vždy s jedním okem přivřeným. Gregory Hoblit měl práci hodně ulehčenou, diváka dokáže vtáhnout do děje samotný příběh, a když ne, tak to za něj udělá ústřední dvojice či hudební doprovod Michaela Kamena. Hoblit tu je jen aby dohlédl na to, jestli bude film správně držet pohromadě. Konec je sice hodně přehnaný po logické stránce, ale mé přivřené oko tentokrát ztrátu půlhvězdičky zachránilo. ()
Film, ktorý všetkú svoju silu ťaží zo svojho scenára, scenára, ktorý nemá chybu, a je tak originálny, že bol z časti určite predlohou svetovoúspešného filmu Butterfly Effect. Dej rozvýjajúce funkcie sú úplne podobné – zmena v minulosti stále prinesnie niečo iné do budúcnosti. Pre mňa vzácny klenot, ktorého štruktúra by sa mohla využívať častejšie. Určite by ma to nezačalo nudniť. ()
Klasické sci-fi okořeněné vkládáním svérázného střihu, zajímavý způsob časových proměn, dobrý soundtrack.... Škoda jen toho nešťastného konce.....Velice by mě také zajímalo, zda-li z tohoto zdařilého, ale jinak složitého scénáře nebolela skriptku Samanthu Armstrong hlava. James Caviezel jako obvykle u mě zabodoval. Nejenom tím, že je částečně původem švýcar, ir a slovák, ale i jeho cizokrajný zjev mu zároveň hodně přidává na popularitě....... ()
Na tenhle film jsem narazila v televizi jen náhodou a nepřepnula jsem dál už jen kvůli Dennisovi Quaidovi, kterého jsem si zamilovala z několila jeho předchozích filmů. A musím přiznat, že ačkoliv si na sci-fi tolik nepotrpím, tohle je jeden z nepromyslenějších sci-fi dramat, jaké jsem kdy viděla a asi nejlepší film, ve kterém se využil nápad cestování v čase. Už od začátku mě chytla jedna věc, která bohužel řadě ostatních filmů se stejnou tématikou uniká: pokud necháte v minulosti přežít někoho, kdo měl zemřít, neovlivníte budoucnost jen tak, že ta postava bude najednou žít o něco déle. Právě naopak. Vzhledem k tomu, že tahle postavička bude chodit na místa, kde nikdy neměla být, a mluvit s lidmi, se kterými nikdy mluvit neměla, změní se vše. A vy třeba najednou zjistíte, že počet vražd spáchaných jedním kriminálníkem se díky tomu vyšplhal na dvojnásobek. Ke špičkovému scénáři si pak připočtěte ještě nenápadnou, ale brilatní režii a dva skvělé herecké výkony. Nebýt závěrečného, až vykonstruovaného a neuvěřitelného, happyendu, bylo by na pět hvězdiček. Edit 15. května 2007 Přihazuji pátou hvězdičku, protože jsem tenhle film viděla už třikrát a pořád mě stejně baví. ()
O tomhle filmu mi povídal kamarád, a říkal jsem si podle vyprávění, že je to určitě film, který není originální a podobných předloh už bylo mnoho. Ten týden film běžel v televizi a já jsem se ze zvědavosti na něj podíval(také kvůli sympatickému hodnocení na ČSFD). Zprvu jsem si říkal, že to vypadá na tuctový film, jenž začátek nevypadal moc vydařeně. Ale postupem času mě film velice zaujal a začal nabírat vysoké tempo. Byl jsem mile překvapen kvalitou scénáře a originalitou jenž film přinesl. Velice jsem fandil hlavním hrdinům, aby jim to vyšlo, jelikož takovou možnost promluvit si ještě s otcem bych chtěl mít taky. Příjemný herecký výkon Dennise Quaida a Jamese Caviezela, a tím Frekvence získává ode mne zasloužených 5 hvězdiček... ()
Béčko jak blázen se sympatickými herci a zajímavým námětem týkající se cestování v čase - vděčného to tématu, které i z obyčejného filmu udělá relativně zajímavý. Všeobecné nadšení je u tohohle filmu velká záhada, ale Ok, detektivka, kde se sbírají stopy tím, že si 2 osoby povídají přes 30 let starý tranzistor, thats a good one. ()
Keď som čítal o čom tento film je, tak som to proste musel pozrieť! A sklamaný určite niesom ba naopak príjemne prekvapený. Prekvapený aj so slušných výkonov Denissa a Džejmsa. Iba za ten nápad musím dať kompletku 5*. ()
K tomuto filmu jsem se dostal úplně náhodou, když jsem si zde pročítal některé komentáře na Osudový dotek, jenž jsem měl v plánu si původně pustit. Téma mě hodně zaujalo a tak jsem dal nakonec Frekvenci přednost, před podívanou s Ashtonem Kutcherem. Teď jen nevím, zda jsem udělal dobře, protože tento snímek mě nechtěně uspával a bohužel také nudil. Nadšený požárník Dennis Quaid film sice tahá z bláta, ale to nestačí a jeho myšlenka se postupně rozpadá, jak T-1000 po dusíkové lázni. Celé to navíc vypadá dost televizně a na sci-fi žánr je to až moc přeslazené. Škoda nevyužité šance, mohl to být parádní homerun. ()
Masakr! Tohle je dalo by se říci úžasný snímek, který vás pohltí, dožene vás do extrémního napětí a zvědavosti na každou další scénu a pocítíte s ním i ohromnou radost ( a i nejen v přehnaném konci). Ovšem.....čekal jsem, že se nedočkám kvalitně zpracované tématiky putování časoprostorem po té logické stránce. To, co ale autoři předvedli, je skoro odsouzeníhodné. Nemá cenu přemýšlet, jak a jestli by vůbec mohl tento film vzniknout, kdyby se od logických nesmyslů, nedomyslů, chyb a parodoxů kompletně upustilo, to také není moje práce. Pokud se ale dočkáme v průměru jednoho paradoxu za 2 minuty, je to už opravdu přespříliš a já to tomuhle jinak skvělému filmu nemohu odpustit, jelikož se mi tím "díky" nim dosti znechutil....říkám si, copak ten režisér u toho vůbec nepřemýšlí? Prostě ho to nenapadne? Nebo to ví, ale doufá, že běžnému divákovi je to jedno? (a měl by pravdu, bohužel) ()